Cestování

    Takže jen krátce, internetové připojení mi končí za 6 minut. Jsem totiž v Londýně v hotelu (a net jsem si musela zaplatit), zítra mám jet busem v jedenáct domů a vzhledem k tomu, že brzo ráno má v Kentu hodně sněžit, hostfamily mi zaplatila hotel, aby byla jistota, že domů fakt odjedu - v Kentu totiž přestanou jet vlaky kvůli sněhové kalamitě :-D už takhle to bude asi něco, prý je nefunkční eurotunel, takže kdo ví, kdy do ČR dorazím :(

Jinak v hotelu jsem vlastně asi poprvé v životě, když nepočítám ten v Itálii se sborem. Tenhle je tříhvězdičkovej a místo klíče mám kartu.. otvírání dveří jsem pochopila hned, to znám přece z Pretty Woman, ale pochopit jak rozsvítit na dobu delší než 3 vteřiny mi trvalo trošku déle :D:D

Ale teda smůla, teď se rozepisovat nebudu co se dělo v týdnu, přes svátky psát nebudu a do té doby to zapomenu :-D Jen snad že mi rodinka dala 4 dárečky, dva si vezu domů pod stromeček.

Tak papa a držte mi palce ať mě po cestě nehrábne, ještě k tomu budu doufat že mě do busu pustěj s kabelou a ještě s igelitkou ze sainsbury's, nemám batoh, jen právě tašku přes rameno v které je i noťas, takže žádné místo na jídlo.. a já si ho musím vézt z UK, nemám Eura abych si něco koupila po cestě...

Tak jsem si natrhla džíny :D

    Mno, tak tentokrát jsem jela v neděli do Redhillu v Surrey, severo-západ ode mě, něco kolem 22 mil... Jenže... po cestě tam mi gps odmítala najít jakoukoli cestu z Kentu do Surrey, ač všude jinde po Království to fungovalo...takže jsem byla odkázaná na sebe a než jsem se dostala k tomu, že se můžu alespoň přiblížit k poslednímu městu v Kentu co je Redhillu nejblíž (na téhle gps nejde posouvat mapa, tak jsem to město z domácí souřadnice ještě neviděla), najela jsem X mil navíc. Z toho města už pak vedly šipky, ale... najela jsem cca o 18 mil více a místo v půl jedenácté dorazila ve dvanáct...!! :-( to nám ten den pěkně začal :D Pak jsme se ještě po telefonu div že neseřvaly s Eliškou, kámoškou au-pair, kterou jsem měla ten den potkat poprvé naživo. Jenže ona nějak furt nechápala kde teda na ní čekám (kvůli té nefunkční gps jsem jí nemohla vyzvednou doma) a já jak byla vytočená z té nefunkční gps...no znáte mě :D Tak mě hned na úvod poznala v té horší stránce, řekla bych :D ale nejvíc mě dodělalo, když jsem Kátě psala SMS, že jsem vytočená z té gps a jen tak mimochodem jí zas zkusila zapnout a najednou mi to ten Elišky dům našlo..no to by mě pláclo! Tak jsem Elišce volala znova, že teda jezdit nemusí (ta mi mezitím volala že už vyjela ale nemůže mě najít), že už mi to ten barák snad najde..tak jsme se nakonec opravdu setkaly a já jsem se z toho drncání po těch uličkách tady, co nazývají silnicemi, mohla počůrat, tak jsem i jejich barák navštívila, tož voňavý dům :)

Mno a nedaleko jejich domu, byla keška :D tak jsme se vydaly na cestu, tentokrát už s gps přijímačem a mobilní aplikací na navigaci (a tu jsme ještě musely stahovat k Elis do mobilu, páč já ten svůj český, na kterým mi ta aplikace funguje, zapomněla doma!!!!). Inu, cestička to byla krásná, taková čvachtací, pro mé bílé boty naprosto ideální :D a na keši se povaloval slimák z boku, který nebyl vidět, a tak, když šli okolo mudlové (lidi do geocachingu nezasvěcení), seznámila jsem se i s ním.... :-! :D ale náladu mi zlepšil travel bug co byl uvnitř a který tedy poputuje do ČR..jen doufám, že tam najdu nějakou vhodnou kešku a ne jen micro (ty jsou velikosti krabičky od filmů a bývá v nich jen logbook), už mám jednu vyhlídlou, tak snad do té doby nezmizí!

Po téhle keši jsme měly v plánu další, ta "zarostlá" telefonní budka co tam byla je pěkná, ale hintem "za cedulí" nás owner moc nepotěšil, bylo to tam samé ostružiní...ale nedalo se nic dělat, šla jsem do toho...jenže mi jaksi z nohavice trčel kousek ušlapané látky kterou jsem si přišlápla a trhla nohou...takže mi ta nohavice zezadu rupla asi na deset centimetrů!!! :D Takže se má mamka či Miluška na co těšit, přivezu je do ČR a časem je zkrátíme, na vyhazov nejsou ani rok starý...

Třetí keška byla v pohodě, jen je třeba zapojit mozek, že Eli :D hint byl něco jako "konec plotu horizontálně"...tak jsem k tomu plotu musela asi po 5ti minutách dojít já a zavelet horizontálně a ejhle, keška byla na světě :-)

Pak už jsme musely na sraz s dalšíma dvouma aupairkama, jedna je češka a druhá slovenka, tož sympaťandy, i když zprvu se zdály dost zaskočené, řekla bych, že naší vyřídilkou...kord když jim Eliška řekla, že my se známe 2 hodiny, tak vykulily oči :-) noale já se jim nedivim, já byla přece vytočená z rána, pak kvůli těm kalhotám a mluvila jsem tak zrychleně.. ale pak se to srovnalo, hlavně když jsme teda vyrazily do obchoďáku se projít.. já teda různě hledala vánoční dárky, tak jsem jim furt utíkala, ale Eliška si s holkama dost povídala. Já si to pak vynahradila, když jsme si po "nákupech" šly sednout na horkou čokoládu, to jsem kecala a kecala... dokonce mi neotrnulo ani když mi číšník polil tou čokoládou mobil a omlouval se tím, že spal dvě hodiny páč někde byl.. v tu chvíli jsem byla v pohodě, ale pak když mi to došlo jsem si nadávala, že jsem si měla aspoň říct aby mi jí nechal zadarmo..jako co je mně do toho že si chlapeček někde paří do rána, když mám jít do práce, tak nechlastám ne?!

Mno a v půl šesté jsem teda řekla, že už budu fakt muset jet, byla už tma a já ani nevěděla, jestli ta gps bude na cestě zpět navigovat, či zas ne... Když jsem zjistila, že je to hodná holka a naviguje, řekla jsem Elišce že jí hodím domů (to už jsme se rozloučily s Hankou a Mirkou které šly na vlak) a ještě bychom se mohly po nějaké keši podívat...hmmm, tak jsme odlovily jednu a Eli chcípnul mobil...jako by toho za ten den bylo málo.. takže se tam budu muset vrátit je to škoda, protože v tom místě kde jsme byly jsou 4 celkem blízko u sebe... :-/ :D ale i tak to bylo hezké scóre, 3 kešky za den...

    Mno a dneska bylo tak krásně, že jsem si taky pár kešek našla u cesty do centra kam jsem potřebovala sjet, takže dnes jsem odlovila další 3.. mě to začalo zas bavit, kord jak mám ten gps modul a tu aplikaci v mobilu, sice to není tolik spolehlivé, ale lepší, než hledat naprosto bez ničeho... a celý geocaching je lepší než sedět doma na zadku, kord v tak krásném počasí co dneska bylo :)

    Rodinka je v pohodě, začátkem týdne jsem si říkala, že ani nevím, jestli mám tu holku ráda, že jsem asi spíš na chlapečky (do Sourishe jsem se zamilovala skoro hned a tady furt jakoby nic), ale dneska jsem s ní byla asi hodinu sama a už se nesnažila brečet že chce maminku a podobně, takže super pocit, že fakt vidím zlepšení. Ale teda maximálně mě vytáčí, když se snaží něco si vybrečet, klekne na zem s hlavou k zemi a dělá, že brečí a má hrozně ublíženej ton hlasu... nebo když na mě (či kohokoli) zaječí že "to" nesmím, to je tak nechutně silnej hlas, že mám chuť na ní taky zařvat, aby viděla, proč mi je už od dětsví nadáváno, že jsem hlučná :D v těch chvílích jí opravdu nemám ráda a jsem schopná jí i česky nadávat (jen sama pro sebe, když mě ona neslyší), takže fakt pocity takové zmatené. Adam je v pohodě, furt mi říká že si se mnou rád hraje a tak, dneska se tak hezky přitulil když jsem k němu přišla.. :) Jo ale chcípla mi ta moje úžasná krásná modro-červená rybička..teda já nevim jestli jsem vám o tom psala, ale s Julií jsme byly pro nové rybičky a já si mohla jednu vybrat... ještě se Julie ptala, jestli má problémy s jinejma rybama a pán na to že ne, že jen s rybama stejného druhu se kouškou... hmm, prdlajz, už od prvních chvil co jsme jí vypustily jsem viděla, že na ní doráží jedna větší ryba (černá s oranžovym ocasem, hehe)..druhej den ta má Blue měla už trochu okousané ploutve, další dny i kůži na hřbetě... Julie mi to nechtěla věřit že jí ta černá tyranizuje, až jsem jí v pondělí řekla, že jsem Blue celej den neviděla..a v úterý večer jsme jí (teda ho) našly za jednim kamenem...ohlodanou!! :( já teda na ní nekoukala, jen v první chvíli co jsem zahlídla...fakt mi to přišlo líto :'(

V týdnu tu byli na návštěvě Juliini rodiče (už jsem je viděla předtím ve škole na tom vánočním trhu) a její mamina mi dala vánoční přání a malej dáreček, no tak to jsem koukala jak puk, to tak potěší :-)

A dneska jsem Julii říkala, že jim v dubnu přivezu české rohlíky - až v dubnu aby byly čerstvé, protože pochybuju, že teď by přežily v přijatelném stavu, když by byly 20 hodn zmáčklé v kufru...). Bavily jsme se totiž o párcích a Julie řekla hotdog, tak mě hned vyskočil náš rohlík a jak jsme ho doma s tátou vždycky vydlabávali různejma způsobama, abychom tam narvali ten zatracenej párek :-D

Jo a taky dneska měla Julie v ČR svátek, tak jsem jí popřála :) bohužel jsem si na to ale vzpomněla naprostou náhodou, tak jsem pro ní neměla ani blbý lízátko.. ale i tak jí to potěšilo, oni tu svátky totiž nemají.

Co se mě týče, fakt zatím musím stále psát, že to je v pohodě. S Julií komunikujem (i s Edwardem samozřejmě, i když míň, jak ty tři dny není doma), smějeme se... tak uvidíme, co budu psát v únoru, nechci soudit po měsíci, u indů jsem po měsíci a třech dnech psala, že to tam je super, i když tam jsem to spíš asi psala o dětech, tam ten kontakt se mnou rozhodně tak přívětivý nebyl...!

Jinak jsem se chtěla obarvit na blond, teda ne tu bílou albínskou, ale tu žlutou jak jsem sama jako malá měla...hmm, chytlo mi to do medově hnědé, ale jinak ok :D naštěstí to vypadá přírodně, oproti mému odstínu teda skoro žádný skok, ale přece jen trochu.. a navíc si Julie za pár dnů taky barvila vlasy, tak mi do toho udělala pár melírů, tak to je trochu zesvětlený... Ale už mi Zuzka napsala že se nemám divit když v té barvě nebyl ten spešl odbarvovač, tak jsem si už koupila tu správnou.. jen teď váhám kdy si to obarvit.

    V sobotu máme sraz zas s Káťou, tentokrát v Londýně. Chceme vidět vánoční atmosféru v Londýně a možná i zalovíme pár keší, dělám pro to speciální mapu... :-D Tak držte palce ;)

Kam se hrabe playstation :-D

   No tak začnu tím, že o víkendu jsem byla s kámoškou v Rochesteru, někdo jste už možná koukal na fotky. Z hradu je krásný pohled. A my jsme měly hlavně štěstí, že bylo hezky, pršet začalo zrovna ve chvíli, kdy jsem Káťu vysadila u vlakového nádraží a rozjela se směrem domov! A ještě k tomu jsem neuvěřila GPSce která mi ukazovala odbočte doleva - z dálnice. Takže já jsem neodbočila a jela jsem zajížďku, 9 mil tam a 9 zpátky v neuvěřitelné chcanici! Promiňte za to slovo, ale to se jinak nedá nazvat..i přes mlhovky bylo skoro ho*no vidět...

