Souhrn na pět stran

Od posledního zápisku se tu děly věci, to vám teda povím :)

Lidé z Baptist Church tu každý pátek pořádají „večerní dýchánek s kávou“ v kavárně Starbucks pro cizince. Člověk tam přijde, dostane slevu na 2 libry při zakoupení kafe, napíše na lepítko své jméno a zemi původu, to přilepí na triko a může si jít dělat, co chce. Teda obrazně řečeno, normální návštěvník tohoto večera si jde koupit nějaké to kafe či cokoliv ze sortimentu Starbucks a pak se jednoduše připojí k nějakému stolu. U každého stolu by měl být jeden angličan, aby byla jistota, že se tam fakt bude mluvit anglicky. Byla jsem tam 2x a je to celkem zábava, mluví se teda o ničem, když to tak řeknu, ale máte kafe a poznáváte nové lidi :) A občas oni pořádají i nějaký sportovní den o víkendu, minule jsem byla na fotbale, sešli se nás teda jen 4 chlapi a já s Lýdou, ale to nevadilo. Statečně jsem si vlezla do brány, teda spíš jsem zdrhla nestatečně z placu.. když jsem viděla totiž různé fígle jednoho němce, tak jsem si řekla, že se tam nebudu ztrapňovat a zacouvala jsem nenápadně do té brány místo toho jednoho „chlapce“..takhle jsem prý byla celkem dobrá a náš tým vyhrál :)

Ještě k tomu Starbucksu, tam to je od sedmi do devíti. A potom se jde do Wetherspoonu, teda kdo chce. To je taková hospodo-restaurace, bych tak řekla :-D Tam si daj někteří pár drinků, povídá se, teda musíte si najít svou skupinu s kterou si chcete povídat, tam už to není jako ten shluk lidí ze Starbucksu, ale každej za sebe a teda spousta lidí ze Starbucks už tam ani nejde.. No a kdo chce ještě pokračovat, tak může před půl dvanáctou dorazit do Mojo clubu, je to teda disco club, takže pro mě něco.. Ale tak když hráli rychlý písničky, tak se na to dá dobře dělat blbiny :-) Ale teda musím vám zmínit jednoho černocha co bývá u vchodu jako security. Totiž já mám zážitek jak stehno z mé první návštěvy Moja. Šli jsme tam asi v pěti, přišli ke vchodu, který byl zamčený. Za chvíli se za sklem objevila jakási silueta, to bylo možno vidět jak odemyká, a pak jen vykoukl hlavou, přejel si nás jednoho po druhém pohledem a řekl „Come in“ a pustil nás dovnitř…ale to prostě kdybyste ho viděli!! Takovej důležitej, já z něj nemohla ještě druhej den, když jsem to vyprávěla kámošce, co tam s náma nešla. To byla prostě hotová Amerika :-D Ptala jsem se na něj teda pak někdy Tibora (SK), co tam v pátek a sobotu dělá security jako brigádu, a ten mi řekl, že to černoch občas trochu přehání, že si tím masíruje ego..tak nevim no :D

