Stále se mám dobře :)

    Nj, mé nadšení neopadá. V sobotu odpoledne-večer jsem teda měla pěkně smutnou, jak jsem v Chelmsfordu už byla zvyklá na kamarády, tak tady nikoho nemám a "musela" jsem trčet doma. Ráno jsem teda s rodinkou byla na školním vánočním trhu, tam jsem poznala i Juliiny rodiče a Edwardovu mámu, tam to bylo fajn a věnovala jsem se hlavně Adamovi (dobrovolně) a viděla jsem i Santu Clause ve chvíli, kdy mu děti říkají svá nejtajnější přání. Ale na oběd jsme byli dom a co potom... sedla jsem do pokoje, páč jsem nevím proč byla unavená, fakt v té chvíli si lehnout tak okamžitě spím. Jenže co bych pak dělala večer. No a odpoledne mi rodiče řekli, že auto už je volné tak můžu někam vyjet...tak to mě ještě dorazilo.. ráda bych jela, ale absolutně jsem neměla náladu jet někam sama... No a v neděli to bylo fajn, Julie si vzala na starost Katie a Edward Adama (Adam ho dost postrádá, to jsem poznala i já) a já se přidala k ženským a jela s nima do Windsoru. Ony teda jely do Legolandu koupit nějakou hru Adamovi k vánocům (byla na to nějaká velice speciální nabídka, já se ptala Julie proč pro to musí jet až tam..) a já se šla kouknout na Windsor Castle (viz fotky na picasaweb). Když jsem šla nahoru, říkala jsem si, že mi je to místo nějak povědomé, ty uličky a ty domy.. ale řekla jsem si, že jsem to asi viděla ve Francii...no ale úplně na posledním náměstí jsem si uvědomila, díky jednomu vojákovi co tam chodil, že jsme tam fakt tenkrát byli se školou na výletě :D jen teda to vstupný zřejmě dost podražilo..ale tak zas jsem měla zadarmo cestu.. :)

    No a v týdnu žádné novinky.. jak jsem se těšila, že budu v nové rodině tak budu mít nové informace co vám budu moct psát, tak tomu tak není. Tady to je furt tak nějak stejné, pracuju odpoledne-večer 5 hodin, ale pracováním bych to snad ani nenazvala, prostě se snažím zabavit děti, případně jednoho z nich když druhý je zrovna s mámou... Od příštího týdne tu začínám zastávat práci uklízečky (dobrovolně), což v češtině zní hrozně, ale když řeknu, že budu cleanerka, zní to hned lépěji, vznešeněji :-D ne ale tak když se řekne uklízeč, představím si nějakou babiznu se šátkem a gumovýma rukavicema co chodí po škodovce a vytírá tam toalety... a to já nejsem, nehledě na to, že gumový rukavice nesnášim :D

