Pátek a víkend

Pátek (viernes) 12/8

Nemohla jsem usnout a tentokrát to bylo vedrem, řekla bych. Šílený vzduch (stojící na místě), snad poprvé v životě jsem šla spát s oknem dokořán – a bylo to k ničemu. Ležela jsem jen po slabou přikrývečkou. Usnula jsem konečně po tři čtvrtě na jednu ráno po hodině převalování se. Ráno jsem se probudila před devátou z šílenýho snu, jak jsem nemohla odletět odněkud do Španělska s Ryanair – měla jsem problém s kily a měla jsem ho až na letišti, kde se toho už moc řešit nedá… Pak jsem se probudila v cca 10.05, protože někdo volal. To nechápu, Jaime, ale i Cristina pořád volaj, minimálně 3x denně a mě už z toho hrabe!! Za chvíli místo těch písniček v hlavě uslyším tu jejich vyzváněcí melodii! Ale co je horší, probudila jsem se s pícháním v zádech – na ledvinách. Ta slabá přikrývečka je totiž opravdu slabá a já potřebuju mít ledviny v teple.. :-/  Ani jsem vám nepopsala tu postel. Za prvé je to normální postel pro jednoho člověka. Žádná double-bed, jak jsem zvyklá z UK. To byla fakt úžasná postel :-))  No a za druhé, jak už jsem psala, nemá pořádnou peřinu. Místo peřiny je ta přikrývečka, čímž nazývám obyčejný kus látky – je to jak slabé prostěradlo! Ještě mám přes postel přehoz – oranžovou deku, tak to spím většinou i pod ní. Vlastně i dneska k ránu si vybavuji moment, kdy jsem se probudila a bylo mi „zima“, tak jsem se dopřikryla.

Dnes jsme se probudili do deštivého dne. Tak jsem zvědavá, jaké tu budou změny v počasí dnes :-))

Hlavně změny v náladách… Od rána se tu holky dohadujou, já jim teda nerozumím, ale slyším Alby tón hlasu, že. A navíc Sophía hned začne kňourat a mnohdy i „brečet“…

Včera mě Alba dostala – po obědě jsem neodolala tomu chlebo-bagetě a kousek si uřízla a namazala obyč máslem. Alba se tak podívala jako že jím místo dezertu „zas jen chleba“ a já jí řekla „a je s máslem“ – a to jste měli vidět její výraz, takový nechápavý-překvapený-znechucený! Tak jsem jí řekla, že to je normální jíst chleba s máslem a ona že to teda není, že pak cholesterol vyskočí nahoru ani nevíš!!! :D No jo cholesterol..., ale chudák holka neví, o co přichází! :-))

Okolo půl druhé se konečně mlha všude po městě (jak vidím z výhledu z okna) proměňuje ve slunce, juchů J ale pro mě nastává mlha ve chvíli, kdy vcházím do kuchyně a zjišťuji, že dnes je na pláně rýže. Nesáčkovou rýži jsem nevařila od svých asi 16-ti let??!! :D SAKRA! :D

V první řadě jsem jí uvařila jak pro dvě 5-ti členné rodiny! Né, to trochu přeháním, rýže prostě nabyla a ač toho holky snědí dost a já si teda dneska taky dala víc (ne že bych měla takový hlad, ale nechtěla jsem, aby toho tolik zbylo),  stále jsem musela zbytek uskladnit do boxu do lednice... :D Jinak Sophía si dala celý talíř se šíleným množstvím kečupu, Alba s bylinkama a já s kakaem :D ale pak jsem si dala ještě taky s trochou kečupu a Alba zkusila kakao (nechutnalo jí to) a pak taky kečup.

Update co se počasí týče: sluníčko není, protože máme po obloze všude bílé mraky, ale je dusno, přesně to „potící se“, vlhkost 88% L

Tak jsem se nakonec fakt odvážila a šla ke kadeřnici. Tady nedaleko od domu jsem našla rovnou 3. Vlezla do jednoho, viděla paní kolem 60-65 let, chtěla vycouvat, ale přišla jsem si blbě, ani na španělské „omlouvám se“ jsem si v tu chvíli nemohla vzpomenout. Ta přišla ke mně, zeptala se, co potřebuju. Tak jsem vykoktala, že „ostříhat“ a „Máte dneska čas?“ – přišla jsem si jak Alenka v říši divů. Paní mě usadila a něco říkala, a že musí dodělat ty dvě paní, co tam už seděly. Obě paní chtěly jen vyfoukat do účesu, ani jedna nebyla stříhána a mě pomalu chytaly mrákoty, nebo jak se to říká. Druhé paní ještě i pilovala nehty nebo co. No a pak jsem přišla na řadu já, to už jsem obdržela i smsku od Jíři se slovy podpory, ale krve by se ve mně nedořezal…

Paní se ptala co chci za střih, tak jsem jí to rukama ukázala. A seděla jak zařezaná a ani nedutala. Dokud jsem se teda neodvážila promluvit a zeptat se, jestli má svou práci ráda, pak jsem se uvolnila a bylo to i z její strany lepší, přátelštější. Jo jmenovala se Chita, tak mě hned napadlo Tarzan a jeho opice!!! (Promiňte mi, seňorita.). No nakonec to ten střih je, jen je trochu delší než jsem původně chtěla. Ale popravdě, když jsem viděla jakým stylem zarovnává, tu délku už jsem jí odsouhlasila.. :D No ale hlavně mi vzadu nechala takový zvláštní schod (je vidět na přiložené fotce; já jsem si ho blbka nevšimla ještě když mě stříhala), nevím jestli je to tu móda nebo co…nevím, jestli nepoprosím Janču, až sem UŽ ZA 2 dny přijede, aby mi to odstřihla pryč :D

Domluva byla jinak vtipná, má otázka na práci se shledala s úspěchem, nebo jak se to říká a paní byla nadšená, že prý svou práci miluje. A že to dělá přes 30 let, přesné číslo nevím, neboť moje vědomosti o číslech sahají jen do čísla 10! :D  Dále se ptala ona, jestli jsem Angličanka, tak jsem řekla, že Česka. Teda pardon, já řekla, že jsem Čech :D  Říkala mi, že mám moc dobré vlasy, to říká i moje kadeřnice, ale takhle nezávisle to potěší J a chválila mi barvu, no taky jsem si to dneska nově obarvila :D to se divila, že jsem to dělala sama a že takhle dobře (všude)..no taky už v tom mam nějakou praxi, že :D a ještě něco i říkala, i jí zrovna volala kamarádka, že její dcera zrovna porodila holčičku.. :D no docela jsem koukala, jak jsme si „pokecaly“, i když ne všechno jsem jí samozřejmě rozuměla :-))

Teda lidi, rodina mi říkala, když jsem vyjela do Anglie, jak jsem statečná a dobrá, vyjet do neznáma…a mně to tenkrát vůbec nepřišlo a asi už vím proč - to jsem se tenkrát aspoň dokázala domluvit!!! Tady je to teprve odvaha vyjít do ulic, natož ke kadeřnici?! Ty vogo, fakt jsem se asi překonala.

Že neuhádnete, co jsem právě objevila? V mém typickém anglickém tílku jsou malé díry, na asi 8 místech! Nevím, jestli je to látkou, že se spustila oka nebo co nebo jestli nemám ve skříni moly??? Ale žádný nikde nevidím. Nevim proč se mi tohle nezačlo dít v Anglii, díry v oblečení… Sem jsem si vzala jen omezený množství věcí a ejhle, ono se zrovna ničí…sákryš, jestli ono to není znamení?? Španělsko asi chce, abych tu nakupovala??!! :-P

Kolem 7pm jsem měla sraz s Davidem, asi 2h jsme se procházeli, obešli jsme polovinu pobřeží. Pak na půl 10 jsme měli sraz s Neilem, psala jsem mu SMS, jestli půjde ven (minulý pátek nemohl). Mimochodem na tom středečním sraze byl a přítelkyní a taky prý trošku přiopitý a taky už nás tak trochu zná a bylo to vidět, jak je to jakoby někdo jiný, už vůbec není nervózní, když s námi mluví a tak :-)  Sešli jsme se u podniku zvaného La Bombia. To je „restaurace“ na styl fast food, akorát tam maj typická španělská tapas jídla, čerstvě připravená a jedno jídlo=1€. Tak jsme si dali tortillu (ta byla výborná!!!) a obr kroketu (tu jejich plněnou sýrem a salámem) a spokojeně šli do toho Cinema Baru, to páteční místo pro anglicky mluvící. David šel teda domů, potřeboval něco dodělat za práci, tak jsme šli sami s Neilem a vlastně jsme celou dobu zůstali jen spolu. Já hlavně po příchodu tam uviděla ze známých jen Pabla (z minulého pátku) a s tím jsem neměla moc chuť se bavit…pak tam přišel i Emilio. Ale my si vystačili sami, fakt byla sranda. Já jsem pila rum s colou, chtěla jsem zkusit, jestli ty bolesti hlavy co tu mívám, mám opravdu kvůli tomu jinému (španělskému) pivu nebo proč. No měla jsem 4 za ten večer a jeden drink silnější než druhej, nj barman je tam sice hrozně divnej, ale zřejmě štědrej :-)) David tam přišel někdy po půlnoci, nejdřív si sedl k nám, pak šel i k jinému stolu…asi nás chudák moc nechápal, no popravdě já už taky nevím, čemu jsme se tak smáli :D Odtamtud jsme šli do jednoho hudebního klubu s moderní hudbou, ale ten klub je fakt cool. Plnej různých sarapatiček, dokonce i staré auto tam je. No moc dlouho jsme tam nezůstali. David byl na antibiotikách, tak nemohl pít a tak byl asi unaven :-)) nevim, domů jsme šli po druhé. Ještě jsme zašli na pláž, bylo tam plno lidí všude, protože tam byl v noci koncert, tak jsem si zkusila teplotu vody…studená! :D

s Neilem

s Davidem

s čupr autem :-))

fotka na představu o tom klubu ;)

Sobota (sábado) 13/8

Mno a ráno bylo poněkud horší… Na to v jak rozjařené náladě jsem šla spát (být to na mě, tak bych v tom disco klubu ještě zůstala), tak v 9am jsem se probudila s kocovinou!! Po asi 2 letech mi bylo blbě z alkoholu celé dopoledne, chtěla jsem zvracet, ale nebylo co. Promiňte za upřímnost, ale když už tu píšu co dělám, tak pořádně! :D   David měl doma naštěstí kolu, tak ta mě po jedné odpoledne začla uzdravovat a ve tři jsme šli na pizzu a guess what, já jí byla schopná sníst skoro celou (byla to small size), což jsem byla nadšená! :D  Mimochodem byla to carbonara pizza z podniku „telepizza“, to je jako Domino v UK, ale bohužel neznám pizzový rozvážky v ČR.  Pak už jsem jela dom, aby mohl David dělat taky co on chce, že. Cesta busem domů byla též bez komplikací :-) A doma jsme měli návštěvu, Jaimeho kamarád z Madridu a jeho 12-ti letý syn. Jsou tu na celý víkend, ale v pátek jsem je neviděla a vlastně ani Jaimeho ne. Ten zrovna čistil bazén, děcka spolu něco hráli, tak jsem šla na chvíli za dospělákama na zahradu. Cris se ptala, jestli jsme zas pařili dlouho, tak jsem jí asi trochu potěšila, že jen ‚po anglicku‘ :D a bavili jsme se o večeru, že v noci je ve městě ohňostroj, tak jsem řekla, že půjdu s nima.