Dneska jsem byla poprvé v té škole. Nakonec nemáme tu učitelku Slovenku, přišla jedna učitelka (Angličanka) zpátky po mateřské, tak máme ji, asi jsem nakonec přece jen ráda, že mám Angličanku. Navíc je sympatická a dělá srandičky :) Ale co se mi líbilo nejvíc – přišla jsem do třídy před hodinou a byli tam dva lidi.. ta jedna dokonce Češka Míša. Tak jsem se zeptala po chvíli kolik lidí tam normálně chodí a ona že kolem 5ti!!! To už tam byla i učitelka (Lisette se jmenuje) a ta málem vybublala, že prý má v papíře zaregistrováno asi 20 lidí. No nakonec se nás tam sešlo fakt těch 5! Což mě ale naprosto vyhovovalo, i přes to, že jsme byli lichý počet a já pak musela jednu věc vyprávět přede všema, protože jsem neměla dvojici, co by mě vyposlechla :-D ale teda musím říct, že jsem si tam připadala celkem chytře při mluvení. Ti dva chlápci asi nějak extra anglicky neumí, teda hlavně ten íránec nebo odkud je – má fousy a na hlavě čepičku. Ta češka dělá při mluvení občas takové chyby, že se i já chytám za vlasy, hlavně teda předložky blbne, jinak mluví fajnově a rozumí též v pohodě, takže asi jako já :-) A pak tam byla Francouzka Estelle, a teda na to že je Francouzka, tak se jí dá rozumět :-D Oni totiž Francouzi když se snaží mluvit anglicky, v naprosté většině to stále zní, jak když mluvěj francouzky, ale u Estelle je slyšet i angličtina :) taky jí za to i učitelka pochválila :) a pak tam prý pravidelně chodí ještě Dana nebo nějaké takové jméno na D, to je taky Češka, dneska teda nedorazila, tak nevím co je zač. Mno takže už se těším na středu na další hodinu :) jen budu muset vyjet dřív, tam je peklo parkovat kolem té školy, v areálu je narváno už od devíti a kolem se nikde parkovat nedá, a když už, je to placený…

Mám tu poznámku Sobotní hlídání a Peter Pan…k tomu bych řekla asi tak to, že jsem měla minulou sobotu babysitting u sousedů a ač jsem se snažila Isabel zabavit u Lega, prostě se chtěla jen dívat na Peter Pan, dětský film. A jelikož já to nikdy neviděla, tak jsem nevěděla jak je to dlouhý.. a najednou bylo čtvrt na deset a já začala šílet že jsem jí ještě nedala spát :D ale říkala že už to bude končit..no končilo to až skoro ve třičtvrtě na deset, naštěstí pak šla bez odmlouvání do postele. Teda ještě chtěla zapnout story na CDčku, jenže já vím, že když to má zaplé, tak u toho neusne, tak jsem řekla že good night story byl Peter Pan a že už fakt musí spát a neodmlouvala, uff :) Pak když přišli její rodiče, mamina mi říkala, že o mně Isabel řekla, že jsem striktní. Ale že prý je to dobře, tak aspoň že tak.. ono se prostě musí dítěti říct někdy ne, kord hyperaktivnímu..ale i tak jsem z toho měla smíšené pocity, nechci, aby mě neměla ráda…

                Tibor tu měl nedělní kurzy sebeobrany pro kamarády, bohužel jen 4 lekce..no aspoň 2 jsem stihla, dřív jsem ho neznala.. Ne že bych se z těch dvou hodin něco nějak extra naučila, ale trocha poučení jak se bránit neuškodí. A naposled jsme pak šli do Wedru (to je ten Wetherspoon) na drink a nakonec to dopadlo tak, že já, Tibor, Lýda a Verča jsme odcházeli až při zavíračce o půlnoci. Byla to fakt sranda tam, takhle jsem se dlouho nenasmála. Je mi líto, že to není každý týden. Teda to cvičení, v tom Wedru jsme se sešli i teď, jen já teda odešla už v devět, byla jsem naprosto kaput – ospalá. Byla jsem totiž v sobotu v Londýně na koncertu Horkýže Slíže. Už je teda neposlouchám, nemám je tu v noťasu, ale tak proč tam nejít, kord když Tibor řekl, že vezme auto, takže doprava tam i zpět byla jistá a levněji než vlakem :) Ale teda naštvali mě Horkýžáci! Mělo to začít v devět, pročež v devět jsme stále stáli ve frontě před vchodem….no na podium se uráčili vyjít až kolem jedenácté (!!), takže pro ty, co museli jet dom poslední nočním vlakem před půlnocí, se tento koncert opravdu vyplatil… Koncert sám o sobě byl fajn, normálka. Ale pak mě dostala after party, na které DJ pouštěl diskopísničky, ale kdyby aspoň nějaký český hitovky (jednou zahrál Vondráčkovou a to bylo vše), ale on tam pouštěl samý anglický hnusárny..no jak si někdo může myslet, že člověk co poslouchá Horkýže poslouchá takovej styl hudby co pouštěl..a navíc to měla být CZ-SK party..no nic. Jeli jsme odtamtud v půl 3 a doma v posteli jsem byla v 5 hodin. Docela na dlouho jsme se totiž sekli někde u centra Londýna, byl tam zavřenej tunel co vede pod Temží a nebyla značená objížďka a než se nám něco podařilo najít… Druhý den v neděli jsem vstávala ve 12 a chtělo se mi po hodině opět spát a přepadla mě zimnice, tak jsem se zachumlala do peřiny, ale spát jsem nemohla – čekala jsem na zprávu od Lýdi, ta totiž měla ráno přijet z týdenní dovolené v ČR. No a právě jsem se dočkala, ale až někdy v pět.

