Pesues, Cantabria

Úterý 23/8

Dnes jsme přejeli z Navarry do Cantabrie do vesničky Pesues, kde má moje host-family letní sídlo – baráček 4+1. Vyjeli jsme okolo 10am a dojeli po půl 2. V baráku na nás čekali rodinky známí, postarší páreček, který tam před námi byl na dovče. Uvařili nám oběd, takže jsme hned šli obědvat – asparágus obalený španělskou šunkou a sýrem, kuře v šunce a sýru s nějakou spešl omáčkou. Té omáčky bylo hrozně moc a přitom neměla žádnou extra chuť, naštěstí mi jí Cris moc nenabrala. Zarazil mě dezert – rýže s mlékem! Prostě rýže uležená v mléce. Jedí to buď samotné, což mi teda po pár soustech začalo silně nechutnat, nebo se skořicí, což už se dalo. Ale podruhé už jsem si to nikdy nedala…

Po obědě jsme šli na kafe do motorestu. Oni to mají teda označeno jako normální restaurace, ale je to u hlavní silnice a zastavují tam právě autobusy na obědy. Jinak já si místo kafe dala nanuka :)

Po kafi jela ‚návštěva‘ domů a my šli taky domů, neměli jsme svetry a foukal dost vítr. Ale odpoledne jsme se šli ještě projít. Víc už si nepamatuju a ani poznámku jsem si nenapsala.

Jinak co mě zaujalo na domě, mají tu okenice zevnitř!

Co dalšího mě překvapilo – zjistila jsem, že španělské ženy si po svatbě nemění příjmení! Už tak mají od narození přijmení dvě, jedno tedy po otci a jedno po matce.

'Náš' dům je ten za černým autem, je to dvojdomek a je tam slyšet snad všechno...

fotky z procházky ze vsi

Středa 24/8

Dneska jsem se vzbudila už v 8am  (už, protože jsem šla spát ve 2am), ale zimou! Byla jsem přikrytá jen tím jejich ‚prostěradlem‘ (přikrývají se slabým kusem látky!), naštěstí u mě v pokoji je skříň na všechny povlečení a ručníky a našla jsem tam i deky, tak jsem si jednu vytáhla a šla zas spát…a znovu se probudila v 11 :-))

Rodiče jeli někam (asi do Santander) na nákup, já zůstala s holkama doma, jen jsem se o ně vůbec nemusela zajímat, vystačily si samy, později s televizí.

K obědu jsme měli kuřecí řízky a zbytek toho kuřecího ze včera, něco na styl osmažené papriky (červená paprika ležela na pánvi v podobě placky), bagetu jako chleba a jako dezert vodní meloun.

Po obědě při umývání ulepených ruk od melounu jsem si všimla, jak úžasně vonící mýdlo jsme měli na dolním wc, to vonělo jak čerstvě vysprchovaný chlap! :D

Odpoledne jsme jeli na výlet do města Llanes, byla jsem fakt nadšená, že jsme se vydali do civilizace. Zaparkovali jsme a nejprve šli do informačního centra, které vypadalo jako věžička od hradu. Tam se Cris na něco zeptala a šli jsme dál. Alba mi řekla, že po celém městě jsou na zemi nápisy s různými texty, netrvalo dlouho a potkali jsme první, druhý…