To jsem ale netušila, co dělám! Sešli jsme se totiž ještě s dalšími lidmi, s těmi, co tu byli ten první večer, co jsem sem přijela. Dohromady nás bylo 11, z toho 4 děti. Nejdřív jsme šli na večeři. Já blbá si sedla doprostřed stolu, takže jsem to španělské štěbetání měla z první ruky!! :D Nakonec jsem to nepřežila. Co jsem ale málem nepřežila, bylo jedno z jídel – a totiž MALÉ CHOBOTNIČKY!!! Vypadalo to podobně jako na obrázku http://image.shutterstock.com/display_pic_with_logo/186217/186217,1208255093,1/stock-photo-little-octopus-on-fork-with-other-sea-food-in-background-11562808.jpg, bylo to malý a osmažený, ale já hned viděla ta malá chapadýlka a říkala si „oh my God!“, ačkoli jsem se v Anglii, díky mé věřící rodině přeučila na „oh my gosh!“. No nandala jsem si dvě, ta druhá byla malinká. Nevím, jestli si umíte představit mé pocity, pocity někoho, kdo nikdy nejedl nic vodního krom ryb a ani to nikdy jíst nechtěl. No chtěla jsem být víc zdvořilá než to zkoušet…když jsem si tu chobotničku napíchla na vidličku, udělala jsem to tak nešikovně, že jsem měla její oči otočené na mě!! Když jsem si jí dávala do pusy, udělala jsem to tak rychle a hlavně jsem musela odvrátit zrak…sežvýkala jsem jí tak rychle, abych si nestihla moc uvědomovat, že tam někde v mé puse je i něčí mozek, oči….aaaa, přestávám to popisovat. Jako jídlo chuťově to není špatné, ale právě kvůli těm mým pocitům z toho si to asi nikdy dobrovolně objednávat nebudu…

Po véče jsme se přesunuli k pobřeží, bylo lehounce před jedenáctou a všichni si mysleli, že ohňostroj je o půlnoci. Jen já se nahlas divila, proč teda všichni lidi přicházejí už teď, hodinu předem, když to pobřeží je dost velké pro všechny. Dozvěděla jsem se to za pár minut, přesně v jedenáct se ozvalo pár dělobuchů a pak to vypuklo. Ohňostroj byl už v 11 :-)) trval neuvěřitelné půl hodiny, ale myslím, že to nebylo nijak nic extra. Teda vystřelovat ohňostroj z vody jsem viděla poprvé, ale jinak v Praze jsem na Nový rok viděla lepší. Ale jak na nový rok jsem si připadala, to je fakt, až na to, že jsem na sobě měla tílko a šortky :D

Fotky nic moc, nešlo mi to s tím mým foťákem vyfotit v okamžik, kdy jsem chtěla!

Po ohňostroji jsme chvíli zůstali, poslouchali live-music z podia nedaleko, někdo i trochu tancoval, já ale byla docela unavená, takže jsem uvítala, že jsme ve čtvrt na jednu odjížděli domů. To šli všichni rovnou spát, včetně mě, ale já nemohla usnout, usla jsem zas až po půl 2!! Mé tělo se tu chytlo pěkně blbého režimu teda.

Neděle (domingo) 14/8

V neděli jsem se probudila kvůli dešti, spala jsem s oknem dokořán, takže když po osmé hodině začalo silně pršet, okap nad oknem dělal zvuky jak bubeník na koncertě!

Už jsem nemohla usnout, tak jsem se rozhodla, že se podívám na nějaký film. Pustila jsem si první část ze 7.dílu Harryho Pottera a musím říct, že ač nejsem „Potter fanda“, byla jsem příjemně překvapena – na to, že film trvá přes 2h jsem se ani jednou nepodívala, když už konečně bude konec, jak se mi stávalo poslední dobou v kině. Teda abych nekřivdila, u Transformers 3 jsem se taky nenudila ;-) Takže teď jsem zvědavá na tu část druhou, finální konec Pottera (v Čechách a na Moravě, haha).

Pak jsem ještě zkoukla dokumentární film Katka z roku 2009 a všem to doporučuju. Je to trošku depresivní, neboť je to příběh ze života, Katka bere drogy, do toho porodí dítě o kterou se chce starat, ale selže, což nakonec už ani moc nechápe, jak je z těch drog vymletá. Omlouvám se za to slovo. Mě sama Katka totiž velice zklamala. V tom filmu je obsaženo asi 12 let jejího života a na počátku, když jí bylo 19, to byla velmi hezká mladá slečna. Když říkala, že je těhotná a chce proto přestat s drogama, fandila jsem jí. Vidět její pocit nadšení, když malou Terezku poprvé uviděla… Bohužel, jak už jsem napsala, zklamala…

Měli oběd v půl 3. Návštěva už je pryč, odjeli už ráno, takže jsme se ani nerozloučili.

Měli jsme maso, potom ještě těstoviny nebo rýži (s kečupem - teda pardón, rajčatovou omáčkou! :D), co kdo chtěl. To mě překvapilo, že se tu jí jídlo takhle na porce, nejdřív jedno, potom druhé. Já na to hlavně ani nemyslim, tak jsem si toho masa dala docela dost a pak když jsem si nabrala jen trochu těstovin, už spustila i Cristina (doteď to říkal jen Jaime), že bych opravdu měla víc jíst – prosím??? Těch kousků mas jsem měla asi 7, k tomu kolínka, dva kusy bagety (chleba) a pak ještě jako dezert obr nektarinku a málem jsem to nerozdýchala. A prý že jím málo?! Jen mi přijde logičtější si toho dát klidně míň a třeba za 2h svačinku, než se natřískat v jednu chvíli a pak se ani nemoct pohnout?!

Sophia už definitivně odmítá mluvit anglicky, aj se o to pokoušet. Albu už to taky tolik nebaví, ale Cris do ní furt rejpe, ať přede mnou anglicky mluví. A víte co, mně je to fuk. Já jsem i ráda, když je můžu poslouchat ve španělštině, i když nerozumím :D 

A dostala mě Alba - má na ruce bebí, asi rozškrábanýho komára. A ona si na to stříkla parfém???!!!! A já se tomu divila, tak mi Cristina s klidem odpověděla "because of the alcohol in it"??!! :-O

No a co teď? Mam sraz s Davidem na kafčo a pak sjedem spolu pro Janču na autobusové nádraží, ty jo, nemůžu tomu ani uvěřit že TEN DEN, 14.8. už je tady!!! 

Jinak v plánu máme v pondělí návštěvu Santiaga a v úterý výlet na kolech po Coruně, tak držte palce, ať předpověď počasí zůstane tak pozitivní, jak je teď!

Adios amigos! :-P

Čtvrtek (jueves) 11/8

Následující odstavce jsem psala po chvilkách během dne:

Jen pro upřesnění, ségra se divila, že 28° je pro mě hodně, že je mi vedro, tak jsem vám to chtěla upřesnit, ono je to totiž hodně ovlivněný vlhkostí, tady je většinou totiž dost vysoká vlhkost, takže i když je třeba jen 20 stupňů, člověk se potí ač stojí na místě!!! L :D

Vzhledem k pozdnímu návratu v noci mě rodinka večer neviděla…a já blbka ani nenechala vzkaz že jsem doma nebo něco, takže ráno chtěla Cris samozřejmě zkontrolovat že jsem doma – a to musela otevřít moje dveře od pokoje, který skřípaj…takže mě vzbudila…a já už nemohla usnout. Nehledě na to, že mi začly nějaký střevní potíže nebo co, furt bych chodila na wc. Takže jsem šla dolů, i s noťasem a že se budu dívat na Přátele… po chvíli jsem cítila trochu hlad, tak jsem si šla vzít banán a udělala si nesquik…no asi naprosto debilní kombinace a ještě spojený s těma mýma obtížema a „hurá“, nevolnost byla na světě! Tak jsem si zkusila lehnout na gauč a asi na půl hoďky jsem usnula a zaspala to, tak aspoň tak.  A před chvílí jsem si dala trochu cereálií a teď mi ve střevech pořádaj Rallye či co :-/

Jdu na benzínku pro chleba. Je tu Maritza, tak holky můžu nechat doma. Takže to bude jen na 5 minut. Jinak jsem právě z počasí zjistila, že bude dneska zřejmě stejně vedro jako včera, to asi nepřežiju!!! :D

Potřebuju jiný šampon na vlasy…ten od Cris je speciálně na odstranění lupů...a hádejte co, mám po něm lupy!!

Doprčic!!! Vzala jsem si sem 2 sukně, ty nejlehčí (váhově) co jsem mohla. Obě skoro nový, jedna má džínovou vizáž a druhá je látková…a dneska jsem zjistila, že ta látková má pod prdelí díru!!! Jsem se někde musela zaháknout :‘(  Takže musim někde sehnat novou sukni. Ale mrzí mě to, ta sukně, jak byla obyč látková, tak byla fakt pohodlná! L

To máme ale úžasnej den! Vodafone mi poslal mail, že mam zavolat na jedno číslo, že to bude free call a že přes to můžu zaplatit ten účet… Tak jsem tam zavolala a hádejte co – vzali mi prachy, zmrdi. Nj takže já nemám víc kreditu už a stále nevím, kam ty peníze poslat!!! Tak jsem jim napsala ještě mail. Už fakt nevím co s tím. Dodáno odpoledne: na mail nereagujou a já potřebuju přendat španělskou simku místo anglické, takže smůla. Buď zavolaj na šp., napíšou mail a nebo budu muset požádat Julii, jestli by jim nezkusila zavolat ona…jenže je problém, že oni jak zjistěj, že to nevolám já sama, tak dělaj problémy, blbečci.

Aspoň Maritza mi udělala radost, zjistila jsem od ní, že kousek od jejího baráku (který je asi 300m od našeho) je kadeřnictví. Tak se možná zítra odhodlám a zajdu tam.