V úterý jsem měla zas babysitting se vším všudy a nevím jestli to bylo tím, že jim mamina nějak domluvila, ale byli celkem úžasně poslušní, až jsem musela napsat na facebook, že jsem měla lovely evening. Fakt jsem si to užila. Chvíli byli na pc každý na své hře, vystřídali se přesně v čase kdy jsem řekla, pak byl teda trochu problém dostat Katie nahoru, trochu to na mě hrála.. No ale do toho Adam chtěl ještě jogurt, tak jsem jim dala každému jogurt a byli oba spokojení a šli nahoru. A čištění zubů byla taky prdča, Adam byl v pohodě, ale Katie zas zkoušela fňukat, pak jsem jí nepustila jít do pokoje s kartáčkem páč mi bylo jasné že už by se do koupelny jen tak nevrátila, tak to spustila, pak najednou mě prosila abych mámě neříkala že brečela a nechala si zuby dočistit ode mě, bez problémů. A pak v pohodě zaplula do postele, vybrala mi knížku co jí mám přečíst. Tu jsme přelouskly (s opičkama z mé strany abych zaujala :)), nechala jsem si od ní zopakovat děj a ona pak chtěla vybírat další :D to jsem jí ale řekla že sama ví, že musím jít ještě k Adamovi a že by měla jít spinkat. Tak to zas zkoušela nabírat, pak mě zas poprosila ať neřeknu mamince že fňukala a pak si teda fakt lehla a pozor, dala mi cuddle!! To minule nechtěla, takže já z ní byla totálně paf :) Tak jsme si popřály dobrou noc a já šla k Adamovi. Toho jsem poprosila, jestli by mi nevybral nějakou normální knížku ke čtení. Protože minule mi dal nějaký vojenský komiks a to se nedalo číst ta slova co tam byla :D:D to byla samá slova o 8 písmenkách třeba a taková ta debilní výslovnost...no já padala zděšením když jsem mu to minule četla :D tak mi vybral jednu co vypadala lépěji a lépěji se i četla ;) Jinak Adam je takový zvláštní, na jednu stranu působí hrozně dospěle, ale na druhou je to fakt děťátko. On jak má tu vyvýšenou postel, tak já jak jsem k němu nakloněná a knížku držím jemu nad tělem, tak si mi hlavou lehl na ruce a cucal si palec. Fakt na jednu stranu roztomilé a na druhou zarážející. Ale tak to bude asi o zvyku jako třeba s kousáním nehtů.. No a u něj to popřání dobré noci bylo bez problémů, tak není o čem se rozepsat :) Pak jsem šla i s pc dolů, tahám tu krom noťase s sebou teda i kabel na net s takovou krabičkou do zásuvky, maj tu prostě internet po zásuvkách :D (prý to není normální, ale nechali si to udělat už kvůli té předchozí au-pair, protože wifi tu je po baráku hodně slabá) A dole jsem pomáhala Julii s takovýma balíčkama vánočníma do toho jejího podnikání a u toho jsem chtěla skypeovat, ale to jste nezažili jak mě ten skype ten večer neskutečně naštval, to bylo jak kdyby mi někdo padesátkrát zopakoval tu samou věc co musím udělat, tak nějak jsem byla vytočená... a ono přitom stačilo ten notebook zapojit do zásuvky aby běžel na elektriku a ne na baterii!!! Páč když jede na baterii, tak má nastaven nějaký úsporný režim a prostě to ten skype nějak nezvládalo nebo co a pak, někdy o půl dvanácté když jsem to zkusila zapojit do zásuvky jsem zjistila, jak málo stačilo ke "štěstí"!! :D To už i Julie šla spát a říkala mi, že to opravdu nemusím dělat celou noc :D ale tak já prostě teď nějak před půlnocí neusnu, tak už je jedno jestli sedím dole a pomáhám s něčím a nebo jen u sebe v pokoji.

A dnes, ve středu, jsem měla mít sraz s jednou holkou co tu dělá zřejmě taky au-pair či co, jenže je to rodilá angličanka, někde ze severu Anglie. No musím jí vyzpovídat až se sejdem. Viděly jsme se už ve škole, "její" děti navštěvujou tu samou školu co "moje". A Julie se tam s ní celkem pravidelně potkává, tak mi od ní vzala kontakt. Nj, ale ráno mi přišla SMS že se moc omlouvá ale musí to zrušit, protože má nějaké nečekané povinnosti navíc.. Tak se sejdem zřejmě příští čtvrtek, ona bude hlídat nějaký děti v play centre, tak tam sjedu s ní. Tak jsem místo toho setkání vyluxovala obě auta, už to potřebovaly :) a Julie byla nadšená když jsem jí řekla co jdu dělat a moc děkovala :) Pak jsem přemýšlela že vyjedu na projížďku, kupodivu máme slunečno (i když sem tam samozřejmě zaprší), ale nakonec jsem si dala oběd a ten mě nějak unavil :D Tak půjdu asi zas pomáhat Julii s balíčkama než přijdou děcka ze školy. Toť vše, je škoda, že mám tak blbou paměť, víc vám toho prostě nerozepíšu, poněvadž si prostě nepamatuju průběh minulých dnů :( Dostává se to do té fáze, že když tu třeba sedím u pc a něco mě napadne na co se chci zeptat Julie, musím si to hned napsat na papír nebo mám prostě smůlu a zapomenu to... už nevím co s tou mou "pamětí" dělat :-/

Mám se tu fakt dobře!

Dokonce mi dnes Julie řekla, že jí připadá, jak když už tu s nima jsem mnohem dýl než nějakých pět dní :-)

    Jo a fakt mě chválila za řízení a že můžu už jezdit sama v pohodě a bez jejího strachu a když třeba jedu s ní pro děti do-ze školy, tak nemá problém vzít "mé" auto a nechat mě řídit :) a říkala, že se se mnou nebojí, že i přibržďuju ve stejných místech..ono abyste si nemysleli, tady to není žádná dálnice...bydlíme v krajině, jak už je patrno z mého výhledu z okna (viz fotky), a je to tu samá úzká silnice a hlavně samá zatáčka... Že prý s tou bývalou aupair se bála jezdit..ale že i ona sama raději jezdila busem. A dnes mě chválil i Edward, že slyšel, že řídím skvěle a že to je výborné :)

No a dost už o řízení...