                Jinak tu mám jeden celkem nešťastný zážitek s mlékem, řekla bych.. Ono teda v podstatě o nic nejde, jen o to, že tu celou dobu piju vesele mléko PLNOTUČNÉ, aniž bych o tom věděla!! Tenkrát u Indů jsem to pochopila, že to s modrým víčkem je polotučné, zelené odtučněné a červené plnotučné, i mi to tak štymovalo barevně, logicky (nebo ne?). No ale ejhle, modré je plnotučné, zelené je polotučné a červené je odtučněné!!! :D:D No já myslela že padnu, když jsem to zjistila (předtím mě ani nenapadlo se podívat, co na tom mléku píšou, prostě jsem se na to zeptala HM u Indů, tak teď nevím na čí straně vznikl kiks..)!

Někteří z vás, hlavně teda holky z fora z lide.cz a přátelé z facebooku víte, že rodina, respektive Julie (Edward nejede) mi nabídla, jestli nechci s nima jet v srpnu do Francie na asi 10 dní. Ona tam má bráchu, tak k jeho rodině. No to si pište, že jsem bez váhání řekla, že jo, ač teda vůbec netuším, jestli se o prázdninách dostanu do ČR. Jenže odmítněte takovou nabídku, ta rodina jejího bráchy bydlí někde u Alp a už jen výhled z baráku je naprosto úžasný! Takže už teď se těším :) Já to teda nebudu mít úplně jako holiday, samozřejmě budu i pomáhat s dětma, ale zas Julie po mně nechce zaplatit letenku.

V týdnu jsme jeli k Juliiným rodičům na návštěvu, bydlí asi 45 minut autem odtud. Tam řídila Julie, už má sundanou sádru od minulého čtvrtka, ale zpět jsem řídila já, přece jen jí ta ruka, teda zápěstí, ještě bolí. I když ode dneška zas ráno vozí děcka do školy ona, tak už je to asi lepší a lepší :) No každopádně návštěva to byla výborná, Adam se s dědou naučil hrát Scrabble, já hrála s babičkou takový dřevěný kostky, nevím už jak se to jmenuje, ale máte postavenou věž z tří hranolů vedle sebe a do komína a pak střídavě musí každý jeden hranol vytáhnout a položit na vrch, aniž by věž spadla..no nakonec jsme udělaly asi 32 pater a spadlo to babičce, ale už jsem se ani nedivila :D A k večeři jsme měli palačinky a asi mají trochu jiný recept, byly nějaké lepší než naše české (ty mi moc nechutnají). A pak jsme hráli Uno, karty na způsob našeho Prší, ale přece jen jsou trochu odlišné, tak to byla taky sranda. Ani se mi popravdě nechtělo jet domů.

                Při jednom ze svých babysittingů doma jsem zaslechla Katie jak brečí, bylo to poprvé, co se během bejbáče dělo něco jiného, než že by děti spaly… Tak jsem tam šla jí utišit, ale když jsem se ptala co se děje, vůbec nereagovala, jen sebou trochu házela a máchala rukou, druhou měla pod peřinou a taky hlavu válela ze strany na stranu. A u toho kňučela a pobrekávala a to i slzy jí tekly! A to přitom teda spala, reagovala jen na hlas trošičku, když jsem dělala ššššt tak se uklidňovala celkem. A po asi dvou minutách najednou jak kdybych luskla prsty, bylo ticho a klid a Katie ležela jak nemluvňátko… Tak jsem nechápala :-D Pak jsem to říkala Julii a ta říkala, že to Katie občas dělá, když spí po náročném dni, jako že byla hodně unavená, když šla spát.

