Nápad sepsat tohle ohlédnutí mi vnukla Jířa tím jejím, já se vždy ohlížela jen sama pro sebe při zpětném nostalgickém koukání na fotky. :-) Přijde mi to vlastně jako takový americký Thanksgiving v blogovém vydání, prostě si projedete ve vzpomínkách vše, co vám zůstalo v hlavě či v srdci, či co si můžete připomenout díky fotkám a reagujete na to. Mohly se vám dít pozitivní i negativní věci. Ale nakonec jistě přijdete na to, že i to negativní vás zase posunulo o kousek kupředu, takže prostě platí staré známé pořekadlo o tom, že všechno zlé je k něčemu dobré! :-)
Leden
V lednu jsem zažívala své předposlední zkouškové, které bylo kupodivu naprosto v pohodě. Navštívila jsem konečně Lani a Auburn v jejich bytě v Praze při příležitosti společného večera s pár dalšími kamarády, hráli jsme hry a bylo to moc fajn. A na závěr měsíce jsme jeli s Martinem lyžovat, což bylo naprosto super!
Únor
V únoru jsme se díky mé bojovnosti při online rezervacích dostali do Žižkovského divadla Járy Cimrmana. Šli jsme na České Nebe a bylo to jak jinak než super :) jo a před tím jsme si zašli na jídlo do nedalekého podniku U Houdků a tam se zase ráda vrátím, moc nám chutnalo! Koncem měsíce přijela do Liberce na Erasmus kamarádka, kterou jsem poznala já během svého Erasmu v Oviedu a také jsem se dostala na muzikál Dracula, s Danielem Hůlkou!
Březen
 |
| První tríček |
Začala jsem chodit na pole dance a hrozně mě to chytlo. V březnu jsem sama zkoušela nové recepty a poprvé jsem ochutnala "raw" jídlo z libereckého nového bistRAW. Opět jsme zavítali do "Cimrmanovského divadla", tentokrát na Hospodu na mýtince. Trochu jsem se bála, že to bude nuda, ale nakonec to byla obrovská sranda, včetně semináře. Člověk si myslí, jak ty hry zná nazpaměť, ale nakonec ti chlapci stejně dokáží drovnat celé divadlo!
Duben
Na začátku dubna jsem jela s Jířou, novopackou Jednotou bratrskou a jejich návštěvou z Ameriky do Herrnhutu, byl to moc zajímavý výlet. Se ségry pomocí jsem konečně získala pocit, že přece jen tu bakalářku dokážu napsat. Má praktická část nabrala úplně nový směr a brzy i rozměr. :-)
Květen
V květnu jsem se učila na španělskou státnici. Odstěhovala jsem se z koleje a zakempovala u mamky. Docvičila jsem celé T25 od Shaun T a dostala se fyzicky do fajn kondice. A ségra zvládla rigorózní zkoušku a stala se tak PhDr. v oboru psychologie. No může být někdy někdo víc hrdý na svou ségru? :-)
Červen
Psychická kondice ale dostala dost zabrat, španělskou státnici jsem na první pokus nedala. Přesto jsem ale poslechla prosby ostatních úspěšnějších spolužáků a šla si s nimi sednout a několikrát si vyslechla docentova slova, jak je přesvědčen o tom, že to v lednu dám. Já si z toho díky němu nakonec začala navenek ještě ten večer dělat srandu, že jsem tu španělskou katedru přece nemohla jen tak opustit, že by přišli o klenot. Ale uvnitř mě mi moc hej nebylo... Sváděla jsem souboj sama se sebou, chtělo se mi na všechno se vyprdnout. Nicméně celkově jsem se brzy vzchopila a snažila se se poctivě připravit na poslední zkoušku co mi chyběla, anglickou syntax, a také dopisovat bakalářku. A rozhodla jsem se jet v září učit angličtinu do Córdoby, do Španělska.
Červenec
Bakalářka dopsána a odevzdána. Nakonec jsem z ní měla docela dobrý pocit! A vidět ji svázanou mi přišlo jako zázrak. Moje anglické miminko! :-) Poslední svobodná ségra měla svatbu. Teď už jsem fakt na řadě já, o-ou! :D Konečně jsem se dostala na Svijany fest, i když jen asi na dvě hodiny. V můj narozeninový den mi přátelé přichystali úžasné překvapení, snídaňový dort do postele a výlet se zavázanýma očima do ZOO, to bylo mimochodem mé poslední studentské vstupné, bylo mi 26. Největší pecka přišla ale až navečer, kdy jsem si myslela, že pojedeme spokojeně po zvířátkách zpátky do Liberce - vyhlídkový let nad krásami okolí Dvora Králové. Následovaly úžasné 4 dny dovolené se skělými lidmi v Jižních Čechách a pohodu završila dovolená u mé anglické rodinky. Dovoluji si prohlásit, že tenhle měsíc byl z roku 2015 pro mě tím nejplnějším, nejveselejším, nejspokojenějším, no prostě nejlepším. I když na druhou stranu jsem musela skončit s pole dance.
