neděle 19. července 2009

O odletu do UK 18/7/09

    So... :D to je hrozné, to byste nevěřili, ale opravdu už včera večer, když jsem přemýšlela co napíšu na forum pro jiné aupairky jaké to tu je (české forum na lide.cz), tak jsem přemýšlela v angličtině :D
    Takže..je toho tolik co bych teď najednou chtěla napsat :D To je kvůli tomu, že mám net až dneska...měla jsem kvůli tomu celkem výčitky... zařizoval mi to totiž otec (HostFather) a on je takový zvláštní, moc nemluví a když už mluví, tak ne se mnou. Skoro jak kdyby se tomu vyhýbal, mluví totiž hoooodně rychle a já mu nerozumím, takže na mě občas mluví přes maminu (HostMother) a to je mi blbý :( ale včera na mě mluvit musel, mám pc v češtině a on tomu nerozumí samozřejmě a ta jejich síť mi tu zaboha nefungovala...se mi z toho večer chtělo brečet, na jednu stranu že ho s tím tak obtěžuju a na druhou stranu že se s vámi nemůžu spojit a taky jsem se bála, že to nebude fungovat vůbec :( ale dneska to dopoledne řešil a nakonec volal na nějakou help linku a pak mi přinesl noťas aj s netem, ale opět mi ani neřekl v čem to nakonec bylo, tak nějak jen mávl rukou a řekl něco HM :(
    Začnu odletem... Jela jsem na letiště s Naďou a Pavlem (tímto moc děkuji!). A jela jsem tam s tisícovkou od mámy na nadbytečné kilogramy kufru, vážily jsme ho a měl o půl kg víc. Na letišti jsem zjistila, že kg navíc stojí 320 Kč, což se dalo snést, tak jsem tam ještě přidala ten půlkilogram. No ale problém nastal, když jsem přišla na řadu s odbavením velkého kufru.. měla jsem ten velký s 20 kg, menší příruční + tašku přes rameno, kde jsem měla netbook, foťák, peněženku a diář myslim. A paní mi sdělila, že tu přes rameno mít nesmím páč by mi to uvnitř při odbavení brali jako druhé zavazadlo. Takže jsem měla na výběr buď si něco přeházet z malého do velkého, zaplatit za kila navíc (3,4 kg = 4 kg) a dát místo toho do malého tu tašku anebo si zaplatit o kufr víc, to by mě stálo 600 Kč. Odstoupili jsme tedy o pár metrů dál a řešili co s tím. No Pavel, muž činu, mi ten kufr vzal a začal přehazovat oblečení a já nad nimi jen stála a začala jsem brečet že to oblečení (bunda např.) je těžké a že to budou minimálně 4 kg a na to já nemám a.....no prostě jsem byla s nervama víte kde. Ale nechala jsem je konat. Poté jsme přišli zpět k té paní na odbavení a zjistili, že ten velký kufr má tedy 23,4 kg. Paní mi podávala můj pas s letenkou a říkala, ať si na ten počet tašek dávám příště pozor, tak jsem jí řekla, že letím poprvé, tak se usmála a rozloučila se. Ještě jsem jí teda musela připomenout označit i ten příruční kufr. A během našeho odchodu mi Naďa povídá "No vidiš, jsme se tý paní báli a nakonec jsi ani neplatila." a já na to jen "Ajoooo, jakto, že jsem neplatilaaaaaa?!" - a to už jsem brečela :D
Pak jsme tam teda půl hodinky seděli spolu, než jsem zavelela že půjdem do fronty. Načež začala nějaká paní křičet že passporty můžou jít tam za ní doprava, takže se žádná fronta nekonala, asi jen 5 lidí bylo přede mnou..tak mi to ani nějak nedocházelo a loučení s Naďou a Pavlem proběhlo v klidu. A ještě jsem zapomněla říct, že během čekání v té řadě jsem si všimla, že za tím okýnkem sedí kamarád :D:D