                Mno a poslední zážitek – v pátek jsem měla day off (pracovala jsem dostatek ostatní dny a navíc si Edward vzal dovolenou, děti měly tenhle týden dovolenou, tak něco v ten pátek podnikali spolu), tak jsem se rozhodla jet do Chelmsfordu. V úterý jsem teda rozeslala maily a vzkazy lidem co jsem chtěla potkat a naštěstí mi to vyšlo, jak jsem chtěla a všechny jsem potkala :) Až třeba na Dianu co jsem znala ze školy, ale to se svět nezboří..

Ráno jsem se jako první stavovala u Indů a naprosto mi vyhovoval fakt, že mi Sucheta do telefonu říkala, že za půl hodiny po mém příjezdu budu muset jít, že pojedou s klukama k GP-doktorovi. Mimochodem, jak mi zavolala, tak se mi úplně sevřelo břicho (udělalo se mi trochu zle) jak jsem jí slyšela po 4 měsících…už nikdy více. Ale pak osobně nebyl žádný problém, naopak byli všichni milí, byl tam i Syia. A Sourish teda dělal opičky, ani hug mi nechtěl dát, a to ani tehdy, když jsem mu dala čokoládová autíčka, měl totiž ve středu narozeniny. Prostě si hrál na stydlína, chvíli mě to mrzelo, ale pak když jsem viděla, že dělal opičky celou mou návštěvu, hodila jsem to za hlavu. Za to Shravan byl úžasný! Jak jsem zaklepala u vchodu, ozval se Shravan: „Kdo je tam?“ a já řekla své jméno a to už on otevřel dveře, ale normálně stál tam s otevřenou pusou a pak se tak hezky usmíval, to bylo tak krásné vidět, že mě rád vidí :) a objal mě hned :) (btw, on nevěděl že mám přijet, ale to jste asi pochopili :) ) A pak mi říkal o škole a tak. Byl milounkej. A Syia hned přinesl foťák a začal fotit..prostě on je na to úchyl nebo co, i kdyby si snad kluk ulomil zub nárazem o stůl, tak to Syia jde hned vyfotit! :D Ale teda v tomhle případě jsem mu byla celkem vděčná, já si je totiž plánovala vyfotit, ale můj foťák zůstal v autě. Ale ještě mi je neposlali, ač slíbili, že pošlou. Tak snad časem :)

Jako další jsem se stavila v Tescu :D moje chelmsfordská droga..musela jsem se tam prostě jít podívat, potřebovala jsem podprsenku a tam maj pěkné (teda já potřebuju jen obyčejné, ale velikostně mi ty jejich perfektně sednou) a navíc levné. Bohužel jsem si mohla koupit jen jednu, druhou neměli v mé velikosti :( a ještě jsem koupila kinder vajíčka, jela jsem totiž zrovna k Joan a Michaelovi, těm postarším věřícím, jak mě u sebe v listopadu nechali na týden bydlet, než si najdu novou rodinu. A věděla jsem, že u nich budou na návštěvě vnoučata, proto ta kinder vejce. Později jsem zjistila, že jsem vybrala úžasně – holka v něm měla tančící hrošici a kluk nějaký auto! No každopádně jsem je všechny viděla hrozně ráda, včetně dětí, bylo vidět, že i ony mě vidí rády a Tom hned dělal tajtrdlíka ze sebe :-D akorát Michael byl u koní nebo kde, takže jsem tam jela pak po šestý po jiném sraze znova, než jsem z Chelmsfordu pro tento den nadobro odjela. A to na mě dokonce čekali s večeří!! A pak mi