Prvák na univerzitě za mnou

Zdá se mi to neskutečné. Vždyť to bylo teprve nedávno, to září 2011, kdy jsem přijela na kolej na Harcov v Liberci celá vyklepaná, že je to zvláštní těch 6 obr budov najednou vidět naživo, když jsem je znala jen z fotek. Celá vyjukaná jsem vešla do budovy F, požádala si o ubytovací formulář, celá nesvá jsem ho vyplnila a odevzdala...a dostala klíč od svého pokoje s přistýlkovou postelí. Na pokoji už byla ubytována jedna ze dvou nových spolubydlících. Byla jsem drzá a podívala jsem se jí do indexu, co ležel na stole. Jaké překvapení to pro mě bylo, když jsem zjistila, že to je již má známá z U-turn pubu z Bolky! :)) A jaké překvapení to pro mě bylo večer, když Káťa přišla na pokoj a řekla mi, že naše poslední spolubydlící je Anča, má spolužačka ze základní školy! :D Haha, opravdu, jako by to bylo minulý měsíc :)) Holky mi chyběj, Anča v červnu odstátnicovala a je z ní slečna Bc. a Káťa jela na letní semestr na erasmus do Španělska. Do ČR přijela před 2 dny, tak snad se během července uvidíme. Vozím v autě stále její nástěnku, haha. :D
V letním semestru jsem bydlela na koleji s kamarádkou Martinou, cizinkou (němko-polka), s kterou jsme se poznaly vtipně v Anglii v jazykovém kurzu ve škole v Tonbridge. Začala studovat německou univerzitu Nisa, která má právě studijní program, že studenti první rok studují v ČR v Liberci, druhý rok v Polsku a třetí v Německu. Užily jsme si spolu spousty srandy a nikdy na tenhle necelý půlrok nezapomenu, to mi věřte. Snad mě přijede někdy navštívit, jak mi slíbila. :)

Teď něco ke škole - letní semestr jsem neuvěřitelně ukončila již, tramtadadá, 6.6.! Od té doby mám prázdniny! Teda klid jsem měla až cca 12.6., kdy jsem se dozvěděla, že jsem dala poslední zápočet ze všech zápočtů a zkoušet - a to ten nejtěžší - z historie a kultury Latinské Ameriky!!!! Lidi, jak já se toho bála!!! Psali jsme to ve středu, já se začala učit už v sobotu (to se mi nikdy předtím nestalo abych se k učení dokopala tak brzo), chytře a po negativních zkušenostech s přednáškami historie a kultury Španělska (z čehož jsem zápočet nesplnila a budu ho muset dělat v druháku) docenta Valeše jsem si tentokrát jeho přednášky o Latinské Americe nahrávala na diktafon v telefonu a k mému velkému nadšení jsem v červnu zjistila, že se to i dá poslouchat, zvuk nebyl zas tak špatný! Taky jsem se při poslechu občas i pěkně zasmála, a to, když byl slyšet můj nebo spolužáků komentář na právě vykládanou látku... Třeba jsem se na nahrávce hrozně smála výrazu "Guagua Pichincha" [guagua pičinča], což je sopka (už ale zas nevím kde) - a tento výraz mě teda dostal i při poslechu. :D
Ale co je hlavní, ty informace v sešitě jsem si mohla z toho poslechu dát jakž takž do nějakých souvislostí, které mi po samotném přečtení zápisků nějak nenaskakovaly.... :D
No a paradox je, že v úterý už jsem rezignovala, teda dopoledne jsem ještě doposlechla poslední přednášku a dopodtrhala poslední důležité informace, dovypsala roky... Odpoledne za mnou na kolej přijela Jířa, která mi den předtím nechtěně vylila trochu čaje na můj netbook, který měla půjčený během opravy svého. Přestala mu fungovat klávesnice, až na jedno tlačítko...tak jsme ho spolu zkoumaly, já klávesnici vyndala a odpojila a nechala schnout do konce týdne. No nicméně jsme spolu s Jířou to odpoledne docela prokecaly a ač odešla někdy cca v 5 hodin, já už jsem se k učení nedokopala a řekla si, že to tam jdu druhý den prostě zkusit, že toho je moc a teď už se to stejně nenaučim (ať žije obvyklý pocit toho, že nic neumíte). Jen před spaním jsem si slíbila, že si to ještě přečtu, a tak když jsem po desáté hodině uléhala, užasla jsem. V tu chvíli mi to učení totiž nějak začlo jít! :D Marťa na pokoji nebyla a tak já jse mohla začít dělat různé blbosti během toho učení. Jeden by řekl, že mě takový způsob učení musí spíš rozptylovat, mně to ale očividně pomáhalo - totiž abyste rozuměli, ležela jsem na zádech, zápisky držela nad sebou ve vzduchu a různě kopala nohama a překulovala se ze strany na stranu a zápisky si četla celkem nahlas (no, já to asi ani jinak neumím :D) a různými tóny hlasu..........
....a druhý den při testu měla asi "trochu" štěstí. Byla to stránka A4 s asi 20ti otázkami. Po první stránce jsem měla radost, až na dvě otázky jsem ke všem alespoň něco věděla. Ovšem když jsem otočila, řekla jsem si polohlasně jen "no dopr*ele!"! :D Naštěstí mi tam skoro ke každé otázce znovu něco naskákalo. Ale byly to nervy, než učitel zveřejnil výsledky. A i po zveřejnění jsem ještě pár dní nemohla věřit. :))))

Teď budu muset ještě v srpnu na zápočet z praxe, jedu teď za dva dny na tábor a budu jim pak o tom povídat...ale to bude v pohodě. Teda to povídání, ten tábor už zas taková prdča asi nebude. :D
Jedu na anglický tábor Eurocamp, který jsem si sama našla na netu a zkusila jim napsat, jestli ještě nehledají vedoucí k oddílům. Měli jsme už táborovou schůzku přes víkend a bylo to fajn. Jestli se ptáte proč jsem ho nazvala anglickým táborem, je to proto, že na táboře bude v každém oddíle s cca 20ti dětmi jeden vedoucí Čech a jeden vedoucí anglicky mluvící, většinou jsou to prý američani žijící dlouhodobě v ČR a letos prý jedou skoro samé ženské. Snad budu mít v oddíle někoho normálního. Jen se trošku bojím toho, že budu mít na starost nejstarší oddíl, což znamená děti ve věku v rozmezí cca mezi 14-17 lety!!! :D  Kdybyste měli nějakej nápad na činnost, co by se s nim dalo dělat, napište mi, všechno vítám. Speciálně činnosti na dovnitř, aby se neukousaly nudou...

No a tím bych to pro teď ukončila asi. Myslím, že už jsem toho napsala až až, no ne? :D Ale zas je fakt, že od února či kdy jsem vám sem nic nenapsala... Nicméně je půl 10, v televizi bude brzy končit Lotrando a Zubejda a já si půjdu najít aspoň nějaké oblečení, co si můžu vzít na tábor, abych se z toho balení zítra nezbláznila. Chodím totiž na brigádu do OBI na pokladnu a zítra jdu do práce až do šesti - a to v neděli ráno musím odjíždět do Prahy na odvoz děcek na tábor...

Takže se mějte, adios amigos! I ne-amigos :))))
A snad vám sem napíšu dřív než za 4 měsíce... O:-)