No a pak už to bylo jen na mně... chvíli jsem se procházela tou halou a pozorovala stojící letadla, během hovoru s mamkou zrovna jedno přistávalo a to jsem byla vysmátá - mami promiň :D a pak jsem si všimla že už je otevřené to místo odkud já poletím. Takže jsem šla na odbavení. Sundala bundu, pásek, foťák, vyndala notebook. Pípala jsem. Áá, zapomněla jsem na hodinky... Pípám dál! Tak mě nějaká příjemná paní projela ručním pípákem a nic.. Chlap za scannerem chtěl vidět kufr, měla jsem v něm externí box a spoustu kabelů..a taky ho upoutal stojánek na zrcádko :D No ale dobrý, zas jsem ho zavřela (no ještě že jsme z něj daly ty věci do toho velkého :D) a oblékala si bundu, foťák... šla jsem za roh kde jsem si nandala pásek a když jsem chtěla jít dál, zjistila jsem, že nemám kufr :D naštěstí furt ležel u toho pásu :D:D
Pak už jsem jen seděla a čekala na otevření přístupu k letadlu, to bylo vtipné jak se všichni hrnuli.. nejdřív šli lidi s dražšími letenkami, poté rodiny s dětmi do 5ti let, poté třída A a poté až B. No naštěstí jsem byla A!! Takže jsem si v letadla sedla skoro nakonec napravo a hlavně K OKÉNKU :) Napsala jsem poslední sms a pak už jen čekala a čekala..
Let byl super :D a to i přes to, že jsem letěla Airbusem! :D Jak se zapnou při odletu ty motory a "zahodí" vás do sedaček :D a pak ten čumák jak se zvedne nahoru :D no já se smála jak debílek od ucha k uchu, a to doslova :D jen škoda že v Praze bylo zataženo, ale i tak jsem pár baráčků z letadla viděla.. a vlastně snad třičtvrtě hodiny mi přišlo že pořád stoupáme. Pak se mi začalo chtít hrozně spát, jenže jsem nechtěla zmeškat přistání!! Ale oči se mi zavřely stejně. Probrala jsem se při nějaké turbulenci, to už jsme byli kousek nad těmi dolními mraky. A pak se mi naskytl nádherný pohled na zdejší kraj, to v ČR snad nezažijete. Tady máte opravdu malé vesnice a kolem samé zelené zemědělské placy, no nádhera :) a aj to vypadalo že přistanem na poli, to letiště je umístěno v přírodě :D No a přistání, normálně se mi chtělo brečet!! Ne snad proto, že jsme přiletěli v pořádku, ale pro ten zážitek! No prostě úžasné :)
Po vystoupení z letadla jsme museli nahoru po schodech do haly, no šla jsem s davem a za jednou českou rodinkou, o které jsem věděla, že si také jdou pro kufry :D no a tam jsme nastoupili do takového jako metra, a to nás dovezlo k odlet./přílet. hale. To odbavení tam pro mě bylo velice rychlé, skoro jediná jsem tam měla evropský pas, nebo ostatní nevěděli že nemusí jít jen k těm 3 přepážkám co šli. Jen mi jedna paní pomáhala, musíte si stoupnout na stopy, pas vložit fotkou dolů do počítače a koukat se do kamery která si vás asi vyfotí, no smála jsem se :D:D pak jsem přišla do haly kde jsou takové ty pásy s kufry..no ale naše ještě nebyly odbavovány, tak jsem šla na wc :) a poté už byla Praha přiřazena na číslo 6. Počkala jsem tedy na svůj big luggage, vyndala si tu tašku přes rameno na pas a šla odtud "ven" - do haly plné čekajících lidí na ty, co přiletěli. Tam jsem toho svého HF neviděla.. no a asi do 3 minut mi volal :D a byla to HM a ať jdu na auto park. Tam jsem musela zas já volat jí (dělilo se to na dlouhé stání a krátké) ale nakonec jsme se zdárně našly, sympaťanda už od pohledu :) a v autě čekal HF, přišlo mi zvláštní vidět ho za volantem napravo :D tak jsem narvala kufry k nim do auta, ještě že to jeho auto má velký kufr :) a jeli jsme.......
The end, pokračování v dalším článku, teď si jdu dát jogurt nebo něco dobrého ;)

Žádné komentáře:

Okomentovat