    Ve středu jsem měla svůj první opravdový babysitting - večerní hlídání. Mamina v šest odešla a já si s nima hoďku hrála, pak jsem je musela dát vykoupat, vyčistit zuby a to nejhorší samozřejmě - spát..bez maminky... Julie mi říkala že na mě budou první dny asi zkoušet jak reaguju, ale že by to snad mělo být v pohodě, že jsou na lidi po večerech zvyklý (prostě občas večer pracuje mimo domov)...no dopadlo to tak, že mi oba brečeli že chtěj maminku, Adam teda spíš jen tak že brečela Katie, dal se hned uklidnit a pak byl už v poho, zato Katie jela někdy od půl osmé do čtvrt na deset! A to přestala jen proto, že už byla fakt unavená, to bylo vidět, že už nemá sílu na víc jančení... ale jen to hrála... protože jsem si s ní za tu dobu furt hrála a povídala si a tak a v těch chvílích byla v pohodě, ale jak jsem začala třeba vstávat, tak zas spustila... A když jsem to pak Julii po návratu říkala, tak ona na to, že malá je hoodně dobrá herečka (a v lednu asi nastoupí do dramatického kroužku) a co se breku týče tak to naprosto nepřekonatelná..a omlouvala se mi za to!!! No a dneska vyváděla i před Edwardem (táta) a Julie mi na to říkala že mám aspoň důkaz, že to nehraje jen na mě :-)

    Včera jsem tu měla takovou depku nedepku, přijde mi totiž, že i když dostávám míň peněz, tak tu za ně přesto skoro nic nedělám?! Nevím jestli je to jen tím prvním týdnem že se musím zaběhnout nebo co..víte, že já jsem vztahovačnej člověk a i když mi Julie říká že je všechno v pořádku a že je se mnou naprosto spokojená, tak já si furt říkám (po tom všeho-dělání u Indů) že bych měla dělat víc?! U Indů jsem dělala týdně 40 a o dětských prázdninách přes 50 hodin a tady je mi prostě divný pracovat míň, kord když se tu cítím líp. Mám pracovat max. 25 hodin týdně, ale za tenhle týden to bylo tak 20 maximálně. Navíc jak jsem TAM z domácích prací dělala všechno, tak TADY po mně nic nevyžadujou!! Až od prosince budu mít (dobrovolně) přenechán job po paní co sem chodí jednou týdně utřít prach, vyluxovat, vytřít a umýt koupelny (a nevim jestli ještě něco), ale teď se po mně fakt nějak nic nechce, dokonce si i předevčírem večer Julie rozložila prkno před tv a žehlila!!! Tak když jsem přišla dolů, tak jsem jen otevřela pusu a vykulila oči a řekla jí, že jí s tim budu pomáhat!

    Taky jsem Julii pomáhala dávat nějaký nabídky a vánoční dopisy pro klienty do obálek a dělat vánoční balíčky s kouskama něčeho sladkého, to je na prodej na víkend na školní vánoční trh a taky pro charitu.

    A dneska jsem byla potěšena. Pomohla jsem hlídat Juliině kamarádce, má stejně staré holčičky jako je Katie a Adam, ale ty musely odejít ze školy už dřív protože kašlaly a jejich mamina si přitom musela něco zařídit.. tak volala Julii jestli by nemohly být tady a ta jí na to řekla, že ona sice jede na meeting do Londýna, ale že se mně zeptá, jestli je nepohlídám. No já samozřejmě souhlasila, stejně jsem měla přes den na práci jen úklid toho "dětského koutku" v jídelně (na fotkách). Takže sice jsem nakonec hlídala místo hodiny a půl skoro tři hodiny, ale vůbec mi to nepřišlo, nějak mě to s nima bavilo, že jsem i na čas zapomněla :) a pak jsem za to dostala pár peněz, takže to potěší :)

    No a víkend mám volný, ale zítra se s nima pojedu podívat na ten školní trh a budou tam i Juliiny rodiče. Tak budu asi celý víkend s rodinou, maximálně se sjedu podívat do města co nového v obchodech, ale nějak mě to nebaví, asi jak tu zatím nikoho neznám. Jestli začnu chodit do školy, tak nejdřív v lednu... Ale ve čtvrtek jsem ve městě na náměstí slyšela dvě maminky mluvit česky! Ale byla jsem tak překvapená (v Chelmsfordu už mi to přišlo normální mít tam kamarádky češky, ale tady?!), že jsem neřekla ani ahoj.. :( :D