Při procházce městem jsem fotila ulice a uličky a Cristina se mi smála, proč pořád fotím. Tak jsem jí řekla, že když chci mít jistotu, že budu mít z něčeho fakt pěknou fotku, tak klidně fotím jednu věc víckrát a pak to v PC roztřídím. Ale že jinak prostě fotím všechno, co mi přijde aspoň trochu zajímavé. Ale to ona asi nikdy nepochopí, je prostě jiná…
Jinak zašli jsme do pravé ‚Čokolatérie‘, nevím jak to slovo počeštit. Dali jsme si každý horkou čokoládu jako nápoj a k tomu churros, o těch už jsem to psala, že mi přijdou jako doughnuts. JENŽE! Ta pravá španělská čokoláda byla snad nejhorší čokoláda, co jsem kdy měla! Přišla mi, že chutnala trošinku nakysle, sladce nakysle :D  ale fakt! Nahlas jsem radši nic neřekla, neboť Cris, která měla stejnou čokoládu, jako já, se oblizovala, že je to výborné. Ještě že jsme měli ty churros, ty tu chuť aspoň osladili, ale teda oproti těm, co jsem měla v Coruně byly nic moc chuť a ještě byly dost tvrdé.
Po této, pro mě nemilé zkušenosti jsme se zas šli projít a šli jsme k pobřeží. Tam se mi líbilo. Šli jsme i na molo, které mělo zajímavé okolí – podél něj byly šílené obr betonové krychle, ale právě že to bylo zjemněno tím, že byly pomalované! A ne jen tak od někoho, přímo od profesionálního malíře! :)

Navečer začala být zima a my dospělí se rozhodli jet domů, ač holky chtěly jít ještě do parčíku na atrakce. Měly smůlu, přehlasovali jsme je :D

lednice v obchodě plná sýrů

vlevo: Tlačítka na přivolání obsluhy :-)

Ta cedulka vypadala jak pravá!

mé umělecké foto :)

Též bych si mohla udělat takovou mapu, abych lépe viděla, které země už jsem navštívila - a které ještě navštívit chci! :-)

K večeři jsme měli výborné maso naložené v paprikovém koření a česneku, to bylo fakt mňamózní a perfektně to sedlo i k rýži, kterou jsme k tomu měli. Teda k tomu, spíš potom – oni tu jedí jídla po sobě, ne společně jako my, že si to vyskládají na jeden talíř naráz.

Jedna věc mě dneska zarazila – v koupelně na patře jsem měla kartáček a pastu v keramickém kelímku k tomu určeném. Večer, když jsem přišla do koupelny, můj kartáček s pastou byl vyndán a položen na umyvadle a v kelímku byly kartáčky holek – fakt mám někdy chuť tu Cristinu přinejlepším přizabít. Někdy se chová fakt nepochopitelně…

Čtvrtek 25/8


Dnes se nedělo nic zajímavé. Probudila jsem se někdy kolem desáté (zas šla spát kdo ví kdy) a hned slyšela zvláštní pobíhání po chodbě... Když jsem si šla pro snídani, všimla jsem si plážové tašky, tak jsem usoudila, že rodinka chce využít toho, že je zrovna sluníčko a že pojedem ven co nejdřív (v předpovědi počasí hlásili déšť a zataženo na celé odpoledne. Nicméně mi nikdo z nich nic neřekl a až když jsem dojedla snídani, Cristina se mě zeptala "Tak už jsi připravená jet?" a já se jí v podstatě v tu chvíli vysmála, odfrkla jsem, že jak můžu být asi připravená, když mi doteď nikdo neřekl, že se někam jede?! Tak se tak nejistě podívala, asi jí zas nic nedošlo. Upřímně, nechápu, jak takový člověk může šéfovat letišti! No naštěstí nejsem žádná panička, jen jsem se převlékla do plavek, vzala si ručník a knížku a mohla jet.

Pláž byla hezká, z vody byl i krásný výhled na nejbližší město. Netroufla jsem si ale vzít foťák do vody, neboť byly celkem velké vlny a kdyby mě jedna srazila, měla bych po foťáku.. Jo nejdřív jsem se jen opalovala/četla knížku, do vody se mi nechělo. Po chvíli ale přišla Alba a říkala, že voda tu je teplejší než ten Atlantický oceán, jako máme v Coruně, tak jsem to šla zkusit. A byla jsem nadšená, hlavně právě kvůli těm vlnám. To jsem zažila poprvé v životě (u moře, v kterém by se dalo koupat jsem do té doby byla jen jednou v Chorvatsku), skákala jsem přes vlny a do vln jak divá. Nejhorší bylo, že mi ze začátku vůbec nedošlo, že ta voda je slaná a zapomněla jsem zavřít pusu...to byla ňamka! :D