K obědu jsem nám dělala hranolky (ha, už jsem věděla, jak je udělat na tom oleji! :D) a osmažila kuřecí. Nic spešl, ale rozhodně lepší, než obyč sandwich (což bych zřejmě obědvala v UK) a nebo něco ještě horšího studeného. Tak mě napadlo, že jsem vám ani nenapsala včerejší oběd – takové špageto-nudle, jedna holka si to dala s horou kečupu (to prostě nepochopim, chudáci těstoviny!!) a druhá s „exotickým“ kořením, mile mě překvapila. Já s obojím a s mírou.. :D

Odpoledne jsem se na chvilku vyvalila na slunce, naštěstí nebylo tak horko jako včera – teda asi bylo, ale pofukoval do toho vítr, jaká úleva! Lehla jsem si na břicho a doufala, že usnu a dospím ráno – bohužel jsem neusnula, ale zas asi poprvé v životě jsem si poslechla celou hru Němý Bobeš od Cimrmana i se seminářem :D

V pět jsem sjela na půl cesty mezi centrum města a našim barákem do obchoďáku El Corte Inglés. Teda byla jsem otrávená hned, jak jsem to tam viděla. Obr místo, plno lidí, naskladněný zboží nemá moc smysl v umístění, takže člověk tam poletuje jak opice a hledá to, co zrovna potřebuje. Našla jsem tam plavky, neodradily mě ani ceny 40 a klidně i 60€ a pár jsem si jich vzala do kabinky. Ale všechny měly malý svršky, překvapivě… Pro zajímavost jsem se tam pak ještě podívala na cenu mého make-upu a s hrůzou zjistila, že ho tu maj za 18€!!! V Anglii ho měli za 10 liber a v ČR je za 420 Kč?! Takže doufám, že mi nedojde! A pak už jsem kolem půl 7 běžela na bus domů. Teda šla, ale běžela na konci. Autobus totiž zrovna dorazil na zastávku a já ještě byla na druhé straně silnice (naštěstí byla zelená)…autobus už se rozjel, ale řidič mě asi uviděl ve zpětném zrcátku, že tam běžím a mávám… to musela být podívaná :D

A to jsem přijela domů a hned jela s rodinou zas pryč, to jsme byly s Cris domluvené, že pojedu s nima. Ona potřebovala do toho obr obchoďáku za městem, kde jsem tenkrát objevila Primark, Marineda City. Chtěla do obchodu Hipercor, protože si tam minule něco koupila a ono jí to ne úplně sedělo. No a to jsem na místě zjistila, že ten obchod je na způsob Tesca nebo Sainsbury’s, takže obr supermarket s oddělením od každého zboží, knihy, elektro, oblečení…nejvíc jídla samozřejmě. Tak jsem se tam sekla u oblečení, nakonec si koupila dvoje plavky. Byly ve slevě. Jen ještě nevím, jestli nepoputujou třeba k ségrám, protože na nich byl ten „pípací cvok“ tak blbě umístěn, že se nedaly pořádně vyzkoušet…takže nevím, jestli mi vršky nebudou malé… A ještě jsem konečně sehnala svou barvu na vlasy L’Oreal 55 J já už jsem jí viděla v jednom obchodě, hned v tom prvním, kde jsme byli s Jaime pro potraviny, ale od té doby buď všude měli jen jiné značky anebo číslo 56. Tady ve Španělsku vůbec nemají dobrý systém, co se obchodů týče! Na ulici tu nepotkáte drogerii jak jsme zvyklí z ČR nebo i UK (Boots), prostě buď potkáte malou sámošku, kde je samozřejmě omezené množství drogistického zboží anebo nenarazíte na nic! Jo a vlastně jsem si ještě koupila šortky. Červené šortky! Výrazně červené a krátké, jak už šortky bývají – no v životě bych si nepomyslela, že si tak krátké kraťasy koupím :D možná jste se vyděsili, nebojte, úplně hned pod prdelí nekončej..ale o moc delší nejsou :-))   Ono totiž takové krátké věci na opálených nohou taky vypadají jinak…

Doma jsem pak zjistila, že mi z Vodafone ještě odepsali. A konečně se našel nějaký chytrý umpalumpa (tak říkám indům a pobobné „havěti“-btw, nejsem rasista), který mi vyhověl a místo nějakého pitomého telefonního čísla mi napsal číslo bankovního účtu a jaké info mam s platbou zaslat. Bohužel jsem jen nepochopila, co myslel „číslem účtu“ do zprávy pro příjemce, tipuju, že telefonní číslo, ale radši jsem jim ještě napsala a uvidim zítra. Vypadá to nadějně, že do pondělí bych to snad mohla zaplatit! :D

Večeře v deset, to už nikoho asi ani nepřekvapí :-))  Měly jsme lasagne, teda jen já a Alba, Sofía měla řízky (ona je šíleně vybíravá co se jídla týče!) a Cris jedla něco úplně jiného?! Nevím, jestli zas drží dietu nebo co to má znamenat… No její mínus, bylo to výborné. Ještě než jsem šla nahoru, uloupla jsem si kousek z čokolády, co jsem si dneska koupila spolu s chlebem na benzínce a nechala jí v lednici z důvodu tepla. Ale koupila jsem si jí z vlastních peněz! Ale jak mě viděly holky, tak hned spustily, že chtěj taky a že tuhle mléčnou čokoládu jedí (Nestlé), protože je z pravého mléka (eh? Jinak jedí jen bílé čokolády!). No tak jim Cristina dovolila, ať si vezmou…omlouvá jí fakt, že jí asi nenapadlo to, že jsem jí neplatila dohromady s chlebem ale za moje vlastní peníze. Jinak jsem z překvapení v hlavě slyšela hlas Julie (dokonce měla i její obraz před očima) jak děckám říká „Zeptejte Radky, to je její čokoláda!“, hehe :-)   No a teď je mi trochu nevolno, asi jsem to tou čokoládou trošku po…

Středa (miércoles) 10/9

Šok! Vzbudila jsem se v 9…chvíli ležim a najednou si začnu uvědomovat zvuky, jakési rány. Nejsou od sousedů, ale od nás!! Že by byly už holky vzhůru? Ale proč by dělaly takový bordel a jak? Kouknu z pokoje a tam Maritza s rodinou už v uklízecím režimu!!! :D  Nj, dneska má být nejtepleji od té doby co tu jsem, předpověď říká 26 ve stínu…tak to asi chtěj mít brzo hotový, aby mohli užívat zbytek dne…a prej jdou k doktorovi nebo u něj možná už byli, kdo ví :D  Každopádně mě Maritza neustále znova zve k ní do baru…když mě to tam nijak zvlášť nebavilo…

Je to vtipný, jak tu máme posunuté časy jídel…je tu posunuté úplně všechno, včetně počasí. Jak se u nás říká, že je nejvíc nebezpečné chodit na slunce mezi 12 a 3pm, tak tady je to mezi  1-4pm a podle předpovědi bývá nejtepleji ve tři odpoledne! :D

A malý problém je, že Alba nemá ráda sluníčko, teplo. Preferuje zůstat uvnitř, kde studenějc…a já bych tak ráda byla venku :D

Tak jsme se zas trochu učila, udělala pár cvičení z osmé lekce a zjistila, že si opravdu ta složitější slovíčka (nebo spíš ta novější) moc nepamatuju. A taky novější slovesa, asi si je budu muset vypsat…a našprtat se ta nepravidelné, některé ty tvary jsou šílené…a to jsem zvědavá, co budu říkat, až se dostanu k minulému a budoucímu času :D ale tak zvládla jsem to v němčině, proč bych to nezvládla ve španělštině, no ne?!

Dostala jsem email s oznámením od Vodafone (UK), že můj poslední účet je ready to pay, že si mam svůj „dluh“ zkouknout na svém vodafone účtě na internetu. Tak jsem ho hned chtěla zaplatit on-line, ostatně jsem si kvůli tomu nechávala aktivní anglickou kartu s 20-ti librama. Šla jsem na vodafone stránku, přihlásila se do svého účtu a ejhle!!!! Oni mi ten účet předělali na „pay as you go“, anglická obdoba kreditu! Oni mi totiž k 27.7.měnili „pay monthly“ (mobilní měsíční tarif) na „pay as you go“ s tím, že mi pak pošlou poslední účet na zaplacení a pak už budu jen na kreditu…jenže jsem jaksi nečekala, že už ten poslední účet online neuvidim – a oni asi taky ne, když mi poslali ten email, že si si to mam ‚zčeknout‘ u nich na web stránce!  Dává vám to smysl? Píšu to totiž za čerstva, ještě rozhořčená… No napsala jsem jim mail, jestli by mi mohli napsat dlužnou částku, jinak nevim co s tim jako!

Teď mě napadlo, napsala jsem vám, že jsem už přestala číst tu knížku Blindness? Bylo to stupidní..lidi oslepovali a nevěděli proč a ti zdraví (vláda) je ze strachu zavírali v jedné budově. Tam si ti lidé kradli jídlo, později se i klidně zabíjeli…
Tak jsem začala číst pravdivý příběh o Natasche Kampusch, rakouské dívce, co byla přes 8 let vězněná nějaký Rakušanem. Jestli chcete vidět pokoj, kde byla vězněná, tak je tady http://www.youtube.com/watch?v=qwomu8ulzzI&feature=related – je to záběr z toho domu, jak se do toho pokoje šlo dostat. Dle mého to bylo jak hrobka, kor kvůli těm tajným malým čtvercovým „betonovým dveřím“! Každopádně záběr toho pokoje je přesně od třetí minuty. Chudák holka…

Ještě se takhle našla Elisabeth Fritzl, vězněná vlastním otcem po dobu 24 let!! Její příběh bych si taky moc ráda přečetla, ale myslím, že ona svou autobiografii ještě nevydala.

Odpoledne jsem pojala velmi lenošivě, a to hlavně proto, že rodinka jela po třetí hodině pryč a já proto měla celý barák (zahradu) pro sebe. Takže jsem snad poprvé od dětských let vylezla ven úplně nahá na opalovací proces :-))  asi 5x jsem skočila do bazénu, doslova skočila a hned zas vylezla – byl šíleně ledovej!! Tak jsem to vzala jen jako osvěžení, nehledě na to, že jsem zas do dvou minut uschla. Jojo, včera jsme měli klidně 30° si myslim. Jinak v jednu chvíli mam pocit, že jsem zahlídla pohyb souseda za plotem! Ale řekla jsem si ať se podívá, když to doma nemá (jako bych slyšela mojí mamku, hehe) a hlavně že tu jsem jen na chvíli, tak to není třeba hrotit. Ještě nutno podotknout, abyste si nemysleli, že jsem vylezla ven před oči všech, z okolních oken na to místo, kde jsem ležela, není vidět. A plot je z jedné strany „potažen“ bambusem a z druhé strany tam má živej plot – to jsem si ale nevšimla, že ten živý plot má v jednom místě právě menší díru… :D

Opalovací proces jsem neustále přerušovala a běhala se třeba malinko napít nebo zkouknout novou zprávu na skype, nechápu, jak to děláte, že se někdo dokážete válet na slunci klidně celý den, to prostě nešlo! Na půl 6 už mi došla trpělivost a na půl hoďky zalezla úplně, pak teda ještě vylezla, ale jen na dalších 10 minut. To prostě nešlo :D

V 9pm jsme měli sraz s Davidem a ještě pár lidmi z couchsurfingu (Neil s přítelkyní, Laura-ta co mě posledně vezla autem domů a Abel-ten mě vezl domů tentokrát). Asi si budu muset najít nějaký drink k pití. Piju tu nejvíc stáčené pivo, a sice mi docela chutná, ale nějak mi nedělá dobře nebo co, druhý den mě po něm pobolívá hlava (a to mívám tak 2 sklenice max.) a i během toho večera včera jsem právě skončila u druhé, pak jsem se začala cítit divně. Tak jsem si dala tortillu aspoň jako že k večeři. Dali mi obří kus a byl výbornej J David si pak taky objednal a začal zas, že to ale není ta nejlepší, že už tam jedl i lepší….tak jsem mu „vynadala“ že si taky furt musí jen stěžovat…to asi nečekal :D

Domů mě Abel vzal po půl 1 a byla jsem ráda. Padla na mě únava, asi z toho, že jsme seděli.