Už je to tak, jsem v nové rodince :)

    Tak jsem v nové rodince, tentokrát čistě anglické. Úplně jiné prostředí, jiné město (z Chelmsfordu do vesnice Speldhurst), jiný kraj (z Essexu do Kentu), dalo by se říct, jiný kraj - jiný mrav. Spíš to je asi jiná národnost - jiný mrav, nebo nevim :D

    Na picasaweb.google.cz/radunkaaa už jsem dala nějaké fotky ze svého pokoje, dnes tam dám i zbytek domu. Dům jako takový je normální, je tu čisto, akorát sem tam drobky, to je normální že. Ale při vstupu do svého pokoje jsem málem začala plakat..no kdo jste viděl fotky a pamatujete si na můj pokoj u Indů... prostě nádhera. A dneska mi Julie (mum) řekla, že mi sem nikdy nevlezou, že to je prostě můj pokoj, mé soukromí, jen že sem pak bude potřebovat pro ozdoby na vánoce, ale že to se mě předem zeptá...no to bylo tak krásné něco takového slyšet, když Sucheta si klidně vzala i bez dovolení mé časopisy co jsem měla u postele... A ten výhled co tu mám, no taky jsem to fotila :) No ale nejsem tu kvůli pokoji ale kvůli dětem, že :-)) Takže Katherine, Katie je 4 roky stará a Adam 6 let. Oba jsou na jednu stranu úžasní, na druhou stranu pěkní živlové. Bude to zajímavé s nima, obzvlášť když s nima budu večer sama... včera tu byla na návštěvě mamina s třema klukama a ti tu pak na nás lítali s pistolema. Jen nejmladšímu jsou dva, s tím jsem si tu vyhrála, bylo to roztomilé :) a Julie mi pak hrozně děkovala jak jsem tu kolem dětí běhala a zabavovala toho prcka! :) Jinak Adam s Katie (když už návštěva odešla) využili toho, že jsem s nima začala blbnout a když jsem "spadla" na gauč, zabarikádovali mě polštářema a já mohla jen mávat rukou která vykoukla, nic jsem nemohla říct, nic jsem neslyšela :D tak přiběhla Julie a odbarikádovala mě a s děsem v očích se mě ptala jestli jsem OK, z toho jse měla výtlem :-))

Jinak si pro mě v neděli přijeli autem do Chelmsfordu (kolem 85 km) přímo k Joan a Michaelovi kde jsem mezitím bydlela, ještě se omlouvali že přijeli o 15 minut dříve, že vyjeli dřív kvůli zácpám a zrovna žádné nebyli! Katie se na mě hned culila a Adam mě zkoumal, pak jsem je s Michaelem vzala ven aby se koukli na morčata a králíka, je tam na zahradě i houpačka, tak jsem je chvíli houpala. Už z toho to vypadalo, že mě mezi sebe přijmou bez problémů :) Pak doma na nás čekala večeře, velikej brambor a kousky masa s takovou jako omáčkou, v tom byly kusy mrkve a fazolků, ale Julie už věděla že zeleninu nemůžu, tak jsem koukala, že se asi snažila mi těch fazolků dát co nejmíň a mrkev tam taky byla jen jedna, no tu jsem samozřejmě spolkla bez rozkousnutí-bez problémů :) ale když mě Julie viděla jak si jí dávám do pusy, tak hned mi říkala že jí fakt nemusím jíst! :D Bylo to fakt výborné jídlo :) a včera jsme měli zase večeři, taky s masem. Jinak mamina pracuje z domova jako podnikatelka či jak to nazvat, píše příběhy lidí do knížek. A tatínek pracuje pro nějakou obr francouzskou banku jako vymahač dluhů? Ne to nevim, bylo mi řečeno, že pomáhá dostat peníze od lidí co dlužej. Takže v pondělí a pátek pracuje v Londýně kam dojíždí a út, st a čt je ve Francii. Ale je skvělej a včera mi přes google earth ukazoval Prahu a Boleslav na fotkách kde to vidíte, jak když tam přímo stojíte v nějaké ulici :) No zajímalo ho kde je mé bydliště, to bylo milé a to se přitom omlouval, že se ptá :D S Julií (nechci jí nazývat HostMum) jsme si povídali o rodinách a taky o Indech.. já jí totiž říkala, že se mi líbí, že když tady Katie něco chce s čím si zrovna hraje Adam, že jí prostě neupřednostňujou, že u Indů byl prostě ten velkej hrozně utlačovanej a tím pádem malej věděl že jak si zakňučí tak všechno dostane... to se vyjádřila, že to je strašné. Vzala mi to z úst.