Na oběd jsme sjeli do motorestu v Pesues, objednali jsme si na stůl švédského stolu - více jídel a každý si vzal co chtěl. A byly to kalamáry (ty 'chobotnicový' kolečka), chorizo, hranolky, španělskou šunku a už dál nevím :-)

Odpoledne jsme zas jeli na pláž, viděli jsme předpověď počasí na pátek a ta byla příšerná, tak toho chtěla Cris využít. Jeli jsme na jednou soukromnější pláž, asi o ní neví tolik lidí, ale je nádherná. A mimochodem, kvůli téhle pláži se definitivně tenrkát rozhodli pro koupi letního sídla právě v této oblasti :) (fotky níže)

Večer jsem měla šíleně spálený obličej. Takhle hodně snad poprvé v životě a doufám, že naposled. Rodinka ze mě byla zděšená, prý viděli spálené lidi maximálně na pláži, ale to většinou po těle a ne po obličeji. 3 dny mě to bolelo a furt jsem na to plácala bílý jogurt a krémy. Neměli jsme s panthenolem, ale aspoň s aloe no. Opravdu to nebylo nic, co bych si užívala...
Nakonec se mi obličej po týdnu trochu sloupal.

K večeři jsme dnes měli nějaké maso a těstoviny.

Napsala jsem si poznámku, že díky nahotě na plážích jsou tu děti otevřenější nahotě, není to pro ně takové tabu a nediví se tomu a nesmějou se. To se mi líbí mnohem víc. V ČR, dle mého, kdyby se nějaká ženská na pláži opalovala nahoře bez, budou na ní všichni včetně dětí nevěřícně koukat, nechápat a aj očumovat a možná, že by jí plavčík poslal odtud na nuda pláž, aby nepohoršovala! Nebo se mýlím?

Fotky od druhé pláže:

večer při odlivu

Pátek 26/8

Tak dnes jsme se opět probudili do napůl slunečného rána, rozhodli jsme se vyrazit ven. Nutno ale říct, že ne na pláž :D Můj stav obličeje byl katastrofální. Cristina říkala, že oni jsou taky trošku chycení (od slunce).
Šli jsme do jeskyně. Bylo tam několik historických obrázků, ale hlavně, co mě zaujalo, byl tam obrázek mamuta - jednoho z jen dvou, které se kdy na Španělském území našly!!
Mysleli jsme si, že až z jeskyně vylezem, bude pršet. A já bych to popravdě i uvítala, kvůli tomu obličeji. Bohužel, nechápu, předpověď počasí se sekla tak, jak jsem nikdy nezažila, celý den mohlo být kolem 22 (i když foukalo, tak jsme měli kalhoty), ale bylo dusno, chvílema slunečno. Rozhodně ne déšť celý den, jak říkala předpověď! :-))

Z jeskyně jsme jeli na místo zvané 'Lagos de Covadonga'. Nádherné místo, nahoře v pohoří jsou 2 mořská jezera, jak jsme na SZ Španělska, tak tam je všude zeleň, krásný výhled...ach! Nahoru jsme teda z města museli jet autobusem (ale ne-v-létě tam můžete normálně autem), ten nás dovezl k jednomu jezeru, ale museli jsme přelézt kopec, abychom se dostali k druhému :) Tak jsme si trochu zaturističili, ale ne moc, bohužel jsme neměli moc času, v 6pm jsme museli  být doma a byly asi 2pm, když jsme přijeli.
Oběd jsme měli tam, koupili jsme si v horské restauraci bagety, pití a poobědvali na stráni s výhledem na jezero :-)) A po obědě jsme šli zpátky k autobusu, sjeli k autu a museli domů.

tam nahoru jsme museli :-)

Jezero Enol

jezero Ercina

na tenhle zámek/kostel/nebo co to je už jsme bohužel neměli čas

Jo a kdyby vás někoho zajímalo, proč jsme museli být doma v 6pm - přijela jim do baráku dovážka s novou myčkou.

