Následující odstavce jsem psala po chvilkách během dne:
Jen pro upřesnění, ségra se divila, že 28° je pro mě hodně, že je mi vedro, tak jsem vám to chtěla upřesnit, ono je to totiž hodně ovlivněný vlhkostí, tady je většinou totiž dost vysoká vlhkost, takže i když je třeba jen 20 stupňů, člověk se potí ač stojí na místě!!! L :D
Vzhledem k pozdnímu návratu v noci mě rodinka večer neviděla…a já blbka ani nenechala vzkaz že jsem doma nebo něco, takže ráno chtěla Cris samozřejmě zkontrolovat že jsem doma – a to musela otevřít moje dveře od pokoje, který skřípaj…takže mě vzbudila…a já už nemohla usnout. Nehledě na to, že mi začly nějaký střevní potíže nebo co, furt bych chodila na wc. Takže jsem šla dolů, i s noťasem a že se budu dívat na Přátele… po chvíli jsem cítila trochu hlad, tak jsem si šla vzít banán a udělala si nesquik…no asi naprosto debilní kombinace a ještě spojený s těma mýma obtížema a „hurá“, nevolnost byla na světě! Tak jsem si zkusila lehnout na gauč a asi na půl hoďky jsem usnula a zaspala to, tak aspoň tak. A před chvílí jsem si dala trochu cereálií a teď mi ve střevech pořádaj Rallye či co :-/
Jdu na benzínku pro chleba. Je tu Maritza, tak holky můžu nechat doma. Takže to bude jen na 5 minut. Jinak jsem právě z počasí zjistila, že bude dneska zřejmě stejně vedro jako včera, to asi nepřežiju!!! :D
Potřebuju jiný šampon na vlasy…ten od Cris je speciálně na odstranění lupů...a hádejte co, mám po něm lupy!!
Doprčic!!! Vzala jsem si sem 2 sukně, ty nejlehčí (váhově) co jsem mohla. Obě skoro nový, jedna má džínovou vizáž a druhá je látková…a dneska jsem zjistila, že ta látková má pod prdelí díru!!! Jsem se někde musela zaháknout :‘( Takže musim někde sehnat novou sukni. Ale mrzí mě to, ta sukně, jak byla obyč látková, tak byla fakt pohodlná! L
To máme ale úžasnej den! Vodafone mi poslal mail, že mam zavolat na jedno číslo, že to bude free call a že přes to můžu zaplatit ten účet… Tak jsem tam zavolala a hádejte co – vzali mi prachy, zmrdi. Nj takže já nemám víc kreditu už a stále nevím, kam ty peníze poslat!!! Tak jsem jim napsala ještě mail. Už fakt nevím co s tím. Dodáno odpoledne: na mail nereagujou a já potřebuju přendat španělskou simku místo anglické, takže smůla. Buď zavolaj na šp., napíšou mail a nebo budu muset požádat Julii, jestli by jim nezkusila zavolat ona…jenže je problém, že oni jak zjistěj, že to nevolám já sama, tak dělaj problémy, blbečci.
Aspoň Maritza mi udělala radost, zjistila jsem od ní, že kousek od jejího baráku (který je asi 300m od našeho) je kadeřnictví. Tak se možná zítra odhodlám a zajdu tam.