Včera se mnou Julie sjela do banky abych si změnila adresu a dneska jsme byly dohodlé, že mi ukáže nějaké obchody a při té příležitosti si zkusím řídit - mám tu totiž svěřený Renault Scénic - automat! :D No ale ráno říkala, že změna, že Katie měla jít plavat s kamarádem, ale ten onemocněl, takže s ní musí jít ona a my to teda musíme přesunout na zítra nebo kdy chci já?! No nakonec to dopadlo tak, že jsme pro ni jely do školy a já řídila a dokonce mě i nechala řídit zpět i s Katie v autě! A to, když jsem jí říkala že bych potřebovala pomoct, že jsem automat nikdy neřídila, říkala, že to je jasný že pomůže a že mě ani nenechá vozit děti dokud si nebude jistá, že to je bez problémů. Takže si dokážete představit, jakou jsem měla radost :) Mě i chválila že to je super a že se krásně držím toho levého pruhu a že ví, že můžu v pohodě vyjet ven :)

No a teď si vybaluju a dává mi to zabrat, vůbec mě to nebaví :D

Jo a mam překvápko, i pro mě. Odvážila jsem se zeptat, jestli by nebylo možné, že bych třeba v březnu dostala týden volno a jela bych do ČR, že ségra bude mít mimčo. A Julie že to je jasné a že to bude mnohem lepší že ho uvidím dřív než až v létě. A že oni jedou na 14 dní na dovolenou a že můžu klidně zůstat tady a jet dom jiný termín, ale že když by mi vyhovoval tenhle termín, tak že by to bylo skvělé. No takže to je skvělé!! :D Navíc už jen v tom, že když si ty letenky koupím už teď, tak mě zpáteční vyjde za asi dva tisíce, možná i míň! Takže tak, no nemáte radost?

Fakt stačí zvednout hlavu a řešit, v tomto případě zeptat se ;) A to byla Julie ještě nadšená, že mě to samotnou napadlo a zeptala jsem se (a že jsem se bála zeptat samozřejmě), že oni by to se mnou začali řešit nejdřív v lednu či únoru, protože teď se řeší Vánoce - dělá něco pro charitu, včera jsme tu dělali balíčky s bonbonkama např.

A teď už nevim co víc psát, jdu dál vybalovat :)

dopsáno o hodinu později:

Ještě mě teď napadlo k tomu, jak se maminka zdraví s ostatními maminkami (btw, děti mají úžasnou školu!), jak si spolu povídají a tak...je to takové fakt upřímné, Julie se usmívá, ostatní se usmívají, smějí se spolu.. Sucheta mi spíš přišla taková že se sice s ostatními baví a usmívá se, ale že se s nima baví spíš kvůli tomu, aby zjistila jak jsou ostatní děti dobré, chápete mě? Že prostě chce za každou cenu zjistit co nejvíc o ostatních aby ty její děti byly nejlepší... prostě zpětně mi v tomhle přijde celkem falešná...

Věci nabraly rychlý spád...

...nebo jak se to říká.

No, nějak nevím kde začít, stejně už asi všichni všechno víte, nebo skoro všechno...