Úterý (martes) 9/8

8.lekce španělštiny…myslím, že teď bych měla trochu zvolnit a spíš se koncentrovat na zapamatovávání si slovíček…protože k čemu mi je gramatika, když na slovíčka koukam do slovníku… :-/

Jaime jel dopoledne zas do obchodu a byl tam docela dlouho...takže je to vtipný, mam jakoby volno, ale nemam..no ještě že jsem stejně doma... Jen mu budu muset říct, že příští pondělí půjdu ven zřejmě už dopoledne, takže jestli chce jít nakupovat, bude muset jít brzo. No takže jak přišel domů, já ještě studovala, ale pak jsem se zdejchla na zahradu na půl hoďky než udělal oběd. (Nechce s tím pomáhat, kdyby to někoho napadlo.) A btw, zjistila jsem, že mam pod zadkem na každém stehni šíleně bílý pruh, zřejmě jediné místo, kde jsem se ještě ani trochu neopálila (v Anglii jsem byla několikrát v solárku, ale "na stojáka" a tam je tohle místo taky zrovna skryto). Vypadá to fakt "úžasně" - měla bych si dávat pozor, abych se na pláži nepředklonila, abych tím někoho neoslepila!!! :D

K obědu jsme měli masový plátky s pidi hranolkama (pravé brambory nakrájené na kostičky!), které jsem si zamilovala! J  Stále vtipkujem o mém dezertu-chlebu.. ale dneska jsem mu udělala radost, dala jsem si dezert-jogurt :D jo a Cris přišla domů už na druhou, právě na oběd. Protože Jaime odjížděl do práce hned po obědě, tak aby se ještě rozloučili, milé :)

Jinak Jaime je fakt vtipálek...občas mě teda irituje, protože se mi snaží vysvětlit něco, co já samozřejmě znám (třeba nějaká věc/jídlo co MÁME i v ČR) nebo když holky něco řeknou ve španělštině a on neví jak to přeložit, tak se to snaží popsat - jenže já jim to slovo někdy rozumim a pak mě hrozně deptá to, jak mu trvá, než se vymáčkne...nejsem moc trpělivej člověk :-/ chudák Jaime, dneska jsem i nechtěně řekla "Já vím, co holky řekly!" - nechtěně, protože to ze mě jakoby vyskočilo-bylo vyštěknuto :(  Ale jinak ta jeho konverzace k mé osobě...no být to Edward, můj anglický HF, řekla bych, že mě prostě jen škádlí. Toho znám a škádlívávali jsme se. Ale až po nějaké době co jsem u nich byla, mam pocit, že to bylo možná až tak po roce! Kdežto tady se s Jaimem škádlíme mnohem víc než s Edwardem a to jsem tu 2 týdny! Ono je to asi tím, že to je prostě španěl a ti jsou otevřenější, řeknou co si myslej a třeba se i navzájem dotýkat dva lidi, co se zrovna potkali (nechápu, že jim to někdy není nepříjemné?!). Jinak být to Čech, tak bych si na férovku myslela, že se mnou flirtuje! :-))

Vyřešila jsem záhadu omeleta-tortilla!!  Ona to totiž JE tortilla! Ale jak na mě Alba vyštěkla, že to tortilla není, že je to omeleta, tak to myslela v angličtině!! Tak jsem jí to dneska řekla (před mámou, aby to mělo nějakou váhu), že ať mi taková jídla nepřekládá, protože mě to akorát mate :D jenže ona hned začla řešit (naschvál, to byste museli vidět ten její přechytračelý výraz), že teda nebude ani říkat „chicken“…achjo!

Musím se pochlubit, stal se zázrak. Poprvé od mých asi 9-ti let (to jsem si začla kousat nehty a neskončila až někdy do 18-ti) mám pevné nehty co se mi hned nelámou a můžu hrdě říct, že mé nehty jsou krásné (pro mě minimálně)!! J How proud of myself I am :-)) Napadlo mě, jestli se mi nemohly spravit díky tomu, že tu jím víc masa, vlastně skoro každý den. To v Anglii jsem opravdové maso jedla tak jednou, 2x týdně, řekla bych. Ale nevím, jestli tam vůbec je nějaká spojitost maso-nehty. Za to mě tu ale zas začly zlobit vlasy-lupy. Musela jsem tu změnit šampon že, a asi to není ten nej pro mě.

Odpoledne jsem si chtěla dojít do kadeřnictví, nechat si to zkrátit na střih, na jaký jsem zvyklá od své české kadeřnice. Takže střih můžu lehce ukázat, slovo "stříhat" mi napsala kámoška Jířa smskou, takže jsem byla ready...jenže! Předtím jsem šla nechat se vyfotit na pasovou fotku kvůli univerzitě v ČR, chtěj přinést dvě pasovky na zápis, takže je musim broukovi Petě (která tam jde místo mě) poslat. No ale teda přišla jsem do fotografství (omlouvám se za ten výraz, ale teď si němůžu vzpomenout, jak se tomu místu říká! :D) a paní za pultem, kolem 50 let, měla úsměv od ucha k uchu a hned zdravila... Tak jsem se zeptala jestli mluví anglicky, no vůbec mě nepřekvapilo, že řekla ne. Tady vám totiž řeknou ne i v případě, že aspoň trochu mluvěj a základy byste s nima rozhodně byli schopni domluvit!! No ale tak jsem se sebe vysoukala "Quiero una foto de passaporte" (omlouvám se, ale ani nevím, jestli je to správně :D) a ona na mě hned spustila španělsky něco a v tom jsem slyšela že se ptá, jestli to potřebuju na španělský pas. Nevim teda proč. Možná tu maj nějaký jiný pravidla jak má ta fotka vypadat. Protože když jsem jí řekla, že na český (neměla jsem jak jí vysvětlit, že to na pas vůbec nepotřebuju), tak ona že "OK", že to je teda normální foto. Ale jak si všimla že jí skoro nerozumim, úsměv byl ten tam a spíš mi přišla nepříjemná najednou! Mno tak jsem si sedla, ona cvakla foťákem 3x, pak mi ty fotky ukázala, já jednu vybrala a ona je šla rovnou nechat vytisknout. Co mě překvapilo, že mé pozadí nebylo čistě bílé a nebo namodralé, jak jsem zvyklá z ČR, ale mam tam zeshora jakoby stín?! A vůbec ta fotka je ošklivá a trošinku nakřivo, protože ona ten foťák držela v ruce, neměla ho na stativu jako v ČR?! :D ale tak holt to na té VŠ kartičce budu muset přežít... :D  a mám teda 6 fotek za 5€, no cenu jsem čekala horší.  Nj, jenže tahle zkušenost mě odradila od toho jít zkusit své štěstí do jakéhokoli kadeřnictví - musela bych ze sebe totiž soukat, jestli by na mě měli čas "teď" a ač tu větu bych dohromady dala...prostě mam blok!!! A je to tady, bloku z mluvení v angličtině jsem se zbavila a teď mam problem se špáninou!! "hurá" :'( si tu prostě připadam jak blbec že jim skoro nerozumim a nedokážu s nima mluvit španělsky.

No tak jsem se pak procházela po ulicích. Nejdřív koukala do krámů, potřebovala bych si koupit plavky, protože jsem zjistila, že ty druhý, co jsem si sem přivezla, maj už zničenej vršek od chloru z bazénu (jsou loňský), tak abych měla záložní..jenžeee, všude jsem sice narazila na plavky ve skvělých slevách, ale s pidi velikostma!! Nikde neměli ani ošklivej svršek velikej tak, abych ho mohla nosit já. Tak se budu muset asi poradit s Cris kam jít. Nejhorší je, že ve městě jsou jen krámky, žádnej obchoďák. Ty jsou všechny mimo centrum a tam bych musela nějak busama a ani nevim kterýma. Takže se musím nejdřív informovat.

No a když mě ty krámy omrzely, šla jsem podél pláže docela dlouhou cestu, pak odbočila do vedlejších uliček a tam se málem ztratila. Já si teda myslela, že ta jedna pláž je za mnou, druhá přede mnou, vlevo je Herculova věž a vpravo centrum města, ale vidět to na google mapách že to je opravdu pravda byl super pocit! :D

 Tam v těch panelácích nalevo od středu bydlí David.

Ty hodiny jsou úžo! A ten výhled miluju, to jste si už ale asi všimli :-))

Napravo je ta Herculova věž, plánuju tam jít s Jančou příští týden.

Jo a psala jsem Davidovi jestli teda zajdem třeba na drink (byli jsme dohodlí), ten neodepisoval, tak jsem psala Abelovi. Ten mi volal, že bohužel musí pracovat dýl a že snad zítra... no ještě že tak, jsem se tím chozením okolo dost utahala a domů jela něco po půl 9. A tam přes skype zjistila, že David neodepisoval, protože si zapomněl zapnout zvuk, takže o té sms vůbec nevěděl!!! omg.. :D

K večeři jsem měla dva kousky chleba, k tomu fish fingers s rodinkou a jsem nějaká plná. Asi to je tím, že jsem chvilku před večeří vypila obr hrnek kakaa :D

Pondělí (lunes) 8/8

Nemohla jsem spát. Usnula jsem zas až po druhý ráno, do toho mě vzbudily 2 SMSky a v šest ráno jsem byla vzhůru opět a ready to get up! Ale samozřejmě jsem chtěla ještě spát…trvalo to skoro hodinu! A pak jsem se vzbudila zas v 9am!

Včera těsně před spaním jsem zjistila, že Jaime dnes zůstává doma. Teď jel teda do krámu, tak nevim, jestli tu je na celej den nebo kdy jede do práce… - Tak už vím, do práce jede zítra po obědě. Takže mám vlastně volno…tak jsem si zopakovala 3 lekce, napsala slovíčka z osmé lekce a přeložila tamější článek a mam dost. Fakt už to začíná být zajímavý a vypadat jako španělština, respektive jako že už bych měla něco umět…  L :D

K obědu jsme měli obří fazole, ale fakt obří! To jsem v životě neviděla! :D  měly snad 2cm :D a byly teda smíchaný s cibulí a nevím s čím vším, abyste si nemysleli, že to byly jen fazole. Oni celkově docela jedí zmixovaná jídla, ještě že mi to UŽ nevadí! ;-P

Pak jsem si zalezla do pokoje, byla jsem dost unavená a nechtěla jsem poslouchat děcka. Nějak mi lezou na nervy. Obzvlášť když ke mně přijde Alba, začne mě hladit po hlavě/ramenu a říkat „good dog“!!!! Ale už pomalu začíná držet pusu, důrazněji a důrazněji jí naznačuju, že se mi to nelíbí…

Ve čtyři jsem vylezla na zahradu s knihou. Sama jsem si myslela, že je tam zima, ale Cris mi říkala, že asi pojedou na pláž! Tak jsem to šla zkusit jak se budu cítit… No na přímém slunečním svitu bylo fakt celkem příjemně, tak jsem tam zůstala na 2 hoďky J pak už mi začla být zima.