No a teď tu zavládlo pravé anglické počasí. Myslím, že to je trochu i tím, že jsem přešla z Essexu do Kentu, Chelmsford je prý nejsušší místo v UK...za to tady je to to pravé anglické...chvilka krásné sluníčko, chvilka prší, pak najednou jeden hrom či blesk... Zima tu celkem je, ale já to tolik necítím jak mám tu svou úžasnou zimní bundu :) Jen si doma budu muset asi vyzvednou šálu s čepicí...

    V úterý jsem se rozhodla prozkoumat Wii, to je jako playstation, akorát od joysticku nepotřebujete žádnej kabel, ono to z toho ovladače snímá pohyb na televizi...takže můžete tím třeba střílet a prostě všechno... já jsem vyzkoušela tenis, u toho jsem ještě nepřišla na to, jak pořádně mířit. Pak bowling, ten mi šel stejně dobře jako v reálu :-P no a pak box, to se můžete pro představu podívat sem http://www.youtube.com/watch?v=O39ZcdK_4U8, ale můžu vám říct, že já u toho vypadala mnohem vtipněji :D a navíc jsem tu nadávala na soupeře a tak..docela mě to vzalo, hrála jsem několik her a navíc ten ovladač snímá i sílu úderu, takže jsem byla spocená až na prdeli, a to nekecám :D no a na závěr jsem si spustila fitness...různá cvičení na nohy a ruce, do toho třeba jízda na kolečkových bruslích a běh!!! K tomu si teda musíte na ten hlavní ovladač připojit ještě jeden menší (na ten box taky, to je vidět na videu) a ten buď držíte, nebo při běhu ho máte v takové kapse připlé na stehně a ono to fakt snímá jestli jdete nebo běžíte... no je to mašinka :D ale hlavně mě druhý den bolely jak ruce tak i stehna, když jsem šla do schodů... a včera mě stále bolely ruce! Dneska už skoro ne, jen nějaký sval pod ramenem na pravé ruce (tu jsem namáhala víc..) :D

    Dneska mám za necelé dvě hodiny sraz s nějakýma angličankama, budem hlídat děcka, tak jsem na to setkání zvědavá, vlastně ani nevím s kým se jdu sejít :D

    Zítra a v sobotu mám babysitting, v pátek už od půl páté, Julie potřebuje někam jet... tak mi držte palce, aby byly děti v pohodě...

    A v neděli jedu do Redhillu za jinou slečnou, tentokrát češkou. A pravděpodobně tam přijedou ještě dvě další češky, co bydlí mezi Redhillem a Londýnem, tak budeme mít takové větší setkání na pokec a prolézání krámů, tady maj tak hezké vánoční výzdoby :)

Včera večer mi to, po celém dni, došlo....sbohem babi, měj se tam krásně...

Stále se mám dobře :)

    Nj, mé nadšení neopadá. V sobotu odpoledne-večer jsem teda měla pěkně smutnou, jak jsem v Chelmsfordu už byla zvyklá na kamarády, tak tady nikoho nemám a "musela" jsem trčet doma. Ráno jsem teda s rodinkou byla na školním vánočním trhu, tam jsem poznala i Juliiny rodiče a Edwardovu mámu, tam to bylo fajn a věnovala jsem se hlavně Adamovi (dobrovolně) a viděla jsem i Santu Clause ve chvíli, kdy mu děti říkají svá nejtajnější přání. Ale na oběd jsme byli dom a co potom... sedla jsem do pokoje, páč jsem nevím proč byla unavená, fakt v té chvíli si lehnout tak okamžitě spím. Jenže co bych pak dělala večer. No a odpoledne mi rodiče řekli, že auto už je volné tak můžu někam vyjet...tak to mě ještě dorazilo.. ráda bych jela, ale absolutně jsem neměla náladu jet někam sama... No a v neděli to bylo fajn, Julie si vzala na starost Katie a Edward Adama (Adam ho dost postrádá, to jsem poznala i já) a já se přidala k ženským a jela s nima do Windsoru. Ony teda jely do Legolandu koupit nějakou hru Adamovi k vánocům (byla na to nějaká velice speciální nabídka, já se ptala Julie proč pro to musí jet až tam..) a já se šla kouknout na Windsor Castle (viz fotky na picasaweb). Když jsem šla nahoru, říkala jsem si, že mi je to místo nějak povědomé, ty uličky a ty domy.. ale řekla jsem si, že jsem to asi viděla ve Francii...no ale úplně na posledním náměstí jsem si uvědomila, díky jednomu vojákovi co tam chodil, že jsme tam fakt tenkrát byli se školou na výletě :D jen teda to vstupný zřejmě dost podražilo..ale tak zas jsem měla zadarmo cestu.. :)

    No a v týdnu žádné novinky.. jak jsem se těšila, že budu v nové rodině tak budu mít nové informace co vám budu moct psát, tak tomu tak není. Tady to je furt tak nějak stejné, pracuju odpoledne-večer 5 hodin, ale pracováním bych to snad ani nenazvala, prostě se snažím zabavit děti, případně jednoho z nich když druhý je zrovna s mámou... Od příštího týdne tu začínám zastávat práci uklízečky (dobrovolně), což v češtině zní hrozně, ale když řeknu, že budu cleanerka, zní to hned lépěji, vznešeněji :-D ne ale tak když se řekne uklízeč, představím si nějakou babiznu se šátkem a gumovýma rukavicema co chodí po škodovce a vytírá tam toalety... a to já nejsem, nehledě na to, že gumový rukavice nesnášim :D

V úterý jsem měla zas babysitting se vším všudy a nevím jestli to bylo tím, že jim mamina nějak domluvila, ale byli celkem úžasně poslušní, až jsem musela napsat na facebook, že jsem měla lovely evening. Fakt jsem si to užila. Chvíli byli na pc každý na své hře, vystřídali se přesně v čase kdy jsem řekla, pak byl teda trochu problém dostat Katie nahoru, trochu to na mě hrála.. No ale do toho Adam chtěl ještě jogurt, tak jsem jim dala každému jogurt a byli oba spokojení a šli nahoru. A čištění zubů byla taky prdča, Adam byl v pohodě, ale Katie zas zkoušela fňukat, pak jsem jí nepustila jít do pokoje s kartáčkem páč mi bylo jasné že už by se do koupelny jen tak nevrátila, tak to spustila, pak najednou mě prosila abych mámě neříkala že brečela a nechala si zuby dočistit ode mě, bez problémů. A pak v pohodě zaplula do postele, vybrala mi knížku co jí mám přečíst. Tu jsme přelouskly (s opičkama z mé strany abych zaujala :)), nechala jsem si od ní zopakovat děj a ona pak chtěla vybírat další :D to jsem jí ale řekla že sama ví, že musím jít ještě k Adamovi a že by měla jít spinkat. Tak to zas zkoušela nabírat, pak mě zas poprosila ať neřeknu mamince že fňukala a pak si teda fakt lehla a pozor, dala mi cuddle!! To minule nechtěla, takže já z ní byla totálně paf :) Tak jsme si popřály dobrou noc a já šla k Adamovi. Toho jsem poprosila, jestli by mi nevybral nějakou normální knížku ke čtení. Protože minule mi dal nějaký vojenský komiks a to se nedalo číst ta slova co tam byla :D:D to byla samá slova o 8 písmenkách třeba a taková ta debilní výslovnost...no já padala zděšením když jsem mu to minule četla :D tak mi vybral jednu co vypadala lépěji a lépěji se i četla ;) Jinak Adam je takový zvláštní, na jednu stranu působí hrozně dospěle, ale na druhou je to fakt děťátko. On jak má tu vyvýšenou postel, tak já jak jsem k němu nakloněná a knížku držím jemu nad tělem, tak si mi hlavou lehl na ruce a cucal si palec. Fakt na jednu stranu roztomilé a na druhou zarážející. Ale tak to bude asi o zvyku jako třeba s kousáním nehtů.. No a u něj to popřání dobré noci bylo bez problémů, tak není o čem se rozepsat :) Pak jsem šla i s pc dolů, tahám tu krom noťase s sebou teda i kabel na net s takovou krabičkou do zásuvky, maj tu prostě internet po zásuvkách :D (prý to není normální, ale nechali si to udělat už kvůli té předchozí au-pair, protože wifi tu je po baráku hodně slabá) A dole jsem pomáhala Julii s takovýma balíčkama vánočníma do toho jejího podnikání a u toho jsem chtěla skypeovat, ale to jste nezažili jak mě ten skype ten večer neskutečně naštval, to bylo jak kdyby mi někdo padesátkrát zopakoval tu samou věc co musím udělat, tak nějak jsem byla vytočená... a ono přitom stačilo ten notebook zapojit do zásuvky aby běžel na elektriku a ne na baterii!!! Páč když jede na baterii, tak má nastaven nějaký úsporný režim a prostě to ten skype nějak nezvládalo nebo co a pak, někdy o půl dvanácté když jsem to zkusila zapojit do zásuvky jsem zjistila, jak málo stačilo ke "štěstí"!! :D To už i Julie šla spát a říkala mi, že to opravdu nemusím dělat celou noc :D ale tak já prostě teď nějak před půlnocí neusnu, tak už je jedno jestli sedím dole a pomáhám s něčím a nebo jen u sebe v pokoji.

A dnes, ve středu, jsem měla mít sraz s jednou holkou co tu dělá zřejmě taky au-pair či co, jenže je to rodilá angličanka, někde ze severu Anglie. No musím jí vyzpovídat až se sejdem. Viděly jsme se už ve škole, "její" děti navštěvujou tu samou školu co "moje". A Julie se tam s ní celkem pravidelně potkává, tak mi od ní vzala kontakt. Nj, ale ráno mi přišla SMS že se moc omlouvá ale musí to zrušit, protože má nějaké nečekané povinnosti navíc.. Tak se sejdem zřejmě příští čtvrtek, ona bude hlídat nějaký děti v play centre, tak tam sjedu s ní. Tak jsem místo toho setkání vyluxovala obě auta, už to potřebovaly :) a Julie byla nadšená když jsem jí řekla co jdu dělat a moc děkovala :) Pak jsem přemýšlela že vyjedu na projížďku, kupodivu máme slunečno (i když sem tam samozřejmě zaprší), ale nakonec jsem si dala oběd a ten mě nějak unavil :D Tak půjdu asi zas pomáhat Julii s balíčkama než přijdou děcka ze školy. Toť vše, je škoda, že mám tak blbou paměť, víc vám toho prostě nerozepíšu, poněvadž si prostě nepamatuju průběh minulých dnů :( Dostává se to do té fáze, že když tu třeba sedím u pc a něco mě napadne na co se chci zeptat Julie, musím si to hned napsat na papír nebo mám prostě smůlu a zapomenu to... už nevím co s tou mou "pamětí" dělat :-/

Mám se tu fakt dobře!

Dokonce mi dnes Julie řekla, že jí připadá, jak když už tu s nima jsem mnohem dýl než nějakých pět dní :-)

    Jo a fakt mě chválila za řízení a že můžu už jezdit sama v pohodě a bez jejího strachu a když třeba jedu s ní pro děti do-ze školy, tak nemá problém vzít "mé" auto a nechat mě řídit :) a říkala, že se se mnou nebojí, že i přibržďuju ve stejných místech..ono abyste si nemysleli, tady to není žádná dálnice...bydlíme v krajině, jak už je patrno z mého výhledu z okna (viz fotky), a je to tu samá úzká silnice a hlavně samá zatáčka... Že prý s tou bývalou aupair se bála jezdit..ale že i ona sama raději jezdila busem. A dnes mě chválil i Edward, že slyšel, že řídím skvěle a že to je výborné :)

No a dost už o řízení...