    Někdy asi tak před 14ti dny mi ujela ruka a dala jsem většímu klukovi pohlavek, odhodil mi totiž ruku v které jsem držela lžičku s mlékem a cereáliema... No vím že jsem to neměla, ale znáte to asi každý, to je tak rychlé, že si to uvědomíte až po tom...no a já si to uvědomila o to víc, protože Shravan začal neuvěřitelně křičet (nebrečel, nešlo mu to) že "auuuuuu"... Několikrát jsem se mu omluvila, ten bordel uklidila, ale neztichl, prostě řval jak kdybych mu dala deset na holou přinejmenším... No a maminka přiběhla zobýváku co se děje.. a když jsem jí to řekla, byla jsem poslána do svého pokoje...a tam jsem zůstala až do večera a brečela jsem lidem na skypeu že nevím co teď mám čekat... HM se teda odpoledne s dětma vydala asi na 3 hodiny ven (děti měly 14 dní prázdniny), a to jsem já žehlila, ale než odjeli tak se mnou HM nepromluvila, jen malýho jsem slyšela jak se ptá kde jsem. No a večer někdy v devět za mnou teda přišla HM a že tam jsem poslední večer, že co si jako myslím když celý den vysedávám v pokoji.. tak jsem jí říkala že mě nenapadlo že můžu jít dolů když mě poslala nahoru, a to nekecám, že mě to vůbec nenapadlo jít si dolů promluvit, já jsem se prostě bála jít dolů! Načež mi ale řekla, že když jsem se tak bála vyjít z pokoje, proč jsem teda odnášela dětem do pokoje vyžehlené věci? No neměla jsem slov... Takže po tom, co už jsem byla celkem uklidněná jsem začala brečet nanovo... Naštěstí byla na skype zrovna Naďa a později tam kvůli mně přišla i mamka a poradily mi, ať se jí jdu prostě na férovku poprosit o radu, že jako nemám kam jít, nemám peníze.... Tak jsem šla a dostala jsem teda čas, že můžu jít druhý den normálně do školy a pak se vrátit a promluvíme si (původní verze byla, že až půjdu do školy, ať už mám s sebou všechny své věci).

Takže vám je asi jasné, že celou školu jsem byla myšlenkama jinde, žaludek staženej co mi poví... No teď to nebudu už popisovat podrobně, to bych se upsala, ale prostě když jsem přišla dom, tak na mě byla milá, usmála se, ještě se ptala jak bylo ve škole...nic po mně nechtěla, ale ani nic nezakazovala, tak jsem zůstala s nima dole, děcka měla svačinu, pak se po mně válely... No ona se očividně nějak nechystala za mnou jít.. a já už jsem psala mamce SMS že stále nic nevím, ale v tom mi došlo, že bych vlastně mohla probudit svůj smutný a zmatený mozek a jít se zeptat sama...no a to se ukázalo jako good idea, ona mi jen řekla že přemýšlela a že tam zůstat můžu, že s dětma je jinak všechno v pořádku a ví že se navzájem máme s klukama hodně rádi..akorát že mi dá seznam co musím a nesmím dělat, jen ho ještě pošle manželovi e-mailem aby to schválil... OK, poděkovala jsem a byla jsem ráda a veselá, psala jsem domů, že teda nemusí mít strach že budu nocovat pod mostem... ALE..večer mi přinesla papír s 19-ti bodama (!), některé body mi přišly až ponižující, třeba říkat hned "sorry" když něco udělám...jako bych to nedělala, hlavně že ona neumí říct "please", a to přitom pořád jen rozkazuje, takže by to neuškodilo.. Takže jsem brečela na novo, opět to schytala Naďa přes skype (sorry Naďo :)) a tentokrát mi poradila, ať se jí zeptám, jestli jí to můžu dát později s čistou hlavou...to byl čtvrtek večer a HM souhlasila.

Pátek probíhal naprosto normálně, dokonce mi HM řekla, že se nemusím strachovat s úklidem, že kuchyň můžu uklidit až příští týden, žehlila jsem teda ve středu a koupelny a luxování můžu udělat později, že si vezme děti na chvíli k sobě...

No a v sobotu ráno jsem se probudila do křiku prcka a když jsem vylezla, kluci mi oznámili, že jedou za tátou... HM tam jen poletovala a balila kufr, kdyby mi to kluci neřekli tak já nic nevim?! Pak mi jen dala příkazem že je v půl jedenácté odvezu na nádraží... Tak jsem zůstala naprosto nečekaně sama až do úterního odpoledne, jen v pondělí navečer jsem jim volala jestli je všechno OK a kdy teda přijedou a HM mi dala k telefonu děti a ty mi něco vyprávěly.. no potěšilo mě to :)

Zapomněla jsem napsat že si zamkla dveře do ložnice což nikdy nedělala, ani za dobu co tam byla předešlá au-pair... A pak v týdnu, když někam odjela třeba na 2 hodiny, tak si zamkla zas... a v pátek večer za mnou přišla, že až si dodělám svoje, ať za ní dolů přijdu s tím papírem z minulého týdne...