A po půl 8 jsem čekala na hovor od Abela, kdy se pro mě staví. To je jeden z těch lidí z couchsurfingu, co jsme se sešli ve čtvrtek :-) Má auto a slíbil mi, že mě někam vezme do okolí, tak mě vzal :-) Nejdřív mi ta konverzace s ním nevyhovovala. Přišlo mi, že ne všechno mi rozumí a občas sám řekl nějakou anglicky nesrozumitelnou větu...ale nakonec se začal lepšit, uf uf! :D Vzal mě do dvou míst, na pláž a pak na takový ostrůvek s "hradem". Jestli si chcete vygooglit polohu, městečko se jmenuje Santa Cruz de Oleiros, východ od Coruni a je to úžasné místo, hlavně tam kde jsme byli, když zrovna začlo zapadat slunce!! Taková romantika :-))

Domů jsem dorazila asi v půl 11 a rodinka seděla ještě s jednou paní u stolu, zrovna dojedli ale zůstala jim omeleta, tak mi hned nabídli. Ale zmátli mě, protože to je ta vaječno-bramborová a já myslela, že je to ta Tortilla co si dávám ve městě občas k pivu jako „zákusek“. Ale oni mě opravili, že ne tortilla, ale omeleta. Tak vyznejte se v tom! :D  a Jaime mi nabídl víno, tak jsem si s nima dala sklenku a nějak se začala cítit podezřele teple…a pak zjistila, že to ví no má 14% :D na to nejsem zvyklá z Anglie, můj oblíbený hruškový cider Kopparberg má 4.8%!! :D

A teď je čtvrt hoďky po půlnoci a já jdu spát, tak mi držte palce, ať konečně bez problémů…

Středa - neděle

Středa (miércoles) 3/8

K obědu jsem měla udělat čipsy, teda v češtině hranolky samozřejmě. A k tomu osmažit maso-jednoduše udělat řízky. To by nebyl problém, to jsem už dělala…aleeee, ještě nikdy jsem nesmažila hranolky!!! :D  Doma je rodiče dělali ve friťáku a v Anglii jsme je vždycky dělali v troubě!

Jenže tady jsem měla za úkol osmažit je v olivovém oleji. Nevím proč mi to přišlo až nechutný, že prostě budou šíleně olejový… a taky jsem se popravdě bála, že je osmažit nezvládnu :D  jojo, vaření není má silná stránka :D

No každopádně žádná šílená story se neděla. Maso jsem osmahla na jedničku, nepřipálila ani kousíček. No a hranolky jsem taky osmahla dozlatova, byly dokonce jedlé.. Jen jediné se nevyvedlo, začala jsem je dávat do až moc rozpáleného oleje (nechtěla jsem opakovat to rozblemcané cosi, co mělo být kroketami) a poprskalo mi to tílko a samozřejmě celý, dopoledne uklízečkou perfektně umytý, sporák… :D

Večer jsem měla sraz s Maritzou a její rodinou, brali mě k nim do hospůdky. Byl tam teda i Justin, ale hrál s chlapama kostky, tak vždycky jen přilítl, prohodili jsme pár vět a zas šel. Popravdě už jsem stejně poznala sympatičtější lidi. Jako ne že by byl nesympatickej, to zas ne, furt se usmíval a byl přátelskej, ale nějak mě odpudil první dojem – přišel ke mně s pivem v ruce a už mi přišel trochu pinklej…

Jinak večer to byl docela fajn, ač někdy kolem 11pm jsem začala dost zívat, jak bývá mým zvykem…a ono to asi bylo i tím, že jsem většinu doby seděla s Paulou, Maritzinou 17-ti letou dcerou, u stolu s počítačem (a zaplym google překladačem) a ona mi pak v jednu chvíli začla ukazovat všechny možný fotky, víceméně jí a jejího přítele a všechno to bylo na jedno brdo s padesáti různýma ksichtama, no typická puberťačka, řekla bych… a pak mi i pustila asi dvě videa, kam do POMALÝ písničky nahrála různý fotky sebe, rodiny a přátel…božee, popravdě jsem se modlila ať už to skončí! Ale neměla to srdce jí říct, že už víc vidět nechci… Pak nám Maritza přinesla Burgera v housce, i se salátem (nebo jak se jmenujou ty zelený listy co se do hambáčů dávaj) a rajčetem! A já nad tím rajčetem ani nezaváhala! ;-)   Jinak během večera jsem měla asi tři piva Estrella…ale mam pocit, že mi nedělá dobře.

 Po zavření hospůdky mě hodili domů autem, jak milé J  ani nevím kolik bylo, jen, že něco určitě půlnoci. A doma jsem si přišla jak zloděj, byl to první večer, kdy jsem nebyla doma na večeři a přicházela až po tom, co rodinka byla v postelích…

Čtvrtek (jueves) 4/8

Hmm, je neděle ráno a já si ani nenapsala žádný poznámky.. :-/

Ale pamatuju si jedno, celé dopoledne jsem byla mimo a vlastně až do odpoledne. S Maritzou a spol. jsem dneska neměla vůbec náladu vtipkovat (tak nazývám tu naší komunikaci spolu), byla jsem prostě dost unavená a nevim. Prostě nějak mimo. Možná z toho piva, přijde mi, že je to bolehlavový pivo. A děcka byly kolem oběda na zabití, rozjívený, ukňučený.

Co je tady na Španělsku ale hrozně super, jak vstáváme pořádně až kolem desáté, 12 je fakt dost brzo, kor když děláme úkoly (holky DÚ a já špáninu), tak to uteče ani nevim.. a pak do oběda to už je taky pohoda, já třeba sedim nad knížkou a holky u TV a nikdo nic nehrotí, neřeší.. :D a po obědě je to max. hodina než Cris přijde z práce a já se můžu zdejchnout do pokoje :D

Jinak oběd byl lehkej, měly jsme pizzu, tu jsem dokonce mohla udělat v troubě :D k tomu jsme měly takový krém z rozmixované mrkve a nevím čeho, to připravovala Cristina a do toho kousky osmahnutého chleba. No moc extra to nebylo, ale sníst se to dalo.

Odpoledne jsem šla s rodinkou do města na nějakou show, byli to dva chlápci s namakanou ženskou, která byla akrobatka a podobně. A dost mi vzhledem připomínala bývalou spolužačku ze střední! J Tak ta tam dělala přemety, létala vzduchem…asi byli docela vtipní i tím co říkali, ale bylo to ve španělštině…a pak to zrušili předčasně, protože začlo POPRCHÁVAT!! Ale je fakt, že pak asi za půl h začalo pršet víc…

Večer byl zábavnější, na půl desátou jsme měli sraz s lidmi z couchsurfing. ORG – jsem si teď všimla, že to není .com ale .org, tak snad jsem vás moc nezmátla. Sešli jsme se nejdřív s Davidem ve městě, protože ten sraz nebyl v centru a já neměla ponětí  kde to bylo. Tak jsme tam šli z centra pěšky. Teda David nejdřív říkal, že pojedem taxíkem, ono totiž stále pršelo, já jsem ho ale ukecala, že to dojdem pěšky, že nejsme z cukru. A on měl navíc deštník. Mno, je fakt, že nakonec ta procházka tak super nebylo. Pršelo ze všech stran a jednou mi dokonce voda z deštníku stekla přímo do ucha!! :D  to se mi David začal smát a vtipkoval „Tak pojď, dyť přece nejsi z cukru?!“ :D pak jsme museli do  prudkého kopce…ale nakonec jsme to zvládli. Já teda rudá až na prdeli… A ještě k tomu ten večer byla šílená vlhkost, šíleně dusno a přesně takový to počasí, kdy by nebylo ani tak teplo, ale kvůli té vlhkosti jste se prostě potili i když jste jen stáli na místě!

Při příchodu k tomu baru tam venku kouřil jeden z nás, bohužel zrovna ten jedinej, co neumí anglicky (a naštěstí šel brzo domů)… :D uvnitř byli další tři. Nakonec se nás sešlo dohromady asi 12 a bylo to fajn. Já češka, jeden ital, angličanka a angličan a zbytek ze Španělska, teda když pominu fakt, že David je původem z Kolumbie, že. Nejdřív jsme seděli na sedačkách na konci podniku a povídali si tam. Ve třech skupinkách. Jedna mluvila španělsky, jedna galicijsky a jedna anglicky :D  Pak jsme se přesunuli na sedačky a na stojáka ke dveřím (ke vzduchu), ale zůstali jsme ve 3 skupinách. S tou jednou skupinkou jsem moc nemluvila, stejně mluvili spolu jen španělsky a kdo ví, o čem, nechtěla jsem tam přijít a být jak „tak teď jsem přišla já a musíte mluvit anglicky“. Ač to byli super lidi a nikomu to problém nedělalo přepínat kvůli mně do anj. Druhá skupinka byl Ital Carlo, španěl Javier a španěl Emilio. To byla moje nejoblíbenější skupinka a myslím, že oni mě taky jen tak nezapomenou, haha. Protože Carlo jede brzo cestovat po Peru a Emilio už tam byl. A Javier rád cestuje, tak se zájmem poslouchal, jak Emilio Carlovi vysvětluje podropnosti o Machu Pichu a podobně… to je jedno z mála, co jsem rozuměla, oni si to vyprávěli samozřejmě ve španělštině :D  a já tam vždycky jen „připlula“ a řekla „mluvíte anglicky?“..“a teď?“. Musela jsem být otravná, ale bavilo mě to :D  navíc se Emilio vždycky tak hezky usmál a omlouval se že nemluvěj anglicky, že mu to ale potřebuje vysvětlit a španělsky je to nejrychlejší. Ale mně to právě nevadilo, že mluví španělsky, já tam párkrát schválně šla a poslouchala a zkoušela, nakolik rozumím…mno moc ne.

Domů mě vezla autem jedna španělka Laura, ta mi to nabídla už předtím přes net. V záloze se mi nabídl ještě Carlo. Super lidi! Jo a domů jsem přišla někdy v půl 2, to jsem se cejtila ještě hůř než při mém „vkrádání se“ ve středu.

Pátek (viernes) 5/8

Mimochodem, možná se ptáte, proč tu píšu ty španělský názvy dnů. Není to, že bych chtěla být zajímavá, ale že se je snažim zapamatovat a jiné způsoby, jak si to zapamatovat nějak selhávaj :D

Pátek, pátek, co se dělo v pátek? Ráno jsem byla zase trochu ospalá J

Nejlepší bod dne – už mam booklý letenky a co je na tom nejlepší, nejsou to letenky jen tak ledajaké, ale je v tom zahrnuta cesta za mamkou a step-tátou do Albánie!!! Yipee, I am so excited!! :-))    Myslím, že to za TY peníze stojí. Nehledě na to, že mi step-táta nabídl, že mi půlku za letenky zaplatí. Je skvělej, vůbec by se o nás (jsme tři holky) starat nemusel, ale má nás fakt jak vlastní, a to teď rozhodně nemluvím jen o penězích! Och, slza dojetí :‘)

Spousta lidí si myslí, že Albánie je země nezajímavá, chudá, nebezpečná. Já vím od rodičů i to, že má například hezkou přírodu…a šílenou dopravní situaci na hlavní třídě v Tiraně (hl.město)! :D   A hlavně uvidím naživo, kde a jak teď bydlí! Bych nikdy neřekla, že se do té země podívám…navíc před rokem jsem ani nevěděla, kde ta země přesně leží! :D  Jo a mamky učitelka angličtiny se na mě prý hrozně těší :D a prej jí budu povídat o aupair, abych do toho „dostala“ její dceru nebo co.

Mno, takže 13.9. na mě myslete, neboť strávím celý den na letištích a letadlech. Nejdřív mě jeden ze španělských host-rodičů odveze na letiště do Santiaga. Od tamtud (hej, Microsoft Word říká, že to slovo neexistuje??) poletím s Ryanair do Madridu, letenka stála necelých 60€ a byla MNOHEM levnější, než bus/vlak!!! A taky asi o 6h kratší.. :D  Tam přiletím někdy na půl 11, budu muset vyzvednout kufr a jít se znovu odbavit, protože z Madridu poletím s Lufthansou (gosh, even more exciting, poprvé poletím s normální leteckou společností a ne low costem J). Někam si skočím na oběd a snad budu mít s sebou knihu…protože na let z Madridu budu čekat někdy do tří. Let do Tirany je s přestupem přes Mnichov, možná to bude chtít dvě knihy :D  Každopádně do Tirany finally dorazím v 23.20!! Ale bude to stát za to!

A pak to bude taky sranda, budu se vracet v pátek 23. navečer. A v neděli 25.odpoledne mám nástup na kolej! Řekla bych, že budu mít pořádnej kulturní šok… Naštěstí bude v Liberci Jířa, ta Jířa, s kterou jsem se seznámila v Chelmsfordu, první kamarádka v Anglii. A jsem si jistá, že Ta mě bude chápat - navíc se budem asi držet vzájemně. Ona je teď od března taky au-pair a rodinku opouští někdy kolem 5.září…

No a teď zpátky k pátku :D

Když šly holky dělat úkoly, já jsem si sedla ke španělštině. A seděla jsem u ní snad až do čtyř! Sice s přestávkama, jako třeba na oběd nebo protažení, ale i Cris si mě všimla a řekla, že „dneska studuješ opravdu hodně“. Chtěla jsem totiž dodělat 7mou lekci plnou gramatiky a s nejvíc cvičeními v jedné lekci ze všech. Hodně překladu. Budu si to muset v pondělí zopakovat, minimálně přečíst lekci 5, 6 a 7. Moc a moc gramatiky a nových slovíček (členy rodiny si stále všechny nepamatuju) a já jsem z toho jelen.

A večer jsme byli s Davidem dohodnuti, že mi ukáže La Coruňa z druhé strany, té noční :D   A vzhledem k tomu, že se známe z couchsurfing.org (popisovala jsem vám, proč se tam lidi zaregistrovávaj???), sám mi nabídl, že u něj můžu přespat – btw, u toho okna s úžasným výhledem na oceán! :D  Takže jsem nemusela řešit problém jak se v noci dostat domů a mohla si prostě užívat.

Sešli jsme se po půl 10 u něj, udělali si pizzu a koukali na Simpsonovi, asi do jedenácti, nevim, popravdě jsem čas moc nesledovala. Spíš jsem byla překvapená sama sebou, protože jsem vůbec nezívala! :D

Od něj jsme šli do jedný hospůdky, co se jmenuje „Cinema‘s bar“, nevim proč :D   Tam bývá každý pátek sraz lidí, co uměj anglicky, něco pro mě :D A potkali jsme tam asi 5 lidí z předešlého večera. Hlavně Miriam, ta holka se mi fakt líbí. Je hrozně sympatická a teda i hezká, pořád se usmívá a je moc a moc milá. A má hroznej problém si zapamatovat mé jméno J  Ale popravdě nevím jestli už nebyla trochu pod vlivem, přišla mi chvílema trochu mimo :D S ní jsme šli do jiného baru, potkat nějaký její kamarády. Potkali jsme Carla (toho Itala), Javier prý zrovna odešel do té hospůdky, odkud jsme přišli :D ale sedli jsme si ke stolu ke třem Polákům. Ta jedna Polka v úterý odjíždí po 5-ti letech zpátky do Polska! Gosh, jak těžký to pro ni musí být po 5 letech??!!!  Nevím v kolik jsme odtamtud šli zpátky do toho prvního podniku, ale šli. Miriam tam přišel kamarád, kterej byl sladkej – v tom smyslu, že on moc anglicky nemluví, ale jako základy má a bylo roztomilý vidět jak se snaží J obzvlášť když se zbytek stolu zrovna bavil španělsky, tak on to hned zpozoroval a začal si se mnou povídat anglicky J s Polkou (která se mimochodem představila jako Kinga, ale já jí tak říkat nebudu, se mi to nějak příčí!) jsme tam pak začaly mluvit o českém jídle a říkaly jsme české názvy, třeba knedlíky… David z toho byl nějakej zmatenej, se mě druhý den ptal, jestli jsme si povídali česky nebo co to bylo :D  A potkali jsme tam Davidovu kamarádku Katie, Angličanku (to bylo mimochodem poznat na první pohled podle stylu oblečení!), 21 let, blondýna s modrýma očima…no „ráj“ pro Španěly, kor v těch anglických mini-mini-šatech… J byla už dost opilá a nejdřív mi trochu vadila (asi právě kvůli té opilosti a deptala mě svými vysokými podpatky na kterých jí v tom stavu moc chodit nešlo…). Ale šla s náma do dalšího podniku, chvíli pěšky, pak taxíkem, každopádně trochu zklidnila a pak už byla v pohodě. Navštívili jsme takhle ve třech asi 6 podniků, do dvou jsme ale jen vlezli a zas vylezli, nelíbilo se nám tam :D a do jednoho jsme šli jen na drink nazvaný „Semafor“, mno zajímavá chuť, hlavně já se nejdřív bála napít a Katie to zas nechtěla dopít :D  Jeden z těch podniků se jmenoval „Milk“, byla to pidi místnost s barem a hudbou a vydýcháno, jinak by to fajn. Jo a tam jsme potkali Pabla, s tím už jsme byli v prvním „kinopodniku“. A koupil mi drink, měl to být rum s colou, ale byla to whisky s colou?! Tak mě to docela nakoplo :D  Předtím jsme byli v podniku, který byl docela velkej a s moderní hudbou, ale bylo tam plno. Ale chvíli jsme tam zůstali. A David nám koupil úplně úžo koktejl, jahodovou Margaritu nebo jak se to jmenovalo. A potkali jsme tam Katiinýho šp.kamaráda. Dost mi připomínal kamaráda Lukáše, docela haluz, protože to odpoledne jsem s ním zrovna po delší době mluvila přes skype! :D mno ale choval se jak typickej opilej angličan…. Nejlepší byl poslední podnik, docela velkej, dost tmavej (málem jsem se zabila na schodech), doost vydejchanej, ale hudba super a lidi nic neřešili! Taková ta hudba „všehochuť“, vůbec ne disko, spíš taková funky a prostě fajn. Katie zmizela s Pablem ven na cigáro a už tam zůstali. Řešili totiž vztahy, Pablo je do ní tak trochu zamilovanej, jenže ona má přítele – a Pablo a ten přítel jsou skoro nejlepší přátelé! Když jsme zavelili k odchodu, venku se jim to trochu zvrhávalo, Pablo začal z opilosti říkat jak jí ten přítel nemiluje a jen jí využívá (a to prý není pravda, David ho zná a říká, že to je super kluk) a ona z opilosti „over-reacted“ , reagovala přehnaně…tak jsme je s Davidem mírnili. Katie jsme odvedli na taxíka, Pablo pak šel hned taky dom, uf uf. A my šli dom spát, bylo kolem šestý..já si teda ještě fotila pláž než jsem šla spát, David ze mě nemohl :D

Asi se dám na uměleckou dráhu!! :D

Ty fotky jsou ale mázlý všechny :(

Sobota (sábado) 6/8

Ráno jsem se probrala už v 11 a nemohla znova usnout, tak jsem si dala dva polštáře na sebe a koukala z gauče TÍM oknem ven na oceán a pozorovala lodičky a vlny… :D:D hodinu a půl, než se vzbudil David :D

S tím jsme si pak uvařili polévku k obědu, směj čočky, rajčat (!!!), cibule, brambor a nevím jestli ještě něčeho a bylo to výborný! A když nám trochu slehlo, šli jsme ještě ven na zmrzku a já pak jela domů, byli jsme oba dost unavení , kor já, po 4h spánku… :D

 Ten výhled je prostě úžasnej!

Domů jsem teda dorazila asi v půl 6, rodinka byla někde venku až asi do deseti, takže pohoda jazz. Ani jsem je neviděla, zavřela jsem se v pokoji a chtěla jít brzo spát. Bohužel jsem se asi „pře-nespala“, neboť jsem nemohla usnout až do třičtvrtě na tři!! A to jsem se ještě musela uspat koukáním na film!

Neděle (domingo) 7/8

A vstala už v půl 10! Něco mi říká, že budu dneska večer pěkně kaput.

Nedělám nic a dělat ani nebudu. Chtěli jsme jet s rodinkou na pláž, ráno svítilo slunce…pak se ale zatáhlo a momentálně prší. Takže tak! :D

Po/út

Pondělí (lunes) 1/8

Vzbudila jsem se už ve čtvrt na 8 a nemohla usnout. A to jsem měla mít volný den, tak jsem mohla spát klidně do 12-ti! Po osmé už jsem to v pokoji nemohla vydržet a šla si udělat Nesquik, Granko tu bohužel nemaj, haha.  Do toho se vzbudila a připojila na skype kámoška Ivča, tak jsem si měla aspoň s kým psát o problémech s nespavostí :-P :D

Někdy po desátý mě čekalo překvapení. Což je normální u rodin, co nikdy předtím neměli au-pair, si myslím. Přišel za mnou Jaime, že jede na nákup (což je fakt, že po tý jejich deratizaci tady nic nebylo) a že holky zrovna snídaj. Tak jsem řekla radši OK než s ním řešit to, že mam mít volno. Stejně jsem se nikam nechystala. Ale „za trest“ (rodičům) jsem je nechala klidně koukat na telku. Ale očividně to Jaimemu moc nevadilo, nechal je koukat i odpoledne…to je fakt zvláštní, oproti tomu „neteleviznímu“ režimu, co jsem musela dodržovat s děckama v Anglii.

V půl 12 přišla Maritza se synem a nejmladší Judith, ta je tak roztomilá a od prvního dne mi mimochodem dává pusinku na pusu ;-) Pak se vrátil Jaime a začli spolu vracet nádobí do škříněk...konečně, už to tu nevypadá jak po výbuchu! No a já jsem si šla nahoru k sobě, no co, měla jsem volno! A než šla Maritza domů, přišla za mnou do pokoje a něco mi začla říkat - tak jsem otevřela google překladač a povídaly jsme si... :D a že mě chce seznámit s Justinem, učitelem angličtiny, už jsem vám o něm psala? On je američan a učí Judith anglicky. Tak jsme se dohodly, že v pátek večer přijdu k nim, ona má s manželem jakýsi bar kam právě i Justin chodí. Tak jsem na to zvědavá :-))

Na oběd byly kousky masa, rýže, mrkev se sýrem (na namáčení v tom). Skoro po každém jídle mám škytavku, teda jen si jednou škytnu. Nevím z čeho škytavka vzniká, ale mam pocit, že to je když mezi jídly nic nejím a pak se najím "moc"..?

Po obědě se nedělo nic zajímavého, akorát jsem si všimla, že Jaime nechal holky skoro celou dobu koukat na TV. A ještě se s nima dohodl, že odpoledne je vezme do kina?!

Odpoledne kolem čtvrté jsme všichni i s Cris jeli do toho obchoďáku, kde je kino komplex. Já tam jela ze zvědavosti podívat se po krámech, protože je to prej největší obchoďák ve Španělsku. Mno, na místě jsem se nedivila, je to asi tak 5x boleslavské Bondy centrum a ještě má 3 patra! Co jsem se divila, je tam Primark. Což je asi nejlevnější anglickej shop. Kvalita sice zas taková neni, ale tak to už dneska v podstatě nikde... Naštěstí pro mě jsem ale neměla moc náladu na nakupování, proběhla to docela rychle, zkusila dvě trička, která mi byla malá přes prsa a šla o obchod jinam. Nakonec jsem narazila na H&M, který jsme u nás v Tunbridge Wells měli jen v dětském podání. Tak jsem si vybrala dvě trička, takový dobrý střih, který jsem objevila už v UK. Co mě překvapilo, jedno tričko je značené jako M a jedno dokonce S! :D A to bylo poslední a zlevněné ne 5€. Takže konečná cena 15€ mě uspokojila a ještě vědomí, že mám na sobě něco S.. :D  Odjížděli jsme kolem půl 7, já byla totálně KO, je vidět, že nakupování není mou hlavní libůstkou.

Doma jsem si šla sednout s rodiči k TV, přepli mi jí do angličtiny a dali si španělské titulky. Holky šli připravovat nějaké překvápko na večeři. Já jsem si po vzoru rodičů u té televize lehla...a usnula! Ale asi jen na chvilinku. K večeři byl kuskus s kuřecími kousky a s banánem s cukrem, zvláštní kombinace, ten banán jsem snědla, ale spíš ze slušnosti k holkám, byly celé natěšené, že to dělaly sami. A dezert byl rozmočené sušenky v mléce s "čokoládovou polevou", to bylo vytvořené nějak z nesquiku, nevim jak, ale bylo to docela dobrý. Jo a měli jsme víno, španělé si prý na víno potrpí, i se mě Jaime ptal co na něj říkám...tak jsem mu řekla, že bohužel pro mě je to jen víno, že nepoznám které je dobré a které špatné, že poznám jen které je hořké a které sladké! :D  a pak jsme si ještě chvíli povídali a řešili mimo jiné procenta alkoholu z jejich sbírky flašek, maj tu i Becherovku dovezenou z Čech někdy před deseti lety :D

Úterý (martes) 2/8

Jaime jel ráno pro chleba a nevim pro co všechno teda, když jel autem a přitom ta benzínka je tu o dvě ulice dál?! Ale koupil mi Haribo medvídky, o které jsem ho poprosila.

Překvapila mě Alba ráno, když jsem jí řekla, ať vypne televizi a jdou snídat, tak jí vypla hned vteřinu na to ;-)

Původně jsem měla mít celý den volno, ale místo toho jsem měla šichtu poledne-6 odpoledne. Jaime totiž musel po poledni někam odjet někomu dát klíče a pak rovnou do práce a Cristina byla pracovně v Madridu (letecky), tak jí to trvalo dýl se dostat domů. Jaime nám ale ještě udělal "omáčku" na styl carbonara na špagety, mňam, povedlo se mu to. Taky jsem mu napsala SMS, že děkujem za tu omáčku, že byla výborná. Tak mi pak odpoledne Cris říkala, že když jí volal, tak jí to nadšeně říkal, že jsem si to pochvalovala :-))

Akorát co mě štvalo bylo to, že když jsem šla dělat špagety a ohřát tu omáčku, Alba popoběhla aby byla přede mnou, z lednice vzala jakýsi krém a bez ptaní se ho do té omáčky celej prdla?! Pak zapla sporák a začla to tam důležitě míchat...jsem myslela, že mě klepne, kor když tam několikrát strčila prst aby to ochutnala, to jsem už ale nevydržela a poslala jí pryč, že to ohřát umim sama! Zanedlouho se vrátila to zkontrolovat, zamíchat, chtěla zvýšit teplotu, to jsem jí zakázala, protože by se ta omáčka zbytečně uvařila k smrti zatímco voda na těstoviny ještě ani nezačla vřít... Pak přišla znovu že dá talíře na stůl, to s ní přišla i Sophía a začla tu omáčku taky míchat. Pak najednou Alba přišla ke sporáku a že teda jdeme jíst, odstavila tu omáčku a šla vypnout hořák se špagetami!!!! Tak to už jsem málem vyjekla! :D poslala jsem je pryč, že ještě tak 3 minuty, že ty špagety nejsou hotový!! Naštěstí poslechly, jinak by mě z nich asi kleplo, fakt.

Po obědě jsem si šla číst, ale seděla jsem dole s holkama u TV, abych měla jistotu, že na tu telku koukaj v angličtině!

A někdy kolem půl šesté přijela Cris, s dobrou náladou :) já si dala obr porci vodního melounu a holky popcorn (to je mi teda sváča) a jely jsme všichni ven. na Plaza María Pita (to náměstí s obr krásnou budovou) byl totiž nějaký program zajímavý pro děti. Já jsem ale mezitím zkontaktovala Davida, jestli je ještě doma nebo už na zkoušce - hraje na basovou kytaru v kapele. Tak napsal, že zkoušku má až od 8, tak jsme se asi v 7.15pm sešli, dali pivčo a on pak jel na zkoušku a já jsem z Placa Pontevedra (to je to náměstí se sochou bílého ptáka) šla na Plaza María Pita. Psala jsem Cris, že teda potvrzuji že pojedu s nimi domů a že jestli jsou stále tam. No co myslíte, neodepsala. Ona je v tomhle naprostej opak od angličanů, jsem zvyklá od Julie na okamžitou odpověď a třeba i potvrzení SMSkou říkající jen "OK". Na tom náměstí jsem je naštěstí v tom šíleném počtu lidí našla skoro hned, pomohlo mi to, že Cris na sobě měla oranžové šaty :-)

Domů jsme dojely až kolem deváté, takže večeře byla až po desáté. Byly to zas empanadillas, tentokrát i s tuňákovou náplní, ale ta sýrovo-šunková je lepší. A já byla "zlobivá", protože jsem si ve městě koupila sušenky na styl českých "Disco" a doma se do nich pustila...půlka balíčku je ta tam :D

Poznámka číslo jedna: V autě, když jsem jela na místě spolujezdce, tak jsem vždycky na pravé straně sedačky (u okýnka) cítila takovej smrádek, jak když tam maj někde v přihrádce zapomenutý nějaký zatuchlý odpad či co... Dneska jsem zjistila, že to jsou Sophíiny nohy!!!!!!!!!!! (Přitom se koupou každý večer a doma běhá v bačkorech a venku v sandálích, tak to nechápu.)

Poznámka číslo dvě: Na tom webu couchsurfing.com psalo pár lidí španělsky a já furt řešila proč píšou za každou druhou větou "jajaja". Jak dnes holky koukaly na něco dětského kresleného v angličtině se španělskými titulky, najednou jsem tam viděla "jajaja" v titulkách a z televize se ozývalo "chachacha" a v tom mi to došlo - dyť ve španělštině vyslovují "j" jako "ch"!!!! :D:D To jsem se musela začít smát a hned to říkala Cristině a pak večer i Davidovi, se mi smáli no :-)

Poznámka číslo tři: Cris se mě ptala co znamená "wee" v angličtině, že to má v knížce v emailové konverzaci, že tak zdraví jedna sestra druhou, místo třeba Dear Beatrice píše "Wee Beatrice". No bylo mi to divný, protože my používali v Anglii "wee" pro "čůrat" :D ale pak jsem ve slovníku našla, že se to zřejmě může použít i pro "malinký" ;-)

Poznámka číslo čtyři: Jak jsem dneska hlídala místo svého volna, tak jsem se radši ptala, jak to teda vypadá s tou naší cestou do Navarry a Cantabrie (jedno je Cris rodné město a v jednom s nějakými lidmi sdílej dům na dovolenky). Tak jsem se dozvěděla, že pojedem místo 18. už 17. kolem 2pm. Tak mi to trochu nabouralo plán. 14. mi sem totiž přijede Janča (ta blonďatá slečna z fotky z článku o loučení se v červnu) a chtěly jsme booknout bus na odjezd odpoledne, takhle teda bude muset jet už dopoledne. No nedá se nic dělat.

A v souvislosti s tou naší "dovčou" v Navaře a Cantabrii mi došlo, na jak krátkou dobu tu jsem. Odtamtud se vracíme zřejmě 28. a že pak už to budou jen necelé dva týdny tady! Docela zvláštní po těch dvou letech v UK, uměla bych si i tady zůstat na dýl.

Španělsko mě asi chtělo přivítat :)

...protože celý víkend bylo krásně. Teplota teda jen kolem 23 stupňů, ale slunce pálilo. Trochu foukalo, což bylo dobré na opalování - člověk se necítil jak na rožni :)



Sobota (sábado) 30/7

Tohle ráno mě holky překvapily. Teda nejsem si úplně jistá, kdo vstával první, jestli rodiče nebo holky, ale mam pocit, že holky. A to cca ve tři čtvrtě na 9!!

Začal víkend, tak jsem se válela v posteli dlouho, na snídani šla snad až v půl 11. Deratizace pokračovala, kuchyň jak po výbuchu a ti dva dospělí pobíhali sem a tam, Jaime čistil skříňky, Cristina chytala ty „broučky“ do kapesníku. Prý nesnáší jakékoli brouky, natož tyhle, co lezou ani neví odkud…

Po 12té jsem si šla lehnout na zahradu v plavkách a s knížkou. To se mi líbí, že jsem zas začla číst! Ač je ta knížka fakt divná :D   Jeden poznatek – děcka, jakmile vylezou z moře/bazénu, tak se hned převlíkaj do suchých plavek…takže na pláž si braly každá asi 4 plavky..ty jo, já tu mam jen dvoje?! :D

Na odpoledne jsem si dohodla sraz s Davidem po čtvrté u Obelisku (z fotek taková "socha", věž s hodinama na vrcholu) a ještě měl přijít další týpek z tý stránky couchsurfing.com, Neil.

Jídlo bylo po půl 2, byla to ryba lubina, přikládám obrázek, protože pro mě všechny ryby vypadaj stejně :D a k tomu byly opečené brambory, chutnaly některé fakt jak brambůrky. Na stole byl i rajčatový salát, přísahám, že jsem chtěla zkusit sníst rajče…dokud na to Cris nenakapala ocet..!

Po půl 4 jsem šla na bus, zastávku jsem našla lehce a přišla už jsem si dobře, jak už jsem věděla co v tom buse dělat (jen pozdravit, dát peníze, počkat na vrácení a lístek a jít si sednout, že) :D

David měl malé zpoždění (psala jsem mu smsku že já budu asi pozdě, ale nakonec to bylo jen o 2 minuty), spolu už jsme potkali i Neila. Ten byl na první pohled zvláštní a asi nervózní. On mi to pak i říkal že je nervózní z nových lidí a nemá rád se takhle setkávat, ale právě proto takové situace vyhledává, aby se otrkával... A je fakt, že později už mi tak divnej nepřišel.

No zas jsme chodili po městě, šli na zmrzlinu, koukali na výhled od pláže (já to místo miluju, ač je přeplněné). Pak jsme si sedli na pivo (moje první španělské), Neil si dal pivo s limonádou, to jsem v životě neslyšela!! No dal mi ochutnat a chutnalo to dobře. Je to dobrý pro toho, kdo nemá rád hořkou příchuť piva, ta limonáda to zesladí :-)  Naposled jsme šli zas na ten trh s jídlem (jak jsem minule zveřejnila fotku chobotnice), protože Neil to ještě neviděl.

       David, já a Neil...čí nápad ty korunky asi byl? :D

A to už bylo zas osm večer, ten čas tu ubíhá nějak hrozně rychle. Navíc jak je světlo do cca půl 11... Neil se s náma rozloučil, že jde s přítelkyní na večeři a my jsme s Davidem šli jakoby k mé zastávce. A potkali stánek se španělskými knihami a v tom Davidovi došlo, že jsem chtěla nějakou knížku v angličtině, tak mě vzal do jednoho obchodu. Koupila jsem si jednu knihu od Stephena Kinga a jednu o Natashe Kampusch, to je ta slečna, co byla několik let vězněná nějakým rakušákem v jeho vězení. Jsem tam docela dlouho hledala, jestli maj něco podle pravdivé události a když už jsem to vzdávala, našla jsem tohle, tak jsem to čapla a šli jsme, k Davidově úlevě bych řekla, ač se tvářil statečně :-)) A pak už jsme se rozloučili a každej šel svou cestou, on domů a já na bus. A dohodli se, že jestli bude v neděli stejně hezky, tak se půjdem fláknout na pláž.

V autobuse byl jeden divnej chlap. Mohlo mu být tak kolem 60 a furt po mě koukal. Já udělala tu chybu, že jsem to nejdřív nevěděla a koukla se na něj (jako se normálně cestující po sobě rozhlížej) a on se usmíval, tak jsem se na něj usmála zpátky. A pak už mi očima nedal pokoj, já už se na něj ale nepodívala. Ještě když jsem vystoupila, tak jsem viděla, jak se na své sedačce otočil do směru na chodník a civěl, no fuj!

Domů jsem dorazila před devátou, takže jsem si pak s rodinkou dávala i véču, která byla až kolem desáté. Byla to rýže s masem, které mělo příchuť typickou pro tuhle oblast Galicia, bylo to koření papriky a česnek a ještě něco nahořklého. Tohle bych si klidně posolila, ale snědla jsem to i tak. Jinak co jsem odpozorovala, maj tu ta jídla docela slaná. Oproti tomu, že v UK, kde jsem já sama solila akorát těstoviny a brambory a ještě ne moc, docela nezvyk. A hlavně děcka si můžou solit a docela dost, to v UK maj děcka až zakázáno používat sůl, některá.

Po véče jsem si dala ještě jogurt, asi se mi zvětšuje žaludek nebo co :D a ještě jsme si chvíli povídali s rodičema a Jaime se snaží vtipkovat, třeba jestli jsem dneska studovala a že zamknou dveře ven a nepustěj mě, dokud se nenaučím něco nového :D

Jo a ten den jsem na sobě měla novou podprsenku co jsem si koupila ještě v UK, samodržku, bez ramínek! A tílko bez ramínek a mile mě překvapilo, že se mi skoro úplně doopálily pruhy od ramínek :-)

Neděle (domingo) 31/7

Vlevo je nedělní výhled kolem 9 ráno.
Vpravo je ten samý výhled z pondělka večera.

Nedělní ráno bylo stejně lazy jak sobotní. Vůbec se mi nechtělo vylejzat z postele. Navíc bylo nejdřív zataženo, teda mlhavo.

Ale po desáté zas začlo vylejzat sluníčko, tak jsem se vykopala na zahradu s knížkou...a jak jsem tam tak ležela a opalovala se v plavkách, napadlo mě, jestli pak maj ve Španělsku nuda pláže. Tak mi to nedalo a psala jsem Davidovi zprávu, jak to tu maj. A on mi překvapivě odepsal, že se tu můžou ženský opalovat nahoře bez klidně na normální pláži, že teď třeba co se kouknul z okna (bydlí u té městské pláže), tak jich tam vidí spousty polo-nahých. Tak jsem zajásala, vlastně jsem to ani nechápala, vždycky jsem na tohle byla stydlín :D   možná jsem se trochu otrkala rozhovorama s Marťou Z., mluvily jsme spolu o nuda opalování docela často, protože jsem jí říkala, že se mi moc nelíbí jak je celé tělo opálené a pak dvě určité partie svítěj. Ale ona je schopná se opalovat celá nahá, to já bych asi ještě nedala :D  no každopádně dohodli jsme se na sraz zas ve 4 u Obelisku (Obeliska? nevim jak to sklonit) a že teda půjdem na pláž, jestli počasí vydrží.

Oběd jsme měli opět venku, protože v kuchyni bylo stále nadělení. Původně se plánovalo, že nádobí už se dnes nastěhuje zpět do skříní, ale ráno rodiče našli zas dva broučky, tak se prej počká do pondělí... K obědu bylo něco, co bych nazvala čočkovou polévko-kaší :D Byla to čočka, ale i trochou vody, byla v tom mrkev, cibule a kousky brambor a ještě jsme si tam sami dali kousky salámu (jakoby čabajky). To jsem sama se sebou zas byla spokojená jak šikovná jsem, že už se nebráním novým jídlům tolik jako dřív, u některých jídel mě ani nenapadne, že by mi to mohlo nechutnat a že to snad radši ani nechci zkoušet, a to je sakra změna! :-)

Rodinka jela po půl 4 na pláž, tak mě vzali do centra, ušetřila jsem 1.15€ za bus. Byla jsem tam ještě o 5 minut dřív, tak jsem čekala, než dorazil David a šli jsme na pláž. A když jsme tam dorazili, tak tam bylo spooousta ženskejch nahoře bez! Mladý holky, maminky s dítětem ale i babičky!! Tak jsem si řekla, že když jsem tu jen na měsíc a je to tu stejně normální, tak že do toho jdu taky! Ale záměrně jsem si vybrala místo vedle jiné 'nahotinky', abych se necítila tak divně... :D  Jo a vodu jsem zkusila jednou, vlezla jsem tam jen po zadek a to ještě omylem, sklouzly mi nohy a přišla vlna. Popravdě jsem měla štígro, protože jsem tak tak udržela balanc, abych tam nezahučela celá! Voda byla ledová, no jo, oceán...

Na pláži jsme byli až do 7pm, to jsme začali sklízet, že se stavíme u Davida doma (chtěl si dát sprchu, mně taky nabídl, že se můžu vyspršit, jestli chci, ale já měla špinavá jen chodidla)  a že si zajdem někam sednout. A do toho mu volala kámoška, teď přesně nevim jak se píše její jméno, Tania možná, je to australanka žijící 2 roky tady. A myslím, že tu učí angličtinu, ale nejsem si jistá. Tak to s ní dohodl, že se na osmou sejdem i s ní.

Musím vám napsat o tom jeho bytě. Jak už jsem psala, je přímo u břehu. Bydlí v 10.patře a ten výhled!!!! Má teda jen jedno okno na TEN výhled, ale to bohatě stačí! Jen mě překvapilo, že to okno jde otevřít a přitom tam není žádná zábrana proti vypadnutí...člověku by stačilo zakopnout/uklouznout/trochu víc se naklonit a tragédie je na světě... Fotky jdou rozkliknout pro větší náhled. Foceno v sedm večer.

To může být docela šok pro někoho, kdo u něj přespává na návštěvě, ráno se probudí a první co vidí, je oceán...

              Ten výhled je prostě nádherný!

 

Když jsme se sešli s Taniou, šli jsme si sednout do dvou jiných podniků, mezi tím jsme, pro velký úspěch, znovu zavítali na ten trh s jídlem, protože ona tam ještě nebyla. Popravdě už mě to místo začíná štvát... :D ale tentokrát jsme tam aspoň ochutnali místní cider.. ten, co jsem byla zvyklá pít v Anglii byl mnohem lepší a sladší! :D

Jinak v prvním podniku si ti dva dali hranolky. Je to jak když vezmete hranolku a ještě jí tak roztřetíte, tak se tu podávaj hranolky :D a David k tomu měl něco malého osmaženého, vypadalo to jak rybí prst a Tania je měla polité sýrovou omáčkou (co vypadá jak tekutá majolka). A než jim tohle přinesli, tak nám číšník donesl předkrm, což byly tři kousky chleba, tři krokety (ehm, vypadaly mnohem lépe oproti těm, co jsem v pátek smažila já :D) a, tramtadadá, mou oblíbenou bramborovo-vaječnou omeletu, teda tortillu. Ač mně to jako tortilla nepřipadá, pod tím názvem si totiž představím placku na styl palačinky a tohle má tak 2 cm na výšku. A bylo to víc vaječné než to, co jsme měli doma a chutnalo to ještě lépe! A mimochodem, jako drink jsem si dala to pivo s limonádou :D A psala jsem Cris zprávu, že dnes přijedu až po večeři, tak ať na mě nečekaj. Bylo totiž už nějak půl 9, ale mně se domů ještě nechtělo, bylo mi fajn.

V druhém podniku jsme si všichni dali pivo jménem 1906 nebo tak nějak, bylo docela dobré. A taky docela silné, nebo teda mi takové aspoň přišlo - jsem ho musela vypít během 15-20 minut, neboť jsme tam přišli před desátou a my si mysleli, že poslední bus mi jede v půl 11, tak jsme chtěli v 22.20 nejdýl jít. Poslední bus (co jsme pak zjistili na zastávce) mi v něděli jezdí zřejmě v 11pm podle cedule, ale lepší je mít jistotu... Tak mě doprovodili na bus, teda Tania se odpojila o ulici dřív protože potřebovala chytnout taxi, David má mou zastávkou cestou domu, tak tam se mnou i počkal. Což bylo milé, protože tam mimo mě nikdo jiný na bus nečekal a já byla jaksi nervózní, že co když už mi nic nepojede...

V autobuse bylo docela dost lidí. Domů jsem se dostala bez problémů, trochu opojená, vysmátá, no nevim jestli to na mě rodiče poznali nebo ne :-)) Ještě se mě ptali, jestli jsem jedla a pak jsem jim řekla dobrou noc, šla se ospršit a zalezla do pokoje. Šla jsem spát ale zas až po půlnoci.