Nooo, tak zase po delší odmlce...už mi říkaly aj ostatní aupairky že nemají co číst, to mě opravdu potěšilo že vím, že to fakt nepíšu pro nic za nic :)
Jinak jsem tu dneska přesně 3 měsíce, jak už nadpis praví...ale přijde mi to dýl, spíš že tu jsem třeba 4, nevím proč :)
Ve škole je to teď trošku nuda...prostě jsme tam někteří rychlejší a někteří pomalejší...a navíc nás vedení nechce rozdělit na návrh učitelky, tak jsme všici sepsali dopis a podepsali a odnesli...tak jsem zvědavá jestli se něco bude dít či ne, tohle je fakt děs tolik lidí, na to, že za to platíme 15 tisíc!! Jsme si s tou slovenkou Martinou aj říkaly, jestli se nezeptáme, jestli nemůžem jít o level víš...tohle je pro nás prostě opakování... nechápu, co dělaj v levelu níž, to asi jen jedou pomalejc nebo co, protože my jsme opakovali přítomné časy!!! No je to normální? Tohle tam v tomhle levelu snad každý musí umět ne?? Alespoň teoreticky určitě, prakticky v tom určitě každý aspoň občas děláme chyby, ale proto tam jsme, aby jsme si to zlepšili, aby nás ta učitelka opravovala při mluveném projevu... jenže k čemu nám je, že si tam povídáme mezi sebou ve dvojcích, když teda oba z té dvojce mluvíme, dejme tomu, špatně...
Jinak už jsem se vám určitě zmiňovala, že Shravan hraje na housle, hned první či druhý den se mi předváděl...no hraje...vznešené slovo pro to jeho vrzání, hlavně nechápu kdy se začal učit když mi to ukazoval o prázdninách a přitom umí jen vrzat na struny plus další asi 4 tóny.. No ale každopádně jsem se zřejmě stala jeho učitelkou na domácí procvičování, a to jak na housle, tak i na flétnu. U té si to teda užívám víc, protože i když to dost často přefukuje a hrozně do toho slintá (takže když už to zahraje dobře, tak to neni pořádně slyšet), tak to není tak nepříjemný zvuk, jako když zahraje falešně na housle... no ale zeptala jsem se ho, jestli bych ty housle nemohla zkusit, tak mi to samozřejmě hned a ještě s nadšením dovolil.. já na ně hrála naposled asi ve dvanácti či třinácti? Fakt nevím, ale už je to dost let, ani na ty ségry jsem to pak znova vlastně nezkoušela :-( a to neni jako flétna, tohle se prostě bohužel zapomíná... No a ty jeho housle mi jsou sice teda dost malé, ale i tak...to vám je takový zážitek znova na ně hrát...až se mi zastesklo, šla bych se učit znova :) aj jsem si zahrála pár těch jeho písniček a měla jsem z toho fakt dobrou náladu :) a poslední zážitek co se hudby týče je místní sbor!! Ve škole na jedné z nástěnek jsem objevila papír s pozvánkou do sboru... tak jsem jim napsala e-mail a v úterý se tam šla podívat na zkoušku...no fakt jsem si myslela že tam jen budu sedět a poslouchat, omyl, hned jsem dostala noty a sedla si mezi ostatní alty :D:D a to jsem tam přišla pozdě...google mapy mě poprvé zklamaly, ukazovaly, že to je z křižovatky doleva a ono je to doprava...takže jsem večer v půl sedmé hledala po ulicích lidi abych se zeptala jestli nevědí kde zkouší sbor The Chelmsford Singers... a pak jak jsem tam přišla pozdě a viděla přes okna ten počet lidí uvnitř, tak bych tam asi ani nakonec nevlezla...ale zrovna odtamtud odcházela nějaká paní která se hned ptala co potřebuju, tak jsem jí říkala že jsem přišla na zkoušku, ale že jdu poprvé a ještě k tomu pozdě, tak se trochu bojím jim tam vlézt... a ona šla se mnou, stejně se k těm dveřím šlo takovejma zatáčkama že bych tam snad ani netrefila :-)) No a tam už se mě ujala ta paní co jsem jí psala ten e-mail. A původně jsem ho psala dirigentovi, ten mě pak na konci vítal a že je rád že jsem přišla a takový... je to původem skot a je prý docela známý tady a je takovej vtipnej jak náš dirigent ve sboru Boleslav...akorát tenhle je o trochu mladší, tak