Trošku podrobněji... Přišla jsem tedy dolů a ona jestli je všechno v pořádku? A já se odvážila říci ne, po tom, co mě Zu s Honzou ujistili, že na to mám opravdu právo. Tak jsem jí říkala že se mi nelíbí, že mi znova a znova předhazujou to, kolik dali za mé pojištění k autu a kurzy řízení (když chtěli řidičku, měli s tím počítat) a pak jsem řekla, že se mi nelíbí bod v kterém bylo napsáno, že pokud je opustím před červencem 2010, tak si nechaj mých 200 liber které mají u sebe - z každé týdenní výplaty si u sebe nechávali dvacet liber a teď už měli 200... No a to ani nemluvim o tom, že některé ty body byly fakt jak když si vychovávají svou dceru!! Tak jsme spolu mluvily dvě hodiny v kterých mě i sprdla za to, že už mám koupené jízdenky domů, přitom mi to minule říkala která data můžu jet a přijet... no a řekla mi, ať se do neděle do večera rozhodnu jestli to podepíšu a zůstanu nebo naopak, abych kdyžtak nezačala nový týden práce...a já se rozhodla pro to naopak. V tomhle prostředí už jsem více žít nechtěla, opravdu jsem se tam necítila jako člen rodiny jak mi furt bylo předhazováno že jsem... a přišlo mi, jak když si mě chtěj prostě převychovat...je pravda že prostě jakmile jsem udělala něco podle sebe, tak to hned bylo špatně, všechno muselo být podle matky...a vzhledem k tomu, že ta byla celé dny doma...myslím, že kdyby byla v práci, tak takové problémy nemáme, takhle si jsem jistá, že maximálně do měsíce bychom se hádaly znovu.
No tak jsem teda v neděli za nima šla večer do kuchyně, když už děti byly v postelích a HF výjimečně zůstal doma že do práce pojede až ráno. Dalo mi to práci, musela jsem si oddechnout hlasitě a před zrcadlem a říct si že to bude v pohodě. A ono bylo!!! :D Jsem tam teda nakráčela a řekla že bych chtěla s obouma mluvit... z toho jak na mě HM koukala usuzuji, že čekala až přijdu s nějakým proslovem, ale tohle fakt nečekala... No tak jsem jim řekla, že je to pro mě teda těžký, ale že chci jít pryč. Že jsem chtěla kvůli dětem zůstat protože jsem si je fakt zamilovala, ale že to prostě nejde, že bychom se takhle hádali do aleluja, protože oni maj svoje zásady a názory a já svoje a tak..už ani nevím. Vlastně jsem ani těsně po tom rozhovoru nebyla schopná Zu převyprávět co jsme si říkali :D Siya mi přišel že hned přemýšlel nad materiální hodnotou mého odchodu - že za mě zaplatili to a to a do nové aupairky budou muset dát to samé... Ptal se proč fakt chci odejít, nějak mi nevěřil a kam chci jít a nakonec mi podal ruku a mám se opatrovat.. a Sucheta [čte se to sučeta, ale cuketa je taky dobrá výslovnost :D]? Ta tomu nějak vůbec nevěřila, lapala po dechu a nevěděla co říct, ale hlavní je, že se usmívala když se mnou mluvila. To se tak často nestávalo... A nakonec mi ještě chtěla dát výpovědní lhůtu!! Takže v pátek zřejmě jen prostě mluvila v afektu a fakt nevěřila, že bych to dokázala, vlastně mi nakonec přišlo, že si o mně myslela, že jsem pěknej slaboch co pro sebe nic nedokáže udělat...což jsem vlastně asi fakt byla, než jsem dokázala si říct že tam fakt být už nechci, zvednout hlavu a jít jim to říct. Co na tom, že jsem se jim tam v té kuchyni nakonec stejně rozbrečela, teda ukáplo mi pár slz když přišla řeč na kluky no... A pak v pokoji jsem se rozbrečela úplně...štěstím, úlevou...