K obědu jsem nám dělala hranolky (ha, už jsem věděla, jak je udělat na tom oleji! :D) a osmažila kuřecí. Nic spešl, ale rozhodně lepší, než obyč sandwich (což bych zřejmě obědvala v UK) a nebo něco ještě horšího studeného. Tak mě napadlo, že jsem vám ani nenapsala včerejší oběd – takové špageto-nudle, jedna holka si to dala s horou kečupu (to prostě nepochopim, chudáci těstoviny!!) a druhá s „exotickým“ kořením, mile mě překvapila. Já s obojím a s mírou.. :D
Odpoledne jsem se na chvilku vyvalila na slunce, naštěstí nebylo tak horko jako včera – teda asi bylo, ale pofukoval do toho vítr, jaká úleva! Lehla jsem si na břicho a doufala, že usnu a dospím ráno – bohužel jsem neusnula, ale zas asi poprvé v životě jsem si poslechla celou hru Němý Bobeš od Cimrmana i se seminářem :D
V pět jsem sjela na půl cesty mezi centrum města a našim barákem do obchoďáku El Corte Inglés. Teda byla jsem otrávená hned, jak jsem to tam viděla. Obr místo, plno lidí, naskladněný zboží nemá moc smysl v umístění, takže člověk tam poletuje jak opice a hledá to, co zrovna potřebuje. Našla jsem tam plavky, neodradily mě ani ceny 40 a klidně i 60€ a pár jsem si jich vzala do kabinky. Ale všechny měly malý svršky, překvapivě… Pro zajímavost jsem se tam pak ještě podívala na cenu mého make-upu a s hrůzou zjistila, že ho tu maj za 18€!!! V Anglii ho měli za 10 liber a v ČR je za 420 Kč?! Takže doufám, že mi nedojde! A pak už jsem kolem půl 7 běžela na bus domů. Teda šla, ale běžela na konci. Autobus totiž zrovna dorazil na zastávku a já ještě byla na druhé straně silnice (naštěstí byla zelená)…autobus už se rozjel, ale řidič mě asi uviděl ve zpětném zrcátku, že tam běžím a mávám… to musela být podívaná :D
A to jsem přijela domů a hned jela s rodinou zas pryč, to jsme byly s Cris domluvené, že pojedu s nima. Ona potřebovala do toho obr obchoďáku za městem, kde jsem tenkrát objevila Primark, Marineda City. Chtěla do obchodu Hipercor, protože si tam minule něco koupila a ono jí to ne úplně sedělo. No a to jsem na místě zjistila, že ten obchod je na způsob Tesca nebo Sainsbury’s, takže obr supermarket s oddělením od každého zboží, knihy, elektro, oblečení…nejvíc jídla samozřejmě. Tak jsem se tam sekla u oblečení, nakonec si koupila dvoje plavky. Byly ve slevě. Jen ještě nevím, jestli nepoputujou třeba k ségrám, protože na nich byl ten „pípací cvok“ tak blbě umístěn, že se nedaly pořádně vyzkoušet…takže nevím, jestli mi vršky nebudou malé… A ještě jsem konečně sehnala svou barvu na vlasy L’Oreal 55 J já už jsem jí viděla v jednom obchodě, hned v tom prvním, kde jsme byli s Jaime pro potraviny, ale od té doby buď všude měli jen jiné značky anebo číslo 56. Tady ve Španělsku vůbec nemají dobrý systém, co se obchodů týče! Na ulici tu nepotkáte drogerii jak jsme zvyklí z ČR nebo i UK (Boots), prostě buď potkáte malou sámošku, kde je samozřejmě omezené množství drogistického zboží anebo nenarazíte na nic! Jo a vlastně jsem si ještě koupila šortky. Červené šortky! Výrazně červené a krátké, jak už šortky bývají – no v životě bych si nepomyslela, že si tak krátké kraťasy koupím :D možná jste se vyděsili, nebojte, úplně hned pod prdelí nekončej..ale o moc delší nejsou :-)) Ono totiž takové krátké věci na opálených nohou taky vypadají jinak…
Doma jsem pak zjistila, že mi z Vodafone ještě odepsali. A konečně se našel nějaký chytrý umpalumpa (tak říkám indům a pobobné „havěti“-btw, nejsem rasista), který mi vyhověl a místo nějakého pitomého telefonního čísla mi napsal číslo bankovního účtu a jaké info mam s platbou zaslat. Bohužel jsem jen nepochopila, co myslel „číslem účtu“ do zprávy pro příjemce, tipuju, že telefonní číslo, ale radši jsem jim ještě napsala a uvidim zítra. Vypadá to nadějně, že do pondělí bych to snad mohla zaplatit! :D
Večeře v deset, to už nikoho asi ani nepřekvapí :-)) Měly jsme lasagne, teda jen já a Alba, Sofía měla řízky (ona je šíleně vybíravá co se jídla týče!) a Cris jedla něco úplně jiného?! Nevím, jestli zas drží dietu nebo co to má znamenat… No její mínus, bylo to výborné. Ještě než jsem šla nahoru, uloupla jsem si kousek z čokolády, co jsem si dneska koupila spolu s chlebem na benzínce a nechala jí v lednici z důvodu tepla. Ale koupila jsem si jí z vlastních peněz! Ale jak mě viděly holky, tak hned spustily, že chtěj taky a že tuhle mléčnou čokoládu jedí (Nestlé), protože je z pravého mléka (eh? Jinak jedí jen bílé čokolády!). No tak jim Cristina dovolila, ať si vezmou…omlouvá jí fakt, že jí asi nenapadlo to, že jsem jí neplatila dohromady s chlebem ale za moje vlastní peníze. Jinak jsem z překvapení v hlavě slyšela hlas Julie (dokonce měla i její obraz před očima) jak děckám říká „Zeptejte Radky, to je její čokoláda!“, hehe :-) No a teď je mi trochu nevolno, asi jsem to tou čokoládou trošku po…
Žádné komentáře:
Okomentovat