    Ve středu jsem měla svůj první opravdový babysitting - večerní hlídání. Mamina v šest odešla a já si s nima hoďku hrála, pak jsem je musela dát vykoupat, vyčistit zuby a to nejhorší samozřejmě - spát..bez maminky... Julie mi říkala že na mě budou první dny asi zkoušet jak reaguju, ale že by to snad mělo být v pohodě, že jsou na lidi po večerech zvyklý (prostě občas večer pracuje mimo domov)...no dopadlo to tak, že mi oba brečeli že chtěj maminku, Adam teda spíš jen tak že brečela Katie, dal se hned uklidnit a pak byl už v poho, zato Katie jela někdy od půl osmé do čtvrt na deset! A to přestala jen proto, že už byla fakt unavená, to bylo vidět, že už nemá sílu na víc jančení... ale jen to hrála... protože jsem si s ní za tu dobu furt hrála a povídala si a tak a v těch chvílích byla v pohodě, ale jak jsem začala třeba vstávat, tak zas spustila... A když jsem to pak Julii po návratu říkala, tak ona na to, že malá je hoodně dobrá herečka (a v lednu asi nastoupí do dramatického kroužku) a co se breku týče tak to naprosto nepřekonatelná..a omlouvala se mi za to!!! No a dneska vyváděla i před Edwardem (táta) a Julie mi na to říkala že mám aspoň důkaz, že to nehraje jen na mě :-)

    Včera jsem tu měla takovou depku nedepku, přijde mi totiž, že i když dostávám míň peněz, tak tu za ně přesto skoro nic nedělám?! Nevím jestli je to jen tím prvním týdnem že se musím zaběhnout nebo co..víte, že já jsem vztahovačnej člověk a i když mi Julie říká že je všechno v pořádku a že je se mnou naprosto spokojená, tak já si furt říkám (po tom všeho-dělání u Indů) že bych měla dělat víc?! U Indů jsem dělala týdně 40 a o dětských prázdninách přes 50 hodin a tady je mi prostě divný pracovat míň, kord když se tu cítím líp. Mám pracovat max. 25 hodin týdně, ale za tenhle týden to bylo tak 20 maximálně. Navíc jak jsem TAM z domácích prací dělala všechno, tak TADY po mně nic nevyžadujou!! Až od prosince budu mít (dobrovolně) přenechán job po paní co sem chodí jednou týdně utřít prach, vyluxovat, vytřít a umýt koupelny (a nevim jestli ještě něco), ale teď se po mně fakt nějak nic nechce, dokonce si i předevčírem večer Julie rozložila prkno před tv a žehlila!!! Tak když jsem přišla dolů, tak jsem jen otevřela pusu a vykulila oči a řekla jí, že jí s tim budu pomáhat!

    Taky jsem Julii pomáhala dávat nějaký nabídky a vánoční dopisy pro klienty do obálek a dělat vánoční balíčky s kouskama něčeho sladkého, to je na prodej na víkend na školní vánoční trh a taky pro charitu.

    A dneska jsem byla potěšena. Pomohla jsem hlídat Juliině kamarádce, má stejně staré holčičky jako je Katie a Adam, ale ty musely odejít ze školy už dřív protože kašlaly a jejich mamina si přitom musela něco zařídit.. tak volala Julii jestli by nemohly být tady a ta jí na to řekla, že ona sice jede na meeting do Londýna, ale že se mně zeptá, jestli je nepohlídám. No já samozřejmě souhlasila, stejně jsem měla přes den na práci jen úklid toho "dětského koutku" v jídelně (na fotkách). Takže sice jsem nakonec hlídala místo hodiny a půl skoro tři hodiny, ale vůbec mi to nepřišlo, nějak mě to s nima bavilo, že jsem i na čas zapomněla :) a pak jsem za to dostala pár peněz, takže to potěší :)

    No a víkend mám volný, ale zítra se s nima pojedu podívat na ten školní trh a budou tam i Juliiny rodiče. Tak budu asi celý víkend s rodinou, maximálně se sjedu podívat do města co nového v obchodech, ale nějak mě to nebaví, asi jak tu zatím nikoho neznám. Jestli začnu chodit do školy, tak nejdřív v lednu... Ale ve čtvrtek jsem ve městě na náměstí slyšela dvě maminky mluvit česky! Ale byla jsem tak překvapená (v Chelmsfordu už mi to přišlo normální mít tam kamarádky češky, ale tady?!), že jsem neřekla ani ahoj.. :( :D

Už je to tak, jsem v nové rodince :)

    Tak jsem v nové rodince, tentokrát čistě anglické. Úplně jiné prostředí, jiné město (z Chelmsfordu do vesnice Speldhurst), jiný kraj (z Essexu do Kentu), dalo by se říct, jiný kraj - jiný mrav. Spíš to je asi jiná národnost - jiný mrav, nebo nevim :D

    Na picasaweb.google.cz/radunkaaa už jsem dala nějaké fotky ze svého pokoje, dnes tam dám i zbytek domu. Dům jako takový je normální, je tu čisto, akorát sem tam drobky, to je normální že. Ale při vstupu do svého pokoje jsem málem začala plakat..no kdo jste viděl fotky a pamatujete si na můj pokoj u Indů... prostě nádhera. A dneska mi Julie (mum) řekla, že mi sem nikdy nevlezou, že to je prostě můj pokoj, mé soukromí, jen že sem pak bude potřebovat pro ozdoby na vánoce, ale že to se mě předem zeptá...no to bylo tak krásné něco takového slyšet, když Sucheta si klidně vzala i bez dovolení mé časopisy co jsem měla u postele... A ten výhled co tu mám, no taky jsem to fotila :) No ale nejsem tu kvůli pokoji ale kvůli dětem, že :-)) Takže Katherine, Katie je 4 roky stará a Adam 6 let. Oba jsou na jednu stranu úžasní, na druhou stranu pěkní živlové. Bude to zajímavé s nima, obzvlášť když s nima budu večer sama... včera tu byla na návštěvě mamina s třema klukama a ti tu pak na nás lítali s pistolema. Jen nejmladšímu jsou dva, s tím jsem si tu vyhrála, bylo to roztomilé :) a Julie mi pak hrozně děkovala jak jsem tu kolem dětí běhala a zabavovala toho prcka! :) Jinak Adam s Katie (když už návštěva odešla) využili toho, že jsem s nima začala blbnout a když jsem "spadla" na gauč, zabarikádovali mě polštářema a já mohla jen mávat rukou která vykoukla, nic jsem nemohla říct, nic jsem neslyšela :D tak přiběhla Julie a odbarikádovala mě a s děsem v očích se mě ptala jestli jsem OK, z toho jse měla výtlem :-))

Jinak si pro mě v neděli přijeli autem do Chelmsfordu (kolem 85 km) přímo k Joan a Michaelovi kde jsem mezitím bydlela, ještě se omlouvali že přijeli o 15 minut dříve, že vyjeli dřív kvůli zácpám a zrovna žádné nebyli! Katie se na mě hned culila a Adam mě zkoumal, pak jsem je s Michaelem vzala ven aby se koukli na morčata a králíka, je tam na zahradě i houpačka, tak jsem je chvíli houpala. Už z toho to vypadalo, že mě mezi sebe přijmou bez problémů :) Pak doma na nás čekala večeře, velikej brambor a kousky masa s takovou jako omáčkou, v tom byly kusy mrkve a fazolků, ale Julie už věděla že zeleninu nemůžu, tak jsem koukala, že se asi snažila mi těch fazolků dát co nejmíň a mrkev tam taky byla jen jedna, no tu jsem samozřejmě spolkla bez rozkousnutí-bez problémů :) ale když mě Julie viděla jak si jí dávám do pusy, tak hned mi říkala že jí fakt nemusím jíst! :D Bylo to fakt výborné jídlo :) a včera jsme měli zase večeři, taky s masem. Jinak mamina pracuje z domova jako podnikatelka či jak to nazvat, píše příběhy lidí do knížek. A tatínek pracuje pro nějakou obr francouzskou banku jako vymahač dluhů? Ne to nevim, bylo mi řečeno, že pomáhá dostat peníze od lidí co dlužej. Takže v pondělí a pátek pracuje v Londýně kam dojíždí a út, st a čt je ve Francii. Ale je skvělej a včera mi přes google earth ukazoval Prahu a Boleslav na fotkách kde to vidíte, jak když tam přímo stojíte v nějaké ulici :) No zajímalo ho kde je mé bydliště, to bylo milé a to se přitom omlouval, že se ptá :D S Julií (nechci jí nazývat HostMum) jsme si povídali o rodinách a taky o Indech.. já jí totiž říkala, že se mi líbí, že když tady Katie něco chce s čím si zrovna hraje Adam, že jí prostě neupřednostňujou, že u Indů byl prostě ten velkej hrozně utlačovanej a tím pádem malej věděl že jak si zakňučí tak všechno dostane... to se vyjádřila, že to je strašné. Vzala mi to z úst.

Včera se mnou Julie sjela do banky abych si změnila adresu a dneska jsme byly dohodlé, že mi ukáže nějaké obchody a při té příležitosti si zkusím řídit - mám tu totiž svěřený Renault Scénic - automat! :D No ale ráno říkala, že změna, že Katie měla jít plavat s kamarádem, ale ten onemocněl, takže s ní musí jít ona a my to teda musíme přesunout na zítra nebo kdy chci já?! No nakonec to dopadlo tak, že jsme pro ni jely do školy a já řídila a dokonce mě i nechala řídit zpět i s Katie v autě! A to, když jsem jí říkala že bych potřebovala pomoct, že jsem automat nikdy neřídila, říkala, že to je jasný že pomůže a že mě ani nenechá vozit děti dokud si nebude jistá, že to je bez problémů. Takže si dokážete představit, jakou jsem měla radost :) Mě i chválila že to je super a že se krásně držím toho levého pruhu a že ví, že můžu v pohodě vyjet ven :)

No a teď si vybaluju a dává mi to zabrat, vůbec mě to nebaví :D

Jo a mam překvápko, i pro mě. Odvážila jsem se zeptat, jestli by nebylo možné, že bych třeba v březnu dostala týden volno a jela bych do ČR, že ségra bude mít mimčo. A Julie že to je jasné a že to bude mnohem lepší že ho uvidím dřív než až v létě. A že oni jedou na 14 dní na dovolenou a že můžu klidně zůstat tady a jet dom jiný termín, ale že když by mi vyhovoval tenhle termín, tak že by to bylo skvělé. No takže to je skvělé!! :D Navíc už jen v tom, že když si ty letenky koupím už teď, tak mě zpáteční vyjde za asi dva tisíce, možná i míň! Takže tak, no nemáte radost?

Fakt stačí zvednout hlavu a řešit, v tomto případě zeptat se ;) A to byla Julie ještě nadšená, že mě to samotnou napadlo a zeptala jsem se (a že jsem se bála zeptat samozřejmě), že oni by to se mnou začali řešit nejdřív v lednu či únoru, protože teď se řeší Vánoce - dělá něco pro charitu, včera jsme tu dělali balíčky s bonbonkama např.

A teď už nevim co víc psát, jdu dál vybalovat :)

dopsáno o hodinu později:

Ještě mě teď napadlo k tomu, jak se maminka zdraví s ostatními maminkami (btw, děti mají úžasnou školu!), jak si spolu povídají a tak...je to takové fakt upřímné, Julie se usmívá, ostatní se usmívají, smějí se spolu.. Sucheta mi spíš přišla taková že se sice s ostatními baví a usmívá se, ale že se s nima baví spíš kvůli tomu, aby zjistila jak jsou ostatní děti dobré, chápete mě? Že prostě chce za každou cenu zjistit co nejvíc o ostatních aby ty její děti byly nejlepší... prostě zpětně mi v tomhle přijde celkem falešná...

Věci nabraly rychlý spád...

...nebo jak se to říká.

No, nějak nevím kde začít, stejně už asi všichni všechno víte, nebo skoro všechno...

    Někdy asi tak před 14ti dny mi ujela ruka a dala jsem většímu klukovi pohlavek, odhodil mi totiž ruku v které jsem držela lžičku s mlékem a cereáliema... No vím že jsem to neměla, ale znáte to asi každý, to je tak rychlé, že si to uvědomíte až po tom...no a já si to uvědomila o to víc, protože Shravan začal neuvěřitelně křičet (nebrečel, nešlo mu to) že "auuuuuu"... Několikrát jsem se mu omluvila, ten bordel uklidila, ale neztichl, prostě řval jak kdybych mu dala deset na holou přinejmenším... No a maminka přiběhla zobýváku co se děje.. a když jsem jí to řekla, byla jsem poslána do svého pokoje...a tam jsem zůstala až do večera a brečela jsem lidem na skypeu že nevím co teď mám čekat... HM se teda odpoledne s dětma vydala asi na 3 hodiny ven (děti měly 14 dní prázdniny), a to jsem já žehlila, ale než odjeli tak se mnou HM nepromluvila, jen malýho jsem slyšela jak se ptá kde jsem. No a večer někdy v devět za mnou teda přišla HM a že tam jsem poslední večer, že co si jako myslím když celý den vysedávám v pokoji.. tak jsem jí říkala že mě nenapadlo že můžu jít dolů když mě poslala nahoru, a to nekecám, že mě to vůbec nenapadlo jít si dolů promluvit, já jsem se prostě bála jít dolů! Načež mi ale řekla, že když jsem se tak bála vyjít z pokoje, proč jsem teda odnášela dětem do pokoje vyžehlené věci? No neměla jsem slov... Takže po tom, co už jsem byla celkem uklidněná jsem začala brečet nanovo... Naštěstí byla na skype zrovna Naďa a později tam kvůli mně přišla i mamka a poradily mi, ať se jí jdu prostě na férovku poprosit o radu, že jako nemám kam jít, nemám peníze.... Tak jsem šla a dostala jsem teda čas, že můžu jít druhý den normálně do školy a pak se vrátit a promluvíme si (původní verze byla, že až půjdu do školy, ať už mám s sebou všechny své věci).

Takže vám je asi jasné, že celou školu jsem byla myšlenkama jinde, žaludek staženej co mi poví... No teď to nebudu už popisovat podrobně, to bych se upsala, ale prostě když jsem přišla dom, tak na mě byla milá, usmála se, ještě se ptala jak bylo ve škole...nic po mně nechtěla, ale ani nic nezakazovala, tak jsem zůstala s nima dole, děcka měla svačinu, pak se po mně válely... No ona se očividně nějak nechystala za mnou jít.. a já už jsem psala mamce SMS že stále nic nevím, ale v tom mi došlo, že bych vlastně mohla probudit svůj smutný a zmatený mozek a jít se zeptat sama...no a to se ukázalo jako good idea, ona mi jen řekla že přemýšlela a že tam zůstat můžu, že s dětma je jinak všechno v pořádku a ví že se navzájem máme s klukama hodně rádi..akorát že mi dá seznam co musím a nesmím dělat, jen ho ještě pošle manželovi e-mailem aby to schválil... OK, poděkovala jsem a byla jsem ráda a veselá, psala jsem domů, že teda nemusí mít strach že budu nocovat pod mostem... ALE..večer mi přinesla papír s 19-ti bodama (!), některé body mi přišly až ponižující, třeba říkat hned "sorry" když něco udělám...jako bych to nedělala, hlavně že ona neumí říct "please", a to přitom pořád jen rozkazuje, takže by to neuškodilo.. Takže jsem brečela na novo, opět to schytala Naďa přes skype (sorry Naďo :)) a tentokrát mi poradila, ať se jí zeptám, jestli jí to můžu dát později s čistou hlavou...to byl čtvrtek večer a HM souhlasila.

Pátek probíhal naprosto normálně, dokonce mi HM řekla, že se nemusím strachovat s úklidem, že kuchyň můžu uklidit až příští týden, žehlila jsem teda ve středu a koupelny a luxování můžu udělat později, že si vezme děti na chvíli k sobě...

No a v sobotu ráno jsem se probudila do křiku prcka a když jsem vylezla, kluci mi oznámili, že jedou za tátou... HM tam jen poletovala a balila kufr, kdyby mi to kluci neřekli tak já nic nevim?! Pak mi jen dala příkazem že je v půl jedenácté odvezu na nádraží... Tak jsem zůstala naprosto nečekaně sama až do úterního odpoledne, jen v pondělí navečer jsem jim volala jestli je všechno OK a kdy teda přijedou a HM mi dala k telefonu děti a ty mi něco vyprávěly.. no potěšilo mě to :)

Zapomněla jsem napsat že si zamkla dveře do ložnice což nikdy nedělala, ani za dobu co tam byla předešlá au-pair... A pak v týdnu, když někam odjela třeba na 2 hodiny, tak si zamkla zas... a v pátek večer za mnou přišla, že až si dodělám svoje, ať za ní dolů přijdu s tím papírem z minulého týdne...

Trošku podrobněji... Přišla jsem tedy dolů a ona jestli je všechno v pořádku? A já se odvážila říci ne, po tom, co mě Zu s Honzou ujistili, že na to mám opravdu právo. Tak jsem jí říkala že se mi nelíbí, že mi znova a znova předhazujou to, kolik dali za mé pojištění k autu a kurzy řízení (když chtěli řidičku, měli s tím počítat) a pak jsem řekla, že se mi nelíbí bod v kterém bylo napsáno, že pokud je opustím před červencem 2010, tak si nechaj mých 200 liber které mají u sebe - z každé týdenní výplaty si u sebe nechávali dvacet liber a teď už měli 200... No a to ani nemluvim o tom, že některé ty body byly fakt jak když si vychovávají svou dceru!! Tak jsme spolu mluvily dvě hodiny v kterých mě i sprdla za to, že už mám koupené jízdenky domů, přitom mi to minule říkala která data můžu jet a přijet... no a řekla mi, ať se do neděle do večera rozhodnu jestli to podepíšu a zůstanu nebo naopak, abych kdyžtak nezačala nový týden práce...a já se rozhodla pro to naopak. V tomhle prostředí už jsem více žít nechtěla, opravdu jsem se tam necítila jako člen rodiny jak mi furt bylo předhazováno že jsem... a přišlo mi, jak když si mě chtěj prostě převychovat...je pravda že prostě jakmile jsem udělala něco podle sebe, tak to hned bylo špatně, všechno muselo být podle matky...a vzhledem k tomu, že ta byla celé dny doma...myslím, že kdyby byla v práci, tak takové problémy nemáme, takhle si jsem jistá, že maximálně do měsíce bychom se hádaly znovu.
No tak jsem teda v neděli za nima šla večer do kuchyně, když už děti byly v postelích a HF výjimečně zůstal doma že do práce pojede až ráno. Dalo mi to práci, musela jsem si oddechnout hlasitě a před zrcadlem a říct si že to bude v pohodě. A ono bylo!!! :D Jsem tam teda nakráčela a řekla že bych chtěla s obouma mluvit... z toho jak na mě HM koukala usuzuji, že čekala až přijdu s nějakým proslovem, ale tohle fakt nečekala... No tak jsem jim řekla, že je to pro mě teda těžký, ale že chci jít pryč. Že jsem chtěla kvůli dětem zůstat protože jsem si je fakt zamilovala, ale že to prostě nejde, že bychom se takhle hádali do aleluja, protože oni maj svoje zásady a názory a já svoje a tak..už ani nevím. Vlastně jsem ani těsně po tom rozhovoru nebyla schopná Zu převyprávět co jsme si říkali :D Siya mi přišel že hned přemýšlel nad materiální hodnotou mého odchodu - že za mě zaplatili to a to a do nové aupairky budou muset dát to samé... Ptal se proč fakt chci odejít, nějak mi nevěřil a kam chci jít a nakonec mi podal ruku a mám se opatrovat.. a Sucheta [čte se to sučeta, ale cuketa je taky dobrá výslovnost :D]? Ta tomu nějak vůbec nevěřila, lapala po dechu a nevěděla co říct, ale hlavní je, že se usmívala když se mnou mluvila. To se tak často nestávalo... A nakonec mi ještě chtěla dát výpovědní lhůtu!! Takže v pátek zřejmě jen prostě mluvila v afektu a fakt nevěřila, že bych to dokázala, vlastně mi nakonec přišlo, že si o mně myslela, že jsem pěknej slaboch co pro sebe nic nedokáže udělat...což jsem vlastně asi fakt byla, než jsem dokázala si říct že tam fakt být už nechci, zvednout hlavu a jít jim to říct. Co na tom, že jsem se jim tam v té kuchyni nakonec stejně rozbrečela, teda ukáplo mi pár slz když přišla řeč na kluky no... A pak v pokoji jsem se rozbrečela úplně...štěstím, úlevou...

Jinak k té výpovědní lhůtě, normálně bych za ní byla vděčná, jenže já jsem si původně myslela že prostě budou naštvaní a budou schopni mě třeba vyhodit ještě ten večer, takže jsem celý víkend plánovala kam kdyžtak půjdu. No a v sobotu jsem naprosto náhodou vlezla do Spam boxu v e-mailové schránce a jaké bylo mé překvapení, když jsem tam našla 3 maily od rodinek kterým jsem v týdnu psala... a jedna ta paní psala, že bydlej tady kousek od Chelmsfordu, on je to teda stále Chelmsford, ale už je to fakt ten vesnický okraj. Tak jsem jí hned psala číslo že jdu zrovna ven a že kdyby měla stále zájem ať mi zavolá a můžem se ve městě třeba sejít... Tak mi fakt volala a sešly jsme se... Bylo to super, jen jeden jediný problém v tom byl, a to ten největší... že sice když našla na netu můj profil tak byla nadšená, ale vzhledem k tomu, že jsem se 5 dní neozývala a ona potřebovala aupair už od dalšího týdne (nástup do nové práce), tak musela hledat dál a našla nějakou španělku, která už má zřejmě i letenku... Tak mi večer volala, že teda ať se nezlobím, že to rozhodně není kvůli mně, ale že protože ta španělka už má letenku na středu večer, tak si nechaj ji. A v neděli ráno jsem od nich našla SMS, jestli bych jim mohla pomoct v úterý a středu s děckama, že manžel je v pondělí doma ale pak už být nemůže. Takže kamarádce Martě (slovenka, potkaly jsme se ve škole a myslím, že už jsem o ní psala) jsem psala, že teda k ní dorazím až ve středu večer a půjdem spolu ráno do školy. No a zpět teda k té výpovědní lhůtě - Sucheta se mě zeptala kdy bych chtěla odejít, tak jsem jí řekla že teda zítra, že to říkala ona v pátek, a to už za mě ona dokončila tu větu, že abych nezačínala nový týden, a že já jsem si teda už domluvila pobyt jinde... Tak to taky rozdejchávala.. Ale myslím, že to bylo lepší než abych tam zůstala fakt ještě ten týden, páč by to bylo ještě smutnější si myslím, jak celý ten týden, tak můj odchod.. a navíc by měla víc šancí mě nenápadně ukecávat abych zůstala, protože to stihla jak ještě v neděli večer, tak pak ještě v pondělí dopoledne kdy jsem si balila.. to bylo furt samé "a děti o tobě říkají tohle a tamto, a ten říkal o tobě tohle, a ten s tebou chtěl hrát tohle a Shravan byl ráno nešťastný když jsem mu řekla, že odcházíš...". A o tom já moc dobře vim, napochodoval za mnou do kuchyně jak Golem a prý jak si to představuju že jako odcházim?! Mimochodem mě pozval na jeho narozeniny v sobotu, kam chci rozhodně jít..ale i musím, musela jsem si půjčit batoh, mám o trochu víc věcí..až jsem si myslela že se nesbalím!!! :D A od Suchety mi bylo celkově nabídnuto, že kdykoli budu chtít, tak je můžu navštívit! No a malej za mnou celé dopoledne lítal do pokoje a říkal "stay here, stay here"...to se pak moc lehce neodchází, obzvlášť když vám ten prcek dá sám od sebe pusu a takovej velkej a dlouhej hug... Takže odchod jsem obrečela... A to jsem odcházela ověšená jak Santa Claus :D Naštěstí jen necelých 10 minut (normálně asi 5 :D) k Lidlu, kde na mě už čekal manžel od té rodinky, kde jsem teď momentálně na výpomoc. Do zítra do večera, to se teda stěhuju na noc k Martě a ve čtvrtek po škole jdu k Joan, o té jsem psala už v srpnu. Tenkrát mě s ní seznámila Jířa, ta česká au-pair, a její manžel mě nechal řídit koňský povoz. No, tak ta mi volala v sobotu večer vystrašená co se děje a že můžu jít bydlet k nim samozřejmě kdyby něco. Já jsem se jí totiž ptala původně jestli neví o nějakém levném ubytování tady ve městě...

No takže tak, teď už všichni víte kde jsem a co se mnou teď bude... jinak stále píšu novým rodinám a nic, buď maj naprosto nevyhovující popis nebo jsou to zas indové nebo chtěj hodně práce za málo peněz nebo bydlej na severu Anglie kam já nechci...no ale tímhle tempem si za chvíli stejně nebudu moct moc vybírat, že..

Takže tak, hledám a hledám a už z toho blbnu.. :-/ :D Jen je fajn vědět, že i tady mám prostě kam jít, nejen teda že mi pomáhá Marťa a Joan, ale pár au-pairek mi napsalo typy na levný ubytování v Londýně a včera se mi dokonce ozvala i kamarádka co teď v Londýně pracuje, a že kdybych potřebovala, tak můžu jít na chvíli k ní, že tam má pronajatej pokoj v nějakém bytě! Takže super, když budu mít rodiny na face to face interview, tak by tohle bylo rozhodně lepší než dávat každý den 11 liber za vlak...

Děkuji za pozornost aneb jak by řekl Svěrák v Koljovi: Konec přenosu v ruském jazyce.. :D

Dnes přesně 3 měsíce v UK :)

    Nooo, tak zase po delší odmlce...už mi říkaly aj ostatní aupairky že nemají co číst, to mě opravdu potěšilo že vím, že to fakt nepíšu pro nic za nic :)

Jinak jsem tu dneska přesně 3 měsíce, jak už nadpis praví...ale přijde mi to dýl, spíš že tu jsem třeba 4, nevím proč :)

    Ve škole je to teď trošku nuda...prostě jsme tam někteří rychlejší a někteří pomalejší...a navíc nás vedení nechce rozdělit na návrh učitelky, tak jsme všici sepsali dopis a podepsali a odnesli...tak jsem zvědavá jestli se něco bude dít či ne, tohle je fakt děs tolik lidí, na to, že za to platíme 15 tisíc!! Jsme si s tou slovenkou Martinou aj říkaly, jestli se nezeptáme, jestli nemůžem jít o level víš...tohle je pro nás prostě opakování... nechápu, co dělaj v levelu níž, to asi jen jedou pomalejc nebo co, protože my jsme opakovali přítomné časy!!! No je to normální? Tohle tam v tomhle levelu snad každý musí umět ne?? Alespoň teoreticky určitě, prakticky v tom určitě každý aspoň občas děláme chyby, ale proto tam jsme, aby jsme si to zlepšili, aby nás ta učitelka opravovala při mluveném projevu... jenže k čemu nám je, že si tam povídáme mezi sebou ve dvojcích, když teda oba z té dvojce mluvíme, dejme tomu, špatně...