Jinak k té výpovědní lhůtě, normálně bych za ní byla vděčná, jenže já jsem si původně myslela že prostě budou naštvaní a budou schopni mě třeba vyhodit ještě ten večer, takže jsem celý víkend plánovala kam kdyžtak půjdu. No a v sobotu jsem naprosto náhodou vlezla do Spam boxu v e-mailové schránce a jaké bylo mé překvapení, když jsem tam našla 3 maily od rodinek kterým jsem v týdnu psala... a jedna ta paní psala, že bydlej tady kousek od Chelmsfordu, on je to teda stále Chelmsford, ale už je to fakt ten vesnický okraj. Tak jsem jí hned psala číslo že jdu zrovna ven a že kdyby měla stále zájem ať mi zavolá a můžem se ve městě třeba sejít... Tak mi fakt volala a sešly jsme se... Bylo to super, jen jeden jediný problém v tom byl, a to ten největší... že sice když našla na netu můj profil tak byla nadšená, ale vzhledem k tomu, že jsem se 5 dní neozývala a ona potřebovala aupair už od dalšího týdne (nástup do nové práce), tak musela hledat dál a našla nějakou španělku, která už má zřejmě i letenku... Tak mi večer volala, že teda ať se nezlobím, že to rozhodně není kvůli mně, ale že protože ta španělka už má letenku na středu večer, tak si nechaj ji. A v neděli ráno jsem od nich našla SMS, jestli bych jim mohla pomoct v úterý a středu s děckama, že manžel je v pondělí doma ale pak už být nemůže. Takže kamarádce Martě (slovenka, potkaly jsme se ve škole a myslím, že už jsem o ní psala) jsem psala, že teda k ní dorazím až ve středu večer a půjdem spolu ráno do školy. No a zpět teda k té výpovědní lhůtě - Sucheta se mě zeptala kdy bych chtěla odejít, tak jsem jí řekla že teda zítra, že to říkala ona v pátek, a to už za mě ona dokončila tu větu, že abych nezačínala nový týden, a že já jsem si teda už domluvila pobyt jinde... Tak to taky rozdejchávala.. Ale myslím, že to bylo lepší než abych tam zůstala fakt ještě ten týden, páč by to bylo ještě smutnější si myslím, jak celý ten týden, tak můj odchod.. a navíc by měla víc šancí mě nenápadně ukecávat abych zůstala, protože to stihla jak ještě v neděli večer, tak pak ještě v pondělí dopoledne kdy jsem si balila.. to bylo furt samé "a děti o tobě říkají tohle a tamto, a ten říkal o tobě tohle, a ten s tebou chtěl hrát tohle a Shravan byl ráno nešťastný když jsem mu řekla, že odcházíš...". A o tom já moc dobře vim, napochodoval za mnou do kuchyně jak Golem a prý jak si to představuju že jako odcházim?! Mimochodem mě pozval na jeho narozeniny v sobotu, kam chci rozhodně jít..ale i musím, musela jsem si půjčit batoh, mám o trochu víc věcí..až jsem si myslela že se nesbalím!!! :D A od Suchety mi bylo celkově nabídnuto, že kdykoli budu chtít, tak je můžu navštívit! No a malej za mnou celé dopoledne lítal do pokoje a říkal "stay here, stay here"...to se pak moc lehce neodchází, obzvlášť když vám ten prcek dá sám od sebe pusu a takovej velkej a dlouhej hug... Takže odchod jsem obrečela... A to jsem odcházela ověšená jak Santa Claus :D Naštěstí jen necelých 10 minut (normálně asi 5 :D) k Lidlu, kde na mě už čekal manžel od té rodinky, kde jsem teď momentálně na výpomoc. Do zítra do večera, to se teda stěhuju na noc k Martě a ve čtvrtek po škole jdu k Joan, o té jsem psala už v srpnu. Tenkrát mě s ní seznámila Jířa, ta česká au-pair, a její manžel mě nechal řídit koňský povoz. No, tak ta mi volala v sobotu večer vystrašená co se děje a že můžu jít bydlet k nim samozřejmě kdyby něco. Já jsem se jí totiž ptala původně jestli neví o nějakém levném ubytování tady ve městě...

No takže tak, teď už všichni víte kde jsem a co se mnou teď bude... jinak stále píšu novým rodinám a nic, buď maj naprosto nevyhovující popis nebo jsou to zas indové nebo chtěj hodně práce za málo peněz nebo bydlej na severu Anglie kam já nechci...no ale tímhle tempem si za chvíli stejně nebudu moct moc vybírat, že..

Takže tak, hledám a hledám a už z toho blbnu.. :-/ :D Jen je fajn vědět, že i tady mám prostě kam jít, nejen teda že mi pomáhá Marťa a Joan, ale pár au-pairek mi napsalo typy na levný ubytování v Londýně a včera se mi dokonce ozvala i kamarádka co teď v Londýně pracuje, a že kdybych potřebovala, tak můžu jít na chvíli k ní, že tam má pronajatej pokoj v nějakém bytě! Takže super, když budu mít rodiny na face to face interview, tak by tohle bylo rozhodně lepší než dávat každý den 11 liber za vlak...

Děkuji za pozornost aneb jak by řekl Svěrák v Koljovi: Konec přenosu v ruském jazyce.. :D