Srpen
Začátek srpna se ještě nesl víceméně v duchu veselém, užívala jsem si naplno dovolené v Anglii. Například návštěva Brightonu s parťákem, hlídání dvou bílých chlupáčů, či snad nalezení knihovny Black Books v londýnských ulicích. Prostě jedna veselejší událost za druhou, ale v hlavě už jsem ale byla veselá méně...a začala si číst materiály k anglické státnici. Zbytek měsíce už byl jaksi více v nervech, ale o tom je asi netřeba se zmiňovat.
Září
 |
| AJ státnice je domaaaaa |
Lepší začátek měsíce jsem si nemohla přát, 1. září jsem dala anglickou státnici. A naprosto jsem pochopila, proč jsem tu anglickou musela zvládnout jako první. Pak mi ale nastalo období balení, loučení a změn, 6. jsem odletěla do Španělska za novou zkušeností. V Córdobě jsem zažívala jeden šok z jiné kultury a stylu života za druhým, ještě teď mě nepřestává překvapovat, jak je jiná nejen každá část Španělska, ale každé město. Navíc, kdybych věděla, co mě čeká v zimních měsících, tak bych si noční teploty kolem 25°C užívala mnohem víc. V létě jsem necvičila, takže jsem se rozhodla to zase změnit.
Říjen
Roční výročí s přítelem mi kazil fakt, že jsme od sebe víc, než dva tisíce kilometrů. A mohla jsem tušit, že to ještě dlouho nebude jinak. Také jsem zjistila, že v Seville, městě cca 170 km odtud byl na studijním Erasmu bývalý spolužák ze španělštiny, jeho návštěva mi naprosto dobila baterky. Koncem měsíce jsem stále ještě i v noci mohla chodit v tílku a nakonec jsem se spolubydlícíma oslavila Halloween. Také jsem tu konečně poznala pár místních.
Listopad
Venku se držely teploty ještě kolem 25°C, za to uvnitř bytu jsem začínala poznávat, jaké to je žít v jižní polovině Španělska a hrát si na to, že tady zima prostě není - a že nepotřebují topení. (Od) 24. listopadu jsem měla ráno v bytě 11°C! Tenhle měsíc pro mě byl celkově dost náročný na psychiku.
Prosinec
Mikulášský víkend jsme tu měli díky státnímu svátku prodloužený, tak jsem se vydala za kamarádem Alejandrem do Madridu odpočinout si od života v Córdobě a trochu si pročistit hlavu a utříbit myšlenky. Šli jsme s pár kamarády bruslit na umělé kluziště, stálo nás to 7€ a na takhle tupých bruslích jsem v životě nebruslila. :-D Koupila jsem si rychlovarnou konvici, protože několik šálků horkého čaje denně se stalo nutností, aneb jak se žije v bytě s 11°C, né-li občas méně. Na Vánoce jsem zůstala v Córdobě, Štědrý večer jsem si užila s kamarády Maďary, totálně jsme se přejedli společně připravenou mega večeří a mými 3 dezerty :D Hned co za mnou ale 18. prosince zaklaply dveře naší školy jsem se ale také musela začít učit na opravnou státnici ze španělštiny, takže nebylo vše úplně růžové. Na přelom roků 2015/16 jsem jela na sever do Ovieda za mou drahou Desirée a konečně tak viděla jejího ročního syna Roye. Byla jsem tam poprvé od svého studia na jaře roku 2013 a neskutečně si to s tamní partou starých i nových kamarádů užila. Nový rok začal skvěle! :-)
Za ten rok jsem prožila spoustu "ups and downs", chvil, kdy bych nejraději neexistovala, ale i chvil, které jsem si neskutečně užívala a děkovala, že je mohu prožít. Ostatně asi jako každý.
Byl to skvělý rok plný (opět) nových zkušeností a já jsem ráda, že se mohu ve svém životě neustále učit něčemu novému a tím tak osobnostně růst a posouvat se "jinam". I když mi to možná občas trochu komplikuje život.
Žádné komentáře:
Okomentovat