    Jinak už jsem se vám určitě zmiňovala, že Shravan hraje na housle, hned první či druhý den se mi předváděl...no hraje...vznešené slovo pro to jeho vrzání, hlavně nechápu kdy se začal učit když mi to ukazoval o prázdninách a přitom umí jen vrzat na struny plus další asi 4 tóny.. No ale každopádně jsem se zřejmě stala jeho učitelkou na domácí procvičování, a to jak na housle, tak i na flétnu. U té si to teda užívám víc, protože i když to dost často přefukuje a hrozně do toho slintá (takže když už to zahraje dobře, tak to neni pořádně slyšet), tak to není tak nepříjemný zvuk, jako když zahraje falešně na housle... no ale zeptala jsem se ho, jestli bych ty housle nemohla zkusit, tak mi to samozřejmě hned a ještě s nadšením dovolil.. já na ně hrála naposled asi ve dvanácti či třinácti? Fakt nevím, ale už je to dost let, ani na ty ségry jsem to pak znova vlastně nezkoušela :-( a to neni jako flétna, tohle se prostě bohužel zapomíná... No a ty jeho housle mi jsou sice teda dost malé, ale i tak...to vám je takový zážitek znova na ně hrát...až se mi zastesklo, šla bych se učit znova :) aj jsem si zahrála pár těch jeho písniček a měla jsem z toho fakt dobrou náladu :) a poslední zážitek co se hudby týče je místní sbor!! Ve škole na jedné z nástěnek jsem objevila papír s pozvánkou do sboru... tak jsem jim napsala e-mail a v úterý se tam šla podívat na zkoušku...no fakt jsem si myslela že tam jen budu sedět a poslouchat, omyl, hned jsem dostala noty a sedla si mezi ostatní alty :D:D a to jsem tam přišla pozdě...google mapy mě poprvé zklamaly, ukazovaly, že to je z křižovatky doleva a ono je to doprava...takže jsem večer v půl sedmé hledala po ulicích lidi abych se zeptala jestli nevědí kde zkouší sbor The Chelmsford Singers... a pak jak jsem tam přišla pozdě a viděla přes okna ten počet lidí uvnitř, tak bych tam asi ani nakonec nevlezla...ale zrovna odtamtud odcházela nějaká paní která se hned ptala co potřebuju, tak jsem jí říkala že jsem přišla na zkoušku, ale že jdu poprvé a ještě k tomu pozdě, tak se trochu bojím jim tam vlézt... a ona šla se mnou, stejně se k těm dveřím šlo takovejma zatáčkama že bych tam snad ani netrefila :-)) No a tam už se mě ujala ta paní co jsem jí psala ten e-mail. A původně jsem ho psala dirigentovi, ten mě pak na konci vítal a že je rád že jsem přišla a takový... je to původem skot a je prý docela známý tady a je takovej vtipnej jak náš dirigent ve sboru Boleslav...akorát tenhle je o trochu mladší, tak má víc síly a nervů s těma sboristkama dřít...takže je NÁS tam přes 40 ženskejch, fakt hustý!! A ty písničky - hlavně to tempo, to se nedá srovnávat s Boleslavem, tam jak je něco rychlejšího tak ty starší paní moc nezvládaj, tady jsou až asi na 3 ženské všichni 30 a víš a je tam hodně ženských až důchodového věku a jak jim to jde pěkně rychle..ale asi to stejně udržujou ty mladší si myslim. Jo a maj před koncertem, takže toho Bacha a Heydna už uměj, ale občas jsem se taky na nějaké pasáže chytla :D já nevim, že ten alt vždycky "odkaká" ty nejhorší noty, máme tam nejrychlejší party všude!!! No tak uvidím co v úterý...ještě jsem zapomněla dodat že to mám asi 30 minut cesty a zkouška končí v půl desáté...tak jsem měla trochu bobky no :(

    K mému bankovnímu účtu...už mě to pěkně štve!!! Byla jsem v bance ve středu, ujal se mě Luke, sympatický mladý angličan...no tak jsme to spolu všechno vyplnili a odeslali do systému...ale ouha, nefungoval...tak jsme si dohodli schůzku v pátek v deset. Tak jsem přišla, znova jsme to vyplnili a tentokrát se to do systému odeslalo, teda mé nacionále, ale jak dal typ účtu, tak to zas spadlo, a pak znova... Chudák, myslím, že už si ty mé nacionále snad musí pamatovat zpaměti :-/ :D No po asi 4 nezdařeném pokusu se šel poradit a nakonec si okopíroval pas a na papír si napsal mou adresu tu a telefon a že to do toho systému bude zkoušet sám dávat a pak mi zavolá. No v pátek už nezavolal a o víkendu tam nejsou, ale jestli se mi neozve tenhle týden, tak jsem asi v hájíčku... já ten účet potřebuju kvůli registraci u doktora, hlavně aby mi napsal antikoncepci. Má už mi právě tenhle týden končí a další už nemám. A jestli tu budu bez prášků, tak si užiju, to jsem měla bolesti jako ***!!! A ještě k tomu bychj do toho hlídala, takže to by bylo fakt super, že...

    Co se domácnosti týče, tak už jsem si tu tak nějak celkem na všechny ty jejich zásady zvykla, takže žádný další konflikt nebyl... jen jsem si všimla, že mi začali nechávat nádobí na umytí, aj jsem i jednou slyšela HM jak Shravanovi řekla ať dá ten talíř do dřezu že to pak já umeju, což mě dost začíná štvát, za prvé maj myčku, ale za druhé - o mytí nádobí v naší dohodě není ani slovo(!!), stejně jako o praní prádla a vynášení košů a popelnic...no prostě tohle je na zabití... až si budou v budoucnu hledat novou aupair, tak jim řeknu, ať jí laskavě napíšou fakt všechno co tu MUSÍ dělat, protože tohle se mi prostě nezdá fér!!

Jo a taky jsem jim tu zřejmě vybila moly!! Se tu objevili začátkem srpna a je to nějak vůbec nebralo, dlé mého si mysleli, že to je normální malá můra....kdežto já tady práskala jednoho za druhym, jednou jsem při této činnosti i udělala flek na zdi, ale takovej malinkej...ale viděla mě u toho Gauri..a tenkrát asi do 3 dnů přišly děti s tim, že dostaly dárek - plácačky na mouchy!!! :D:D Jeden červenou a druhej žlutou...no dodnes nevím jestli to bylo fakt že jen dostaly dárky nebo jestli to bylo kvůli mně a těm malým potvorám :D:D každopádně jsem tu pak lítala s klukama po baráku a ukazovala jim kde nějakej mol lítá či sedí, aby ho mohli s radostí plácnout :D:D

Nooo a co se dětí týče, teď si zas dva týdny užiju...sotva jim začala škola, už maj zas na DVA TÝDNY prázdniny!! Takže počítám, že teď je prostě budu mít od rána do večera oba, což je horší, mnohem horší, než když mám jen Sourishe samotného! A doufám, že bude mít HM tolik rozumu, že mi bude dávat čas na úklid, jinak se jí na to můžu vyprdnout abych tu dělal oboje najednou, to se totiž nedá, protože jakmile se od nich dvou dohromady vzdálíte třeba jen na minutu, tak se hned provokujou a malej řve a tak... :-/ :-! (tohle znamená velice nespokojený smajlík!)

    Jinak tenhle týden a víkend indové slaví svátek Diwali, je to prostě na oslavu bohů co jsem tak pochopila, každopádně je to velkolepé slavení, HM sama řekla, že to je jak Vánoce. Jen nevím, jak slavěj Vánoce indové :D Prostě je to zajímavé... v sobotu večer jsme seděli u bohů a "dávali" jim dary a tak...tenhle proces se jmenuje "Puja" a tu sváteční tabuli či jak to nazvat uvidíte na fotkách, snad je co nejdřív nahraju na web (picasaweb.google.cz/radunkaaa pro ty, kdo zapomněli). Byl to docela zážitek, už jen vidět HF jak čte to jejich indické písmo :-)) ale jako fakt to byl zážitek a aj mi Sucheta udělala na čele tečku jménem "Teeka", ale to není taková ta tečka jak jí můžete na indech vidět, ta je nalepená a té se říká "Bindi", tohle je červená tečka, je to voda s nějakym práškem takže vám to pak zaschne a jde to krásně sedrolit dolů. No a pak jsme šli ven dělat ohňostroj, do toho přijela návštěva - Vasu a jeho rodiče (už jsem o nich psala někdy snad v srpnu, že to byla má první (a zatím i poslední :D) návštěva v cizím "indickém" domě). A ohňostroj vylákal ven i dvě holky (děti) a jejich maminu ze sousedství, tak pak s náma prskaly prskavky :-)) A pak uvnitř jsme upíjeli víno (mimochodem bílý, ale bylo fakt moooc dobrý, ani jsem se nekřenila :D) a oni měli nějaký salát a nějaké těsto s čímsi uvnitř, to jsem samozřejmě taky mohla jíst, ale znáte mě (někteří :D), já se prostě bojím ochutnávat neznámá jídla a kord když to jsou indická a nikdy nevíte jaká (pa)chuť vás překvapí... :-/ :D Pak Gauri pustila indické písně a tak jsme trochu tancovali, to jsem bohužel nenatočila, vůbec mi nedošlo že mám na foťáku i kameru!! :( Tak tam mám alespoň kousek ze Siyova tance se sklenkou whiskey na hlavě...a mluví do toho Sucheta či kdo všechno hindsky, jen jsem na to ještě nekoukala, tak ani nevím, jestli je to slyšet... dám to pak prostě na picasa a uvidíte sami. No a nejvíc mě dostala opravdová večeře o půlnoci :D:D To jsem teda na jednu stranu absolutně jíst nechtěla, ale na druhou stranu ty jejich "puri" (u toho si nejsem jistá jak se to píše, takhle se to čte) jsem odmítnout nemohla, to je taková placka z těsta, ale to má tak skvělou chuť a obzvlášť když to potřete malinko máslem :) No a pak někdy v půl jedné už návštěva odjížděla, jo do toho vlastně přijeli ještě dva dospěláci, nevím vlastně kdo to byl, ani jsme se spolu moc nebavili, jen se pozdravili a popřáli "Happy Diwali".

    No a v půl osmé ráno jsem vstávala, neboť jsem měla sraz s Romčou (asi jsem to psala už minule, ale je to kamarádka z Boleslavi co sem taky přijela dělat aupair) v Londýně, že se kouknem teda po památkách. Ale teda hned ráno jsem se vytočila! Na nádru bylo otevřené jen jedno okno na prodej lístků (takhle po ránu a hlavně v neděli) a byla tam nějaká ženská, co tam stála 15 minut a furt se na něco vyptávala!!! A až když bylo slyšet jak nám nad hlavama zastavuje vlak (vlak do Londýna samozřejmě), tak se ohlídla za sebe a viděla tu řadu a povídá "jéé takových lidí, tak to já přijdu odpoledne"...no já myslela že jí zabiju a myslím, že jsem nebyla sama!! Protože já byla v té řadě druhá a ten vlak už jsem stejně nestihla, ač jsem dokonce běžela a to do schodů!!! Takže jsem si v Costa Café koupila Caramel Laté (je to fakt výborný) a sedla si na perón a čekala tam půl hodiny na další vlak...aspoň že ne hodinu...! A fotky z Londýna taky samozřejmě dodám, byly jsme v Madame Tussauds, muzeum voskových figurín, na Trafalgar Square, u Buckinghamského Paláce, Romča chtěla k Big Benu a London Eye (tam já už byla) a zapomněly jsme na Picadily Circus, tak příště.

Byl to fajn den, to jako jó! :) A počkejte až se dočtete to zakončení...

...přišla jsem totiž domů a bylo vidět, že se rodiče a děti někam chystají, tak jsem se ptala Shravana a šli k jiným indům ještě slavit Diwali. Tak jsem toho využila a hned jak odešli jsem seběhla dolů, oloupala a dala vařit brambory, ale co hlavně, šla jsem si usmažit kuřecí řízky na přírodno (bez strouhanky), které jsem si v pátek koupila, poprvé nějaké maso tady (měla jsem teda koncem srpna to kuřecí stehno s Ráďou a Peťou, ale to už je stejně dávno a navíc to dělaly ony..)... Předtím jsem se teda o tom v týdnu bavila s mojí Péťou po icq, chudák musela přetrpět mé otázky na přesný postup, jelikož já jak nemám přesný návod, tak neuvařím/neupeču/neusmažím/neudusím nic :-( :D:D No dost jsem se toho smažení bála, navíc jsem vystřídala dva hořáky, ten jeden šel ztlumit jen málo, takže to poprskalo celý sporák :-/ :D No pak jsem do toho začala umývat/utírat/uklízet nádobí a když se brambory dovařily, udělala jsem si z nich kaši (objevila jsem tu takové to mačkátko na to, což je super že jsem to nemusela dělat tim jejich mixérkem :)). Sice jsem tam dala trochu víc mlíka jak jsem pospíchala aby se náhodou něco nestalo s tím masem, ale nakonec se docela dost vsáklo do těch brambor, takže to byla kejdička jen malinko a to jsem snědla bez problémů, mám tekuté kaše ráda :) No ale měli jste mě vidět, nebo spíš slyšet, když jsem ochutnala první kus masa...jsem si odkrojila takový kousek abych zkusila jestli je to hotový a jak jsem to dala do pusy, tak mi pusa sama od sebe spustila "Ježišmarjá to je žrádlo, panebože, a,..." - a to doslova! (a hned jsem si musela dát další kousek) :D:D Jak se táta vyjádřil - jak málo někomu stačí ke štěstí :D   Jen jsem to teda měla vtipně naservírováno - kaši, jak byla tekutá, jsem musela mít v jedné misce a maso jsem si nakrájela na kousky do druhé misky...a u toho jsem tátovi s Milu vzdychala na skypeu jak je to maso úžasné :D Nooo, takže to jsem se fakt nadlábla, mňam mňam, už se těším na něco dalšího až zas budu mít čas si v klidu něco uvařit a budu mít předkoupeny potraviny teda.. :)

  

Mimochodem, mám už koupené lístky domů, nakonec teda na bus a přijedu 21.12. a odjíždím 2.1., aspoň myslím že to je tak :-))

No a to je tak nějak asi vše, myslím, že už toho bylo dost...alespoň pro mě, píšu to už přes hodinu a půl :-! :D

Tak dobrou a držte mi palce, tyhle dva týdny obzvlášť... jen doufám, že ve čtvrtek budu moct jít normálně do školy!!!

Jaký nadpis?

    Napíšu vám o tom, na co si zrovna vzpomenu ;)

    Dneska se Sucheta asi zbláznila v dobrém slova smyslu :-)) sice jsem se Sourishem byla těch 11 hodin, ale někdy po půl druhé mi dala půl hodinku na odpočinek a Sourishe si vzala k sobě!! A ani nevíte, jak mi to pomohlo! :) Sice v tu chvíli tu v naší části vypadla elektrika, takže jsem nemohla na net, ale pustila jsem si scénku z Ruské rulety "Dotěrná moucha" (má nejoblíbenější) a pak jsem stihla kousek z prvního dílu Black Books o relaxační knížečce...no tak jsem se dostala do dobré náladičky :-)) Ale teda můžu vám říct, že i když jsem byla od rána uzívaná a v jednu chvíli jsem myslela že fakt usnu, tak nakonec jsem to dopoledne zvládla dobře... Hlavně díky samotnému Sourishovi, fakt mi dneska dělal radost! Viděli jsme v knížce nakresleného tučňáka, jenže neměl zobák tak Sourish říkal že to tučňák být nemůže a hned letěl do mého pokoje se ujistit že tučňák zobák má - já nejen že mám povlečení s tučňákama, ale na zeď (pod hodiny, novou díru do zdi tu udělat nesmím!) jsem si koupila kalendář na rok 2010 s tučňákama :) a kdybyste ho viděli jak tu pod tím kalendářem stál a koukal nahoru :-)) a pak se mě jen zeptal, jestli mám ve svém počítači stále Pingua, už dřív jsme na něj u mě v noťasu koukali. No jenže já si to spletla a řekla mu že nemám, že ho mám jen na DVD které se dá přehrát jen v PC (v tom jejich přehrávači nejde výběr kapitol) a že já nemám CD-rom (to jsem mu teda řekla jinak, tohle by samozřejmě nepochopil :-))..a slyšela nás Sucheta tak na mě zavolala, že si to můžem pustit na jejich notebooku. Tak jsme to šli pustit, ale když jsem hledala to DVD, tak mi došlo, že to vlastně Pingua mám opravdu ve svém počítači a to na tom DVD je Krteček. Tak jsem ho překecala na koukání Krtečka, nedalo mi to ani moc práce, páč jelikož on má tučňáky rád stejně jako já, tak Krtečka si zamiloval, že prý je funny :-)) a říká mu fakt "Krtek" a ne "mole" (krtek anglicky) ;-) Takže mu asi k vánocům koupím víc DVD s krtečkem :-)) a při dopoledním hraní jsem si vzpomněla na mamku, jak říkala na toho malého plyšového Krtečka co jsem mu vezla, že je roztomilý, jsme se o něj dneska hádali čí kamarád to bude :-D on tu má od bývalé aupair ještě velkého, asi 30cm velkého Krtečka, tak mi furt nutil toho, ale ten ode mě je takovej roztomilejší :-) A pak mě Sourish dostal když jsme toho Krtečka dokoukali...najednou z ničeho nic řekl "Ahoj" - v tom jednom díle to Krteček říkal kamarádům a on to zopakoval a já mu řekla co to znamená. Ale že si to takhle bude pamatovat..a navíc je to fakt roztomilé, když tříleté indicko-anglické děcko řekne "ahoj" a ještě se u toho tak krásně usmívá :-)) No ale pak po tom restu Sucheta vymyslela pěknou kravinu - od rána pršelo a zrovna přestalo. Tak nás hned vyslala že můžeme jít na hřiště. Jako já jsem ráno říkala že bych s ním chtěla jít, ale to jsem netušila že bude pršet fakt tak dlouho..a bylo mi jasné že přestalo jen na chvíli...už jak jsme vylezli z baráku tak zas začalo pršet, ale tak jemně, že to ani nebylo cítit. No a samozřejmě, po cestě to začínalo čím dál tim víc... no došli jsme teda na hřiště, měli s sebou starý ručník takže Sourish si hrál s vodou a ručníkem a když už začínalo víc, tak jsme se vraceli...to zase přestávalo, tak jsem pak zatočila do jiné ulice, z kopečka dolů, Sourish mi to dokonce dovolil že jestli chci, tak se tam můžem podívat :-D A co jsem čuměla, celou tuhle procházku zpět z hřiště domů šel po svejch - jinak buď musí mít kolo nebo se vézt v golfce!! Jenže ta byla samozřejmě prochc*ná... no ale tak jsme si udělali vycházku z toho kopečka a do nějakých neznámých ulic, vylezli jsme nakonec na nějaké hlavnější silnici či co (bylo tam i pár krámů) a šli zas zpět... a to už začínalo pršel ale opravdu nepříjemně, měla jsem na sobě fleecovou mikinu ale už jsem to studeno cítila a za chvíli mě i kapky ve vlasech šimraly...a když jsme přišli před dveře, Sucheta nám sama otevřela a prý "Prší?" (původně řekla ať jdem tak na hodinu a půl třeba a my se vrátili za necelou hodinu), tak jsem se jen tak blbě usmála a ona když to viděla, tak se začala omlouvat, že to nebyl dobrý nápad..no to jsme si se Sourishem po cestě taky říkali :D Já si pak udělala do půllitrového hrnku čaj a bylo mi dobře :-) a pak jsme vlastně jen blbli, je to fakt krásné když se směje a nekňourá...stejně si myslím, že si moc dobře uvědomuje, že nám to kňourání vadí a nejvíc po ránu, a proto to dělá...chytrej je na to dost!

Takže toť dnešek...ještě mě napadlo vám sdělit, že se mnou stále jezdí v autě.. teda možná mě nechá jet se Shravanem ráno sama, minulý týden jsem s ním taky jela sama. Ono je to ale asi na jednu stranu lepší že jezdí taky, obzvlášť teda odpoledne když je ve škole i Sourish..protože on jinak hned začne fňukat kde je mami... Akorát mě štve, že já jakožto řidič musím poslouchat její radio, buď je to nějaký povídání na které se stejně v té busy dopravě nemůžu soustředit, anebo to jsou indické písničky. Aspoň že klukům většinou pustí něco jiného, dětského...už mi z těch indickejch hrabe :D

    V sobotu jsem byla s dvouma češkama v Londýně, Káťu jsem poznala přes lide.cz forum au-pair, ona má dvě děti 2 a 4 roky a ti dva jsou přesně jak jeden můj 3letej Sourish, a to nekecám! :-D a Romča je z Mladé Boleslavi, už jsme se znaly, i když ne zrovna moc osobně ale spíš přes mou bývalou spolužačku z VOŠ.. Romče jsem tu pomáhala najít rodinu, když se rozhodla odjet :) No dala jsem fotky na picasaweb, tak se můžete kouknout :) No a v neděli jsem po tom Londýně byla tak kaput, že jsem se na nic nezmohla. Odpoledne jsem teda chtěla, ale zas jsem chytla po delší době nějakou křeč do břicha.. asi z té sobotní stravy... :-/

    Ve čtvrtek jsem byla podruhé ve škole, stále nás bylo hodně a vlastně ještě víc, přibyli ti noví a bylo nás tam 22 či 23. Ale učitelka Diane je z toho fakt nešťastná a chce nás rozpůlit, tak doufám, že to principal (asi ředitel školy?) povolí!!! Protože s tím jsem teda hodně nespokojená..jeden kurz mi zrušej že nás je "jen" 7 a v druhym nás je 23...to se nedá v tom něco pořádného naučit..to je pak vlastně fakt samostudium, krom těch rozhovorů mezi sebou se spolužákama...a na tom mi zas vadí to, že vlastně všichni děláme chyby, takže z těchhle rozhovorů se toho asi moc nenaučíme... no uvidim, třeba nám tenhle čtvrtek už řekne, že můžem být na dvě půlky a nějak se to vyřeší... Jinak minule jsem vám myslim psala o osobě z Filipín, co se mi podepsala jménem Kring. Byla jsem si jistá že to je tak patnáctiletý kluk...OMYL!! JE JÍ 18! Správné jméno je Katherine... no fakt to moc nechápu, hlavně fakt nejsou vidět žádná prsa a hlas má taky spíš mužský a oblečení taky, ale zas mobil má do růžova...tak si tak říkám, jestli to není ten případ, jak se člověk narodí ve špatném těle. Znám už jednu slečnu z Hradiště co se cítí být klukem. No ale tuhle záhadu asi nerozřeším, na to se asi nezeptám :-D ale mimochodem, na jednu práci (otázky o nás) jsem s ní byla ve trojci ještě s tou aktivní rusandou... a Katherine se chtěla ptát mě, to mě trošku nepotěšilo, já se totiž chtěla ptát jí a takhle jsem se musela ptát rusandy Svetlany, které je mimochodem 36 a vypadá tak na 40 a víc.. a naopak naší učitelce je nějak 42 a vypadá na těch 36 :D no ale Katherine je jistě zajímavá osoba, už jen tím odkud je.. Napsala jsem si například název jejich jazyka na Filipínách - Cagaybarilii :D  No a jako další zajímavou osobu, ale trošku jinak zajímavou, začínám považovat toho portugalce Pedra :-)) jsem se s ním už teda oficiálně seznámila a zjistila, že pracuje v Lidlu, což tu mám na začátku své (snad nejdelší) ulice (na světě), takže jestli někdy půjdu s malym do parku k muzeu, tak se tam asi zastavíme..ostatně sám mi to řekl že se můžu stavit :-))

    Jinak Siya teda začal chodit do práce - a to tak, že v neděli večer odjede a vrátí se v pátek večer!! On to má sem totiž kolem 160 km, takže by se mu to moc nevyplatilo..a hlavně by sem dojel každý večer tak v devět a ráno by vstával v kdo ví kolik... Tak je mi to i tak trochu líto že zrovna s ním se tolik nevidím...za to Sucheta bude bez práce minimálně do ledna a říkala že je možné, že už zůstane nezaměstnaná.. a taky říkala něco v tom smyslu, že kdyby jí v těch nemocnicích kde stále doufá v pracovní místo řekli, že jí teda už asi nepřijmou nikdy, tak že by mě nepotřebovala, že je silná ženská a zvládla by to.. jako to ani nepochybuju že by to nezvládla, kord když je to jejich mamka, ale myslím, že jí to i takhle vyhovuje že má prostě přes den svůj klid a může si dělat své..

    Konečně mi bylo řečeno, že si můžu booknout letenky, bohužel jen ale na 14 dní, mohla jsem mít volno 3 týdny, ale Siya by prý nedostal volno v práci (haha) a ona neví jestli náhodou nebude teda pracovat, takže se prostě musím vrátit před 4.1., kdy klukům začíná škola. Nj, jenže to jsou pochopitelně nejdražší letenky, před vánocema a po silvestru.. Tak jsem i přemýšlela nad autobusem, ale to bych zas přišla o dva dny v ČR (jedna cesta je kolem 20ti hodin). Takže furt zkoumam ceny letenek u různých společností a taky ty časy a místa odletu musím kloubit dohromady s autobusama co jsem schopná najít, aby mi tam vůbec něco jelo... No uvidím jak to vyřeším, naštěstí mám skvělou rodinu (tu českou), která mi pomáhá ve všech směrech, děkuju moc!

    JAK JÁ SE NA VÁS UŽ TĚŠÍM!!!! A když si představím, že přijedu vlastně za stejný čas jako tu teď jsem od začátku mého pobytu...no je to v nedohlednu, ale pomalu ale jistě se to blíží každým dnem :-)) budu stříhat metr :-))

The 1st lesson at school!

    Taaakže, jak asi všichni víte, dneska jsem byla poprvé ve škole. A můžu vám říct, že to bylo luxusní!

Od začátku...

Ráno jsem vstala jako normálně v sedm, udělala velkýmu snídani, malej dneska ještě do školy nešel, jak byly šachy kvůli změně toho mého kurzu, tak jemu se škola změní až od příštího týdne. No tak jsem se starala o malého a pak přišel father a že Shravana odveze do školy on. A k Sourishovi přišla Gauri a řekla mi, ať se jdu připravit do školy, že je to v pořádku. Tak mě dost překvapila :)

V půl deváté jsem teda vyrazila směr škola - první den pěšky, abych z toho nebyla paf a trvalo mi to snad přesně půl hodiny, takže doufám, že tam příští týden najdu místo k parkování, jinak mě hrábne, pěšky se to stíhat nedá! Kdybych alespoň měla to kolo... No a šla jsem teda před třídu...ještě jsem se dvakrát koukala na ten papír k tomu kurzu jestli stojím před správnou třídou..devět hodin, třída prázdná a před ní jsem stála jen já...no za chvíli tam prošla učitelka Jill co jsem jí ten kurz platila a dost mě překvapilo, když mě oslovila jménem :) Tak jsem jí říkala že nevím jestli jí Sucheta volala, že byla celou středu v Londýně na meetingu, ale že teda budu nakonec chodit alespoň do tohohle kurzu. A do toho tam přišla jedna slečna, myslím, že jsem vám o ní snad psala že jsem jí tam potkala když jsem ten kurz byla platit, ona měla chodit taky do toho původního kurzu (PET). Tak jsme se seznámily, jmenuje se Marion a je z Francie. Zalezly jsme do třídy, sedly si a to už se začali scházet i ostatní...a že nás nebylo málo, nakonec se nás tam sešlo 20 a to učitelka-Diane říkala, že příště přibudou ještě asi 3 lidi...tak že poprosí o rozpůlení, že normální počet na třídu je tak 13...tak doufám že jí principal vyhoví, protože ve 23 lidech bychom si toho moc neprocvičili co se speakingu týče... No a sešlo se nás tam teda 6 poláků, 2 z Francie, 2 z Litvie, 1 z Portugalska, filipíňan, ruska, 1 z Afgánistánu, 1 ze Srí Lanky, němka a slovenka a já, češka, kdybyste někdo náhodou nevěděl :-D Já jsem seděla u stolu s tou francouzkou Marion (20 let) a Dianou z Litvie - té je 17, to mě překvapilo.. teda vypadá mladě, ale třeba tak aspoň na těch 18...je tu prý se svou mámou, přímo v Chelmsfordu, tak se asi v neděli sejdem :-)

No tak jsme nejdřív byli seznámeni se školním a evakuačním řádem, jak už tomu tak bývá, a poté jsme se šli projít po škole? Diane nám ukázala nejdůležitější místa jako Sport centrum, jídelna, knihovna, wc.. :-D docela mě překvapily automaty na brambůrky a tyčinky...nefungují na peníze, ale na školní kartu kterou si předtím musíte v automatu dobít :-D Si tak říkám, co by si ten svět bez robotů počal... No pak jsme měli přestávku asi čtvrt hodiny, tak jsem si rychle venku před vchodem snědla toast, měla jsem fakt hlad, ráno jíst moc nemůžu... Jo a zapomněla jsem dodat, že během toho procházení školy jsem se seznámila s tou slovenkou, Martina se jmenuje. Přišlo mi hrozně divný najednou mluvit česky, nešlo mi to přes jazyk :-D a pak jsem tomu portugalci, když mi podržel dveře, řekla "děkuju" místo "thank you" :-D mimochodem, jmenuje se Pedro..mě to fakt rozesmálo, vzpomněla jsem si na ty žvýkačky se samolepkou uvnitř :-D Pak jsme dělali už nějaká cvičení, ale jelikož ne všichni už měli učebnice, tak nám Diane musela nakopírovat první dvě strany.. Na oběd jsem vysloveně zdrhla s litviankou Dianou slovence Martině, protože jsem se nechtěla bavit česky... :-)) No a po obědě to byla fakt sranda! Diane (poznámka redakce: učitelka je Diane [Dajan] a spolužačka Diana [čte se stejně jak se píše] ;)) nás trochu proházela a mě prohodila s tím týpkem ze Srí Lanky a nakonec jsme byli u stolu já, slovenka, dva poláci a filipínec. Mimochodem, u něj trochu váháme jestli je to holka či kluk, páč on vypadá oblečením na kluka, i se mi podepsal jako Kring (ale nevím jestli to není přezdívka), ale když ho Diane vyvolává, tak to zní jak když volá holku...tak jsme z toho docela zmatení. No a jeden polák je Marek a druhý Lukáš...musím přiznat že chvílema jsme se každej bavili ve svém jazyce a docela si i rozuměli, ale to bylo hlavně když jsme právě probírali Kringa (v tu chvíli sedícího u vedlejšího stolu) jestli je to holka či kluk.. Ale ani mi nepřišlo divný si s nima povídat anglicky :-) akorát jsem odpozorovala, že Lukáš když říká něco delšího, tak koktá :-)) mimochodem, on tu pracuje v tom samém podniku co pracovala Radka když skončila jako aupair, Lukáš i Martina jí znaj :) Jo a ten srílančan se jmenuje Nisshanka..a já se ho ptala jak se to vyslovuje a Lukáš do toho řekl "Nisshanka from Sri Lanka" a jak to řekl tak krátce a měkkce, to bylo tak vtipné :-))

Pak na konci jsem akorát ještě Diane říkala, že možná někdy přijdu trochu později, že se hrozně omlouvám, ale že vozím děti do školy na druhý konec města a ona sama bydlí hodinu od školy (dneska taky přišla asi o 5 min pozdě), tak mě asi chápala, když jsem říkala, že každý den jsou ty ulice jinak plné, takže nikdy nevím.... No a pak už jsem šla jen s Dianou před školou, slíbily si že se ozvem a každá jsme šla na druhou stranu...

Musím říct, že jsem opravdu odcházela s hodně dobrou náladou, kterou mi nezkazil ani doma kňučící Sourish..... ;)

No a jen vám musím ještě napsat, že pro Shravana pak odpoledne do školy jel zas father a svým autem...za chvíli telefon, zvedla to Gauri... A pak mi povídá, že mám vzít auto a jet do školy, že Siya si zapomněl vzít z mého auta dětskou sedačku :D Takže jsem tu historicky poprvé jela sama v autě a maximálně si to užila :) A jela jsem sama i zpátky, father si nechal Shravana u sebe, ještě se totiž po cestě domů někde stavovali... A mimochodem, v autě mám pár indických CD a zamilovala jsem se do dvou písniček - http://www.youtube.com/watch?v=3UB3bdSaV_4 a http://www.youtube.com/watch?v=bVM0ktaO2Qs. Hlavně do té první a doporučuju se podívat na klip, je to totiž písnička z indického filmu, tak je to takové zajímavé, i když teda blbá kvalita... A ptala jsem se Gauri o čem zpívaj, tak ta písnička je prý hlavně jako oslava svatby. Ta druhá písnička je taky z toho filmu... ti indové jsou hrozně pohybliví :-))

A teď už musím jít spát, je půl dvanácté, zas to píšu hodinu!! A to že jsem tu v půl desáté málem usnula při hovoru s kamarádkou na skype, dost mě asi unavil ten celodenní smích :-)

Tak dobrou broučani ;)

Škola - NEdobrovolná změna

    No to bych nebyla já aby se mi nestalo něco nepříjemného... Už jsem se do té školy fakt začínala těšit, koukala jsem se do učebnic a říkala si, že vypadat fakt slušně a že mě to bude určitě bavit... No a včera večer jsem na mobilu našla upozornění, že mám zprávu v hlasovce.. no normálně bych to ignorovala, ale měla jsem i dva nepřijaté hovory z jednoho čísla a když jsem tam zkusila zavolat zpět, ohlásil se mi záznamník mé školy....takže jsem si tu hlasovku šla poslechnout....a volal mi ten jeden učitel a že se omlouvá, ale že se ten můj PET kurz ruší pro nedostatek lidí a bla bla bla... (Mi to připomnělo, jak jsem se 31.5. dozvěděla že musím hledat novou rodinu..) Tak jsme tam dneska s HM jely a že prý se nás do toho PET kurzu přihlásilo "jen" 7 a ředitelka zakázala jeho spuštění..ty jooo, taková přátelská skupinka jsme mohli být! :( No ale teda že můžu chodit na ten čtvrteční kurz... No samozřejmě že chci, jestli teda nebude problém v Sourishově přesunutí (opět) školy, ale snad ne, jen je škoda, že za něj zaplatím asi jen o 5 tisíc méně a ten certifikát co potom můžu obdržet mi bude v ČR na houby, že to prý berou pak jen tady v UK či co.. no ale zas si říkám, že jsem sem původně jela s tím, že chci prostě jen chodit do nějaké školy a o žádných certifikátech jsem ani nevěděla že se tu dělaj... No tak teď budu jen doufat že ve čtvrtek mi nebudou chybět ty správné učebnice a že v sobotu mi v book shopu tyhle "starý" vyměněj...achjoo, a to fakt vypadaj tak hezky :( :D

Tak až pak budu vědět ještě víc..nebo teda spíš po čtvrtku se ozvu ;)

Jo a přišla mi dnes v obálce majoránka od mamky, to jsem se jen zmínila že jí tu prý neznaj a nemůžu udělat bramboráky :-)) takže to každopádně potěší, to jsem nečekala :-D a nesla mi to Gauri a vzhledem k tomu že mi ještě i v sobotu přišel od kámošky pohled, tak už měla nějakou tu poznámku že už mi taky začala chodit pošta (jsem si jí "stěžovala" že jim furt něco chodí a mně nic).. :D

Dva měsíce tady...

...a pořád víc si uvědomuju, jak blbě tu jím. Achjo :( Nejde mi o kila, klidně ať ztloustnu, ale alespoň po pořádném jídle a ne po těch *** co tu jím. :-/

    Jinak jsem si včera byla koupit učebnice do školy - jsou 3 a za 1500 Kč!!! To už jsem jak Zu s psychologií :D jen tohle nejsou žádný hnusný bichle tlustý jak encyklopedie, ale opravdu normální učebnice, i když ta jedna je trošku tlustší. A s 2 CDčkama co potřebuju na domácí úkoly...hmm, to jsem zvědavá jak to tu udělám, si budu muset půjčit notebook dětí když ten můj nemá CDromku.

Taky mám ten netbook možná zavirovanej. Teda NOD (antivirus) žádnej vir nenašel, ale o to to je horší... Nefunguje mi samovypínání (to už ale dýl), musím na to mít program. A už mi (někdy v týdnu) přestaly fungovat aj taková 4 tlačítka co usnadňujou práci - jedno vypíná monitor, jedno je nastavení rozlišení, jedno zapíná skype...a taky mi nefungujou zkratky co fungujou se zmáčknutím tlačítk Fn, např. volume, správce úloh, wifi on/off, ale zase funguje třeba jas, num lk...tak já fakt nevim co se s tim stalo :( Leda že je možné, že jsem si k tomu odinstalovala nějaký ovladač nebo něco, páč jsem se zrovna v pátek nebo kdy v tom hrabala a asi 4 věci odstranila, co bylo nevyužívané a velké a dle názvu nepotřebné. Takže teď nevím co to způsobilo...a nemůžu si zformátovat disk, protože tu nemám instalační cd s windows xp... Takže se budu modlit za to, aby se už na něm nic víc nepodělalo a minimálně do vánoc fungoval alespoň v tomto stavu, to bych ho mohla dát na reklamaci, ASUS je prý vyřizuje rychle.

    Včera jsem byla v bance že si zařídím ten účet, ale nastal ten stejný problém co u doktora - nemám žádný důležitý dokument s mou adresou tady.. tak jim tam zkusim příští víkend nebo někdy přinést potvrzení ze školy o zaplacení, tam jsem koukala že tu adresu napsali. Ale už na to moc nevěřím..no co se mě týče, o účet mi nejde, ale toho doktora potřebuju, za měsíc budu potřebovat prášky! A myslím, že v ČR by mi je doktor nenapsal, když tam nejsem teď pojištěná, nevíte někdo?

    A dneska bych chtěla udělal perník, tak uvidim jestli se do toho pustim, štve mě, že jsou všici doma... :-/   ------ večer dopisuji: rodinka až na Gauri opravdu někam vyrazila, tak jsem se do toho pustila, jen teda poloviční dávky... no v závěru to chutná dobře, stejně jako v ČR, i Sucheta mi to chválila, jen kdybyste viděli ty nervy...nejdřív nešla trouba, nakonec to Gauri nějak spustila (maj to tu digitální) ani sama neví jak... no a já blbka jsem to dala do silikonový formy, jenže takový fakt vysoký, to snad mělo tak 7 cm nakonec... takže se to peklo fakt hrozně dlouho ten střed, zatímco spodek už byl skoro černej, takže pro ptáky... příště to radši udělám do toho "pekáče", sice je hrozně mělkej, ale furt lepší než tohle...

ach, ta čeština..a české jídlo :)

    Normálně, včera nebo kdy se mi stalo tohle.. ráno jsem se probudila naprosto jak kdybych nespala (a to jsem spala normálně jako jiné dny), tak jsem na facebook napsala že jsem kaput a šla jsem do koupelny.. a odtamtud jsem šla za klukama zeptat se, co chtějí k snídani.. HM už u nich byla, byli všichni v jejich koupelně.. a já si tam tak napochodovala a povídám "Dobré ráno!" - fakt ČESKY, ale vůbec mi to nedocházelo, a to ani po tom co na mě udělal Shravan opičku a řekl vysokým hláskem "Good Morning!".. a já na to "Co..." - no a chtěla jsem říct "co si dáte k snídani", ale v tom mi to došlo :D:D takže trochu trapááás :-D

No a dneska jsme to se Shravanem nějak probírali, nevím jak jsme na to přišli, ale on mi najednou povídá "A co je to to dobré ráno?" (samozřejmě to zkomolil :D) a já mu říkám "No to je přece vaše Good Morning, vždyť to zní podobně!" a on se na mě tak vtipně podíval, jako že musím být šílená, tak jsem si to pro sebe řekla nahlas a zjistila že "dobré ráno" a "good morning" opravdu nezní ani vzdáááleně podobně :D:D já nevim proč jsem si to myslela, jsem po ránu asi nějaká trochu zdegenerovaná :D

    Jinak jsem se HM ptala jak to dělaj že maj tak krásný vlasy a že já mám hrozně suchou pokožku na hlavě.. tak mi dala nějakej olej, že prý z Indie.. je to kokosocý olej a v něm citrón, henna a nějaká amla, to netušim co je, ale dle obrázku je to nějaká kulička ze zelených listů :D no ale každopádně to mám teď na hlavě a je to nechutný, to je jak kdybych si dva měsíce nemyla hlavu :-! :D Jen doufám, že to fakt pomůže... já si tu hlavu i občas musím drbat, že mě to svědí... Jo a už jsem to měla v ČR, kdyby vás někoho napadlo to svádět na indy nebo jiné prostředí. Jen se mi to tu pak zklidnilo a teď je to zas horší a horší se mi zdá, jak kdybych měla na hlavě pidi stroupky z kůže či co... :-(

    Jo a dneska mi přišlo překvápko :) Zvonil pošťák, tak jsem si říkala proč, když tu maj schránku = otvor ve dveřích :D No tak jsem otevřela, že teda asi zase nějakej balíček pro HF, tak už jsem pošťákovi málem začala říkat že dojdu pro domácího, jenže tohle nebyl zásilkovej pošťák, ale normální dopisovej (maj to tu rozdělený). A jen pozdravil, usmál se a strčil mi do ruky poštu a šel. Byl to dopis a dva balíčky přidělané k sobě gumičkou...jeden byl Gauri a jeden...tramtadadá...MŮJ!!! :D No jsem z toho měla málem újmu na zdraví :) to vám je tak příjemné, když tady furt dostávaj dopisy a balíčky, že jsem taky něco dostala já :) tak jsem to hned před malym (co zrovna svačil cereálie) otevřela a vyndala pár pudinků, prášek do pečiva a perníku (juchů, můžu si udělat svůůůj perník :)) a co hlavně - v prášku bramborové knedlíky!!!! Těm se malej mimochodem hrozně smál, jak jsem vytáhla ten celej pytlík z té obálky, tak se prostě začal smát že to je funny :-)) a já jsem zářila jak sluníčko a viděla jsem, jak on mě zkoumá pohledem jestli nebrečim - takhle už na mě jednou koukal. On se nezdá, ale je fakt hodně chytrej! No takže tak, jen jsem si to hodila do pokoje a zářila dál.. pak odpoledne se mě Sucheta ptala kdo mi co poslal, jestli ségra..no když jsem jí řekla že jídlo, tak se tak usmála ironicky (mi přišlo), tak jsem jí hned říkala že to jsou knedlíky co tu nemaj, že je neznaj ani ve Francii.. no nevim jestli pochopila co tím chtěl básník říci, ale může mi být ukradená, já jsem happy! Mimochodem, děkuju Ti mnohokrát, maminko! :-*

Tak zase po týdnu...

...vám píšu :D Omlouvám se, ale opravdu není o čem psát...teda ne nic extra..

    Nevím co jsem psala naposled, ale pravděpodobně o té hádce... tak to už je naštěstí vyřešeno, i když mi to až do pátku furt vrtalo hlavou... navíc si mě rodiče zavolali a že jim musím slíbit že už budu good girl a kdo ví co ještě a že jestli chci fakt řídit..tak mi bylo řečeno, že za mé pojištění k autu zaplatěj kolem deseti tisíc v přepočtu na Kč.. ale dle mého tohle vůbec není má věc ne? Oni si napsali do požadavků že chtěj řidiče, tak ho maj tady, a ne že mi budou ještě kalkulovat co za mě platěj, to si měli zjistit předem.. no nevim..on by je ten taxík pak ročně taky vyšel pěkně draho!

Jo a mimochodem k tomu řízení..dneska jsem dostala za úkol naučit se otázky z testové knížky pro autoškolu...že mě z toho father vyzkouší, takže faaakt super...tenhle jejich přístup mě tu fakt štve!! Ono samo o sobě by to pro mě nebylo těžké, vždyť to v ČR znám a tady jsou značky a pravidla skoro stejná...ALE je to anglicky, a to už je horší... Jo a dneska ráno když jsem vezla malého do školy (stále za doprovodu HM), tak mě i napadlo, že se zeptám, jestli mi nechce i říkat kdy mám řadit na které číslo... :-! :D protože to už je fakt moc.. jsem parkovala, couvala, a tak luxusně až jsem se sama divila, furt z toho mám trochu bobky jak je volant na druhé straně...no a místo toho abych byla pochválena, tak jsem prý couvala moc rychle... jako jak rychle, vždyť jsem couvala fakt pomalu (dávám si na to bacha!!) a navíc za mnou byla fronta dalších aut co chtěla projet, páč jsem parkovala v místě kde se na to parkoviště přijíždí..a ráno je tam fakt mrtě aut a lidí jak vozej děti do školy... A to samé včera odpoledne, to jsem parkovala popředu a sama jsem říkala že se mi to nelíbí, že stojím ne uprostřed v těch bílých čarách...tak mě poslala přeparkovat že máme čas..tak jsem z toho úplně vycouvala a najela tam znova...a hezky... a místo pochválení jsem byla sprdnuta, že to jako nemůžu vycouvávat celým autem pryč, že musím jen couvnout dozadu a srovnat to tak...kurňa vždyť tohle je moje věc jak chci parkovat ne????!!!! Nebo ne?? Já si myslím, že to je fakt moje věc, oni maj jejich způsoby a já své, no ne?? A navíc občas přeparkovávám že vyjedu úplně a někdy že jen popojedu...jenže to ona zas samozřejmě neví a tohle je prostě prý špatně...

    A taky jsem kárána za olizování prstů. Už na začátku jsme se domluvily (s mother a alespoň jsem si to myslela že jsme se domluvily), že co se týče jídla pro ně, tak se nebudu olizovat (když si třeba zavadim při natírání másla na toast o prst), ale že co se týče mého jídla, ať si dělám co chci... No a včera jsem si takhle mazala potato cake máslem a olízla si prst - ten potato cake se musí ohřát, takže pak se na něm to máslo rozteče a samozřejmě stéká i na prsty kterými ten "lívanec" držím... No a dostala jsem vynadáno že co to dělám a blablabla a že to je špatné chování...to bych chtěla vidět, co by Sucheta dělala, kdyby viděla někoho jak olizuje talíř :D:D ale moc vtipné mi to nepřišlo..přijde mi vyloženě trapné kvůli kapce másla hned zničit celý papírový kapesník.. :-/ :D

    Já nevím....už jsem tu prostě začala přemýšlet tak, že myslím na to, že nevím jak dlouho tu ještě vydržím s takovým přístupem.. prostě si tu připadám jak idiot, vlastně všechno co udělám podle svého způsobu je špatně, všechno musí být podle toho jak HM chce.. jako i starší kluk, když jsem mu chtěla dát snad lentilky bo co, hned se jí běžel zeptat jestli si to může ode mě vzít a jestli to může sníst...prostě to tu je pod řádem, pod příkazama. Na to já nejsem zvyklá a přijde mi to vyloženě nechutný!! Kdyby mi Radka tenkrát po telefonu řekla, že ta HM je takový psycho a že musí být ve všem podle jejich způsobů, tak bych sem snad ani nešla... je fakt že ona to třeba nemusela ani tolik řešit, třeba zrovna v řízení vůbec, ona tu neřídila..prostě byla celý den s tím malým... u mě je to asi o to víc vidět, jak je HM i HF furt doma...

    Jinak...včera jsem si k svátku nadělila studium...zaplatila jsem celých 303 liber a mám v tom studium září-prosinec, myslim 12 lekcí + školní členství, prostě zaregistrování-že jsem student a mám kartu studenta, ta se mi hodí na vlak.

Jenže to byly opravdu všechny mé peníze, zbyla mi libra padesátsedm, takže nějakých 45 Kč!!! :D:D A to jsem zjistila, že knížky mě budou stát dalších 40 liber, takže o víkendu poprosím Suchetu o kapesné dřív (dává mi je v pondělí o týden pozadu) protože fakt na nic nemám, ale ví o tom tak snad sama nezapomene...

Když jsem si to spočítala, tak to fakt není levná škola... 1200 Kč za 3 učebnice, to je jak u Zuzky na psycholoogii :-D a přes 8 tisíc za 12 lekcí...no snad to fakt bude stát za to, jinak mě asi klepne... ale furt se uklidňuju tím, že mi to určitě pomůže a že alespoň ty peníze nepadnou za kraviny...

    Mimochodem jsem se ptala kdy budu mít prázdniny, tak říkala jestli by mi vyhovovaly vánoční týdny, třeba 2.. ale že mi to řekne až v říjnu kdy přesně, že až podle služeb HF v práci když ona neví kdy tam půjde... takže kvůli tomuhle budu mít dražší letenky a řekla bych že o hodně, budu jak debil zbytečně čekat měsíc než mi milostivě řekne datum kdy můžu odletět... já nevím... začínám mít strach, že se mi sem pak už nebude chtít zpět.. jako ne do Anglie že by se mi stýskalo, do Anglie jako takové se mi určitě chtít bude, ale do téhle rodiny možná ne... :( ale uvidíme, třeba se to ještě v dobré obrátí...

    Taky jsem vám dala na picasaweb nové fotky, je tam i pavouček co se mi potuloval v pokoji... :D

    No a to je všechno, teď musím jít žehlit a taky se musím kouknout na tu učebnici pitomou.. a mimochodem, je tu fakt nechutnej podzim.. vítr jak kdo ví co a zima... :( Ještě že jsem si o víkendu koupila fleecovou mikinu v Marks&Spencer, koukala jsem na ní už dřív, ale byla za 15 liber tak jsem jí nechtěla, teď byla za 9! :D