Dokonce mi dnes Julie řekla, že jí připadá, jak když už tu s nima jsem mnohem dýl než nějakých pět dní :-)
Jo a fakt mě chválila za řízení a že můžu už jezdit sama v pohodě a bez jejího strachu a když třeba jedu s ní pro děti do-ze školy, tak nemá problém vzít "mé" auto a nechat mě řídit :) a říkala, že se se mnou nebojí, že i přibržďuju ve stejných místech..ono abyste si nemysleli, tady to není žádná dálnice...bydlíme v krajině, jak už je patrno z mého výhledu z okna (viz fotky), a je to tu samá úzká silnice a hlavně samá zatáčka... Že prý s tou bývalou aupair se bála jezdit..ale že i ona sama raději jezdila busem. A dnes mě chválil i Edward, že slyšel, že řídím skvěle a že to je výborné :)
No a dost už o řízení...
Ve středu jsem měla svůj první opravdový babysitting - večerní hlídání. Mamina v šest odešla a já si s nima hoďku hrála, pak jsem je musela dát vykoupat, vyčistit zuby a to nejhorší samozřejmě - spát..bez maminky... Julie mi říkala že na mě budou první dny asi zkoušet jak reaguju, ale že by to snad mělo být v pohodě, že jsou na lidi po večerech zvyklý (prostě občas večer pracuje mimo domov)...no dopadlo to tak, že mi oba brečeli že chtěj maminku, Adam teda spíš jen tak že brečela Katie, dal se hned uklidnit a pak byl už v poho, zato Katie jela někdy od půl osmé do čtvrt na deset! A to přestala jen proto, že už byla fakt unavená, to bylo vidět, že už nemá sílu na víc jančení... ale jen to hrála... protože jsem si s ní za tu dobu furt hrála a povídala si a tak a v těch chvílích byla v pohodě, ale jak jsem začala třeba vstávat, tak zas spustila... A když jsem to pak Julii po návratu říkala, tak ona na to, že malá je hoodně dobrá herečka (a v lednu asi nastoupí do dramatického kroužku) a co se breku týče tak to naprosto nepřekonatelná..a omlouvala se mi za to!!! No a dneska vyváděla i před Edwardem (táta) a Julie mi na to říkala že mám aspoň důkaz, že to nehraje jen na mě :-)
Včera jsem tu měla takovou depku nedepku, přijde mi totiž, že i když dostávám míň peněz, tak tu za ně přesto skoro nic nedělám?! Nevím jestli je to jen tím prvním týdnem že se musím zaběhnout nebo co..víte, že já jsem vztahovačnej člověk a i když mi Julie říká že je všechno v pořádku a že je se mnou naprosto spokojená, tak já si furt říkám (po tom všeho-dělání u Indů) že bych měla dělat víc?! U Indů jsem dělala týdně 40 a o dětských prázdninách přes 50 hodin a tady je mi prostě divný pracovat míň, kord když se tu cítím líp. Mám pracovat max. 25 hodin týdně, ale za tenhle týden to bylo tak 20 maximálně. Navíc jak jsem TAM z domácích prací dělala všechno, tak TADY po mně nic nevyžadujou!! Až od prosince budu mít (dobrovolně) přenechán job po paní co sem chodí jednou týdně utřít prach, vyluxovat, vytřít a umýt koupelny (a nevim jestli ještě něco), ale teď se po mně fakt nějak nic nechce, dokonce si i předevčírem večer Julie rozložila prkno před tv a žehlila!!! Tak když jsem přišla dolů, tak jsem jen otevřela pusu a vykulila oči a řekla jí, že jí s tim budu pomáhat!
Taky jsem Julii pomáhala dávat nějaký nabídky a vánoční dopisy pro klienty do obálek a dělat vánoční balíčky s kouskama něčeho sladkého, to je na prodej na víkend na školní vánoční trh a taky pro charitu.
A dneska jsem byla potěšena. Pomohla jsem hlídat Juliině kamarádce, má stejně staré holčičky jako je Katie a Adam, ale ty musely odejít ze školy už dřív protože kašlaly a jejich mamina si přitom musela něco zařídit.. tak volala Julii jestli by nemohly být tady a ta jí na to řekla, že ona sice jede na meeting do Londýna, ale že se mně zeptá, jestli je nepohlídám. No já samozřejmě souhlasila, stejně jsem měla přes den na práci jen úklid toho "dětského koutku" v jídelně (na fotkách). Takže sice jsem nakonec hlídala místo hodiny a půl skoro tři hodiny, ale vůbec mi to nepřišlo, nějak mě to s nima bavilo, že jsem i na čas zapomněla :) a pak jsem za to dostala pár peněz, takže to potěší :)
No a víkend mám volný, ale zítra se s nima pojedu podívat na ten školní trh a budou tam i Juliiny rodiče. Tak budu asi celý víkend s rodinou, maximálně se sjedu podívat do města co nového v obchodech, ale nějak mě to nebaví, asi jak tu zatím nikoho neznám. Jestli začnu chodit do školy, tak nejdřív v lednu... Ale ve čtvrtek jsem ve městě na náměstí slyšela dvě maminky mluvit česky! Ale byla jsem tak překvapená (v Chelmsfordu už mi to přišlo normální mít tam kamarádky češky, ale tady?!), že jsem neřekla ani ahoj.. :( :D
Žádné komentáře:
Okomentovat