Jo a k večeři jsme měli zas nějakou novou rybu, jmenovala se od M a končila na 'za'..víc nevim, ale byla dobrá :D

Sobota 27/8

Dneska bylo zas docela hezky, nějak jim ty předpovědi moc nevycházely poslední 3 dny :D

Já jsem svůj spálený obličej ještě trošku cítila popravdě, ale jelo se na pláž. Říkala jsem si, že můžu kdyžtak zalézt do stínu že.

Jenže to jsem netušila, že na té pláži budem celý den!!! Fakt, přijeli jsme tam něco po 11am a odjížděli až kolem 7pm. Já už tou dobou umírala nudou, ale hlavně zimou, slunce zalezlo za mraky a začalo foukat a já s sebou neměla žádnou mikinu. Jinak ještě že jsem se namazala krémem, sice jsem váhala, protože to byl jejich krém pro děti, a to 30tka, ale vzhledem k mé ještě nedoléčené pokožce bylo lepší se chránit a neopálit vůbec než spálit napodruhé ještě na nezahojenou pokožku...a taky jo, večer jsem našla na zádech místo, kde jsem se namazat zapomněla a bylo pěkně rudé! :D

Pláž byla pěkná, ale hlavně část která na fotce není vidět. Hned co jsme ráno přijeli, šli jsme na procházku podél pobřeží (na fotce vpravo za kamenem). Já jsem netušila, že je vlastně odliv a že si mam vzít s sebou kameru. Řeknu vám, tak nádherný místo jsem dlouho neviděla!! Zeleň, útesy, plážičky, kameny různých velikostí a různě se vy vodě tyčící, bílé vlny...byla jsem němá úžasem, a to nekecám. Bohužel, při cestě zpátky na 'naší' pláž už se blížil příliv a voda stoupala, pak už tam znovu nebylo možno jít vyfotit si to :-/

Celý den jsem si četla ležíc na osušce, nejdřív na slunci, později ve stínu. Jednou jsem se šla i koupat.

Jo a na oběd jsme měli s sebou piknik, tortillu a chleba a maso a ovoce, koupili mi i nanuka.

Co jsme měli k večeři už netuším :D

V neděli jsme po probuzení začli uklízet. Teda oni začli uklízet, dospěláci mně neřekli ani slovo o úklidu. Později jsem zjistila proč asi - bylo mi to blbý, tak jsem šla za Cris se zeptat, jestli můžu s něčím pomoct. A ona že jo, že je třeba nahoře vytřít. Napustila mi do kbelíku vodu s trochou saponátu, dala mop a podávala mi to se slovy, že JESTLI NEVÍM, JAK SE S TÍM ZACHÁZÍ, ať to dám Jaimemu (který nahoře zrovna zametal)!!!! No já myslela, že mě z ní už vážně 'vomejou'! Co si o mě/českých holkách/či o kom všem vůbec myslí???? Radši jsem tu větu úplně ignorovala a šla vytírat. Pak jsem vytřela i dole a měla odpracováno.

Cristina vezla po dvanácté hodině Jaimeho do Santanderu na nádraží, on jel odtud do Logroňo do práce až do čtvrtka. Pak když se vrátila, vzala nás do motorestu na oběd (to jsem si dala hranolky s jejich šunkou a buličím, nebo-li volským okem) a vyrazily jsme domů do La Coruňa.

V autě jsme byli jen 4, takže jsem mohla sedět vepředu, což bylo pohodlnější.. Cesta trvala plus mínus 4h, jednou jsme stavěli na krátkou pauzu a do Coruni dorazily v 8pm.

První co bylo, šla jsem si noťas napíchnout na net, hurá!!! To bylo radosti... ;-)