má víc síly a nervů s těma sboristkama dřít...takže je NÁS tam přes 40 ženskejch, fakt hustý!! A ty písničky - hlavně to tempo, to se nedá srovnávat s Boleslavem, tam jak je něco rychlejšího tak ty starší paní moc nezvládaj, tady jsou až asi na 3 ženské všichni 30 a víš a je tam hodně ženských až důchodového věku a jak jim to jde pěkně rychle..ale asi to stejně udržujou ty mladší si myslim. Jo a maj před koncertem, takže toho Bacha a Heydna už uměj, ale občas jsem se taky na nějaké pasáže chytla :D já nevim, že ten alt vždycky "odkaká" ty nejhorší noty, máme tam nejrychlejší party všude!!! No tak uvidím co v úterý...ještě jsem zapomněla dodat že to mám asi 30 minut cesty a zkouška končí v půl desáté...tak jsem měla trochu bobky no :(
K mému bankovnímu účtu...už mě to pěkně štve!!! Byla jsem v bance ve středu, ujal se mě Luke, sympatický mladý angličan...no tak jsme to spolu všechno vyplnili a odeslali do systému...ale ouha, nefungoval...tak jsme si dohodli schůzku v pátek v deset. Tak jsem přišla, znova jsme to vyplnili a tentokrát se to do systému odeslalo, teda mé nacionále, ale jak dal typ účtu, tak to zas spadlo, a pak znova... Chudák, myslím, že už si ty mé nacionále snad musí pamatovat zpaměti :-/ :D No po asi 4 nezdařeném pokusu se šel poradit a nakonec si okopíroval pas a na papír si napsal mou adresu tu a telefon a že to do toho systému bude zkoušet sám dávat a pak mi zavolá. No v pátek už nezavolal a o víkendu tam nejsou, ale jestli se mi neozve tenhle týden, tak jsem asi v hájíčku... já ten účet potřebuju kvůli registraci u doktora, hlavně aby mi napsal antikoncepci. Má už mi právě tenhle týden končí a další už nemám. A jestli tu budu bez prášků, tak si užiju, to jsem měla bolesti jako ***!!! A ještě k tomu bychj do toho hlídala, takže to by bylo fakt super, že...
Co se domácnosti týče, tak už jsem si tu tak nějak celkem na všechny ty jejich zásady zvykla, takže žádný další konflikt nebyl... jen jsem si všimla, že mi začali nechávat nádobí na umytí, aj jsem i jednou slyšela HM jak Shravanovi řekla ať dá ten talíř do dřezu že to pak já umeju, což mě dost začíná štvát, za prvé maj myčku, ale za druhé - o mytí nádobí v naší dohodě není ani slovo(!!), stejně jako o praní prádla a vynášení košů a popelnic...no prostě tohle je na zabití... až si budou v budoucnu hledat novou aupair, tak jim řeknu, ať jí laskavě napíšou fakt všechno co tu MUSÍ dělat, protože tohle se mi prostě nezdá fér!!
Jo a taky jsem jim tu zřejmě vybila moly!! Se tu objevili začátkem srpna a je to nějak vůbec nebralo, dlé mého si mysleli, že to je normální malá můra....kdežto já tady práskala jednoho za druhym, jednou jsem při této činnosti i udělala flek na zdi, ale takovej malinkej...ale viděla mě u toho Gauri..a tenkrát asi do 3 dnů přišly děti s tim, že dostaly dárek - plácačky na mouchy!!! :D:D Jeden červenou a druhej žlutou...no dodnes nevím jestli to bylo fakt že jen dostaly dárky nebo jestli to bylo kvůli mně a těm malým potvorám :D:D každopádně jsem tu pak lítala s klukama po baráku a ukazovala jim kde nějakej mol lítá či sedí, aby ho mohli s radostí plácnout :D:D
Nooo a co se dětí týče, teď si zas dva týdny užiju...sotva jim začala škola, už maj zas na DVA TÝDNY prázdniny!! Takže počítám, že teď je prostě budu mít od rána do večera oba, což je horší, mnohem horší, než když mám jen Sourishe samotného! A doufám, že bude mít HM tolik rozumu, že mi bude dávat čas na úklid, jinak se jí na to můžu vyprdnout abych tu dělal oboje najednou, to se totiž nedá, protože jakmile se od nich dvou dohromady vzdálíte třeba jen na minutu, tak se hned provokujou a malej řve a tak... :-/ :-! (tohle znamená velice nespokojený smajlík!)
