úterý 21. července 2009

První deštivý den

Tak dneska jsem se poprvé probudila do deštiva, ale nebyla to žádná hrozná přeháňka, jen takové krápání. A je to tak vlastně celý den, chvíli svítí, chvíli poprchává.. je aspoň čistý vzduch :)
    Teď jsem se celkem dlouho po skypeu bavila s Milu a konečně jsem si u toho opilovala nehty, tak se mi i lépe píše :D už jsem je měla až moc dlouhé (světe div se :)), zatekly mi za nehet černé vodovky a nebyl to moc good pohled :D
    Co bych vám napsala.. snad jen že to teď mám náročnější, než to budu mít od září. Od září bude chodit starší do školy celých pět dnů a mladši tři dny v týdnu a jeden den (ještě nevíme jestli úterý či středu) budu chodit do té jazykovky, někdy od devíti do dvou, to bude masakr :D No ale teď se o ně teda starám celý den, s tím, že tenhle týden má mother dovolenou, takže mi dává odpoledne pár hodin volno. Včera jsem v tom volnu spala, dneska jsem tak chtěla, ale přemohla jsem se a byla jsem teda na tom skypeu a teď píšu sem.
    Jinak ráno je snídaně, tu už jsem připravovala sama, pak jsme v pokoji, po dvou hodinách kluci dostanou cereálie a pak jdem do parku tak na hodinku a zpátky.. Pak oběd a nějaká další činnost... Jo a mother mi ukazovala jak mam luxovat... s tím, že mi aj ukazovala jak mam sundat hadici abych mohla vysávat v úzkých místech a tak..no to jsem myslela že vykvetu, bylo to jak kdybych lux nikdy neviděla...
    Dneska na tom hřišti bylo zvláštně. Byli jsme tam sami a po chvíli tam přijela rodinka - rodiče s malým miminkem a holčičkou kolem 4 let, řekla bych. A ta se do kluků nějak zakoukala, chtěla si s nimi minimálně povídat.. pak jim i nesla banán a poté sušenky.. jenže kluci nejsou moc přátelští takhle k cizím dětem co jsem tak odpozorovala, malý koukal ale procházel okolo a velký se snažil nenápadně utéct... ani té holčičce nebyli schopní říct že nechtějí. A už vůbec ne že děkují! Až když jsem jim já řekla že jim ta holčička nabízí tak mi starší řekl že nemá hlad... No když ta holčička zjistila, že kluci nechtějí ani sušenku, tak se neštěstím rozbrečela :( mně jí bylo tak líto :-/ No a pak starší našel nevykvetlou pampelišku a začal do ní foukat a malý chtěl samozřejmě hned taky.. tak mu ta holčička jednu přinesla a on jí ani nepoděkoval!! Tak jsem si ho vzala stranou a že mu tu kytku nevrátím, dokud jí nepoděkuje, protože to byl dárek od ní... no to děkuju jsem z něj prostě nedostala. Snažil se dělat takové ty pazvuky jak když kňourá a začíná brečet, tak jsem mu říkala že to na mě neplatí, tak mu pak i slza ukápla (ale bylo vidět že opravdově nebrečí) ale prostě to děkuju neřekl. Tak jsem to na něj zkusila jinak, že prostě musí být good boy a nesmí brečet a jestli mi to slibuje a já už nevim co.. a jak si fouknul do kytky, tak už byl happy. No a když mu brácha přinesl jinou pampelišku a řekl mu jestli mu poděkuje, tak už mu aj normálně poděkoval. To bylo fakt zvláštní :) A když jsme odcházeli z hřiště, tak jsem klukům říkala ať řeknou ahoj holčičce, tak začali křičet bye bye :-))
    Jinak jsem dnes poprvé brečela.. když jsem si vzpomněla jak jsem byla se Zu a spol v Praze v čajovně a bylo nám dobře... ale byla to jen chvilková vzpomínka, jinak je vše ok :)
    Teď už slyším zas kluky rámusit, tak se na ně půjdu kouknout :)
    Jen jsem si ještě vzpomněla, že jsem včera byla v Tescu pro nějaké jídlo. Měla jsem platit nějak 11.78 a dala jsem jí 20 a chtěla jí dát ještě 2 libry...ale nemohla jsem je v těch drobných najít :D:D takže mi musela nakonec chudák vracet ty drobné... jo a ještě mě zaujalo, že se mě ptala, jestli chci pomoct s balením, to by se v ČR snad stát nemohlo :)

Žádné komentáře:

Okomentovat