Jinak tenhle týden a víkend indové slaví svátek Diwali, je to prostě na oslavu bohů co jsem tak pochopila, každopádně je to velkolepé slavení, HM sama řekla, že to je jak Vánoce. Jen nevím, jak slavěj Vánoce indové :D Prostě je to zajímavé... v sobotu večer jsme seděli u bohů a "dávali" jim dary a tak...tenhle proces se jmenuje "Puja" a tu sváteční tabuli či jak to nazvat uvidíte na fotkách, snad je co nejdřív nahraju na web (picasaweb.google.cz/radunkaaa pro ty, kdo zapomněli). Byl to docela zážitek, už jen vidět HF jak čte to jejich indické písmo :-)) ale jako fakt to byl zážitek a aj mi Sucheta udělala na čele tečku jménem "Teeka", ale to není taková ta tečka jak jí můžete na indech vidět, ta je nalepená a té se říká "Bindi", tohle je červená tečka, je to voda s nějakym práškem takže vám to pak zaschne a jde to krásně sedrolit dolů. No a pak jsme šli ven dělat ohňostroj, do toho přijela návštěva - Vasu a jeho rodiče (už jsem o nich psala někdy snad v srpnu, že to byla má první (a zatím i poslední :D) návštěva v cizím "indickém" domě). A ohňostroj vylákal ven i dvě holky (děti) a jejich maminu ze sousedství, tak pak s náma prskaly prskavky :-)) A pak uvnitř jsme upíjeli víno (mimochodem bílý, ale bylo fakt moooc dobrý, ani jsem se nekřenila :D) a oni měli nějaký salát a nějaké těsto s čímsi uvnitř, to jsem samozřejmě taky mohla jíst, ale znáte mě (někteří :D), já se prostě bojím ochutnávat neznámá jídla a kord když to jsou indická a nikdy nevíte jaká (pa)chuť vás překvapí... :-/ :D Pak Gauri pustila indické písně a tak jsme trochu tancovali, to jsem bohužel nenatočila, vůbec mi nedošlo že mám na foťáku i kameru!! :( Tak tam mám alespoň kousek ze Siyova tance se sklenkou whiskey na hlavě...a mluví do toho Sucheta či kdo všechno hindsky, jen jsem na to ještě nekoukala, tak ani nevím, jestli je to slyšet... dám to pak prostě na picasa a uvidíte sami. No a nejvíc mě dostala opravdová večeře o půlnoci :D:D To jsem teda na jednu stranu absolutně jíst nechtěla, ale na druhou stranu ty jejich "puri" (u toho si nejsem jistá jak se to píše, takhle se to čte) jsem odmítnout nemohla, to je taková placka z těsta, ale to má tak skvělou chuť a obzvlášť když to potřete malinko máslem :) No a pak někdy v půl jedné už návštěva odjížděla, jo do toho vlastně přijeli ještě dva dospěláci, nevím vlastně kdo to byl, ani jsme se spolu moc nebavili, jen se pozdravili a popřáli "Happy Diwali".
No a v půl osmé ráno jsem vstávala, neboť jsem měla sraz s Romčou (asi jsem to psala už minule, ale je to kamarádka z Boleslavi co sem taky přijela dělat aupair) v Londýně, že se kouknem teda po památkách. Ale teda hned ráno jsem se vytočila! Na nádru bylo otevřené jen jedno okno na prodej lístků (takhle po ránu a hlavně v neděli) a byla tam nějaká ženská, co tam stála 15 minut a furt se na něco vyptávala!!! A až když bylo slyšet jak nám nad hlavama zastavuje vlak (vlak do Londýna samozřejmě), tak se ohlídla za sebe a viděla tu řadu a povídá "jéé takových lidí, tak to já přijdu odpoledne"...no já myslela že jí zabiju a myslím, že jsem nebyla sama!! Protože já byla v té řadě druhá a ten vlak už jsem stejně nestihla, ač jsem dokonce běžela a to do schodů!!! Takže jsem si v Costa Café koupila Caramel Laté (je to fakt výborný) a sedla si na perón a čekala tam půl hodiny na další vlak...aspoň že ne hodinu...! A fotky z Londýna taky samozřejmě dodám, byly jsme v Madame Tussauds, muzeum voskových figurín, na Trafalgar Square, u Buckinghamského Paláce, Romča chtěla k Big Benu a London Eye (tam já už byla) a zapomněly jsme na Picadily Circus, tak příště.
Byl to fajn den, to jako jó! :) A počkejte až se dočtete to zakončení...
...přišla jsem totiž domů a bylo vidět, že se rodiče a děti někam chystají, tak jsem se ptala Shravana a šli k jiným indům ještě slavit Diwali. Tak jsem toho využila a hned jak odešli jsem seběhla dolů, oloupala a dala vařit brambory, ale co hlavně, šla jsem si usmažit kuřecí řízky na přírodno (bez strouhanky), které jsem si v pátek koupila, poprvé nějaké maso tady (měla jsem teda koncem srpna to kuřecí stehno s Ráďou a Peťou, ale to už je stejně dávno a navíc to dělaly ony..)... Předtím jsem se teda o tom v týdnu bavila s mojí Péťou po icq, chudák musela přetrpět mé otázky na přesný postup, jelikož já jak nemám přesný návod, tak neuvařím/neupeču/neusmažím/neudusím nic :-( :D:D No dost jsem se toho smažení bála, navíc jsem vystřídala dva hořáky, ten jeden šel ztlumit jen málo, takže to poprskalo celý sporák :-/ :D No pak jsem do toho začala umývat/utírat/uklízet nádobí a když se brambory dovařily, udělala jsem si z nich kaši (objevila jsem tu takové to mačkátko na to, což je super že jsem to nemusela dělat tim jejich mixérkem :)). Sice jsem tam dala trochu víc mlíka jak jsem pospíchala aby se náhodou něco nestalo s tím masem, ale nakonec se docela dost vsáklo do těch brambor, takže to byla kejdička jen malinko a to jsem snědla bez problémů, mám tekuté kaše ráda :) No ale měli jste mě vidět, nebo spíš slyšet, když jsem ochutnala první kus masa...jsem si odkrojila takový kousek abych zkusila jestli je to hotový a jak jsem to dala do pusy, tak mi pusa sama od sebe spustila "Ježišmarjá to je žrádlo, panebože, a,..." - a to doslova! (a hned jsem si musela dát další kousek) :D:D Jak se táta vyjádřil - jak málo někomu stačí ke štěstí :D Jen jsem to teda měla vtipně naservírováno - kaši, jak byla tekutá, jsem musela mít v jedné misce a maso jsem si nakrájela na kousky do druhé misky...a u toho jsem tátovi s Milu vzdychala na skypeu jak je to maso úžasné :D Nooo, takže to jsem se fakt nadlábla, mňam mňam, už se těším na něco dalšího až zas budu mít čas si v klidu něco uvařit a budu mít předkoupeny potraviny teda.. :)
Mimochodem, mám už koupené lístky domů, nakonec teda na bus a přijedu 21.12. a odjíždím 2.1., aspoň myslím že to je tak :-))
No a to je tak nějak asi vše, myslím, že už toho bylo dost...alespoň pro mě, píšu to už přes hodinu a půl :-! :D
Tak dobrou a držte mi palce, tyhle dva týdny obzvlášť... jen doufám, že ve čtvrtek budu moct jít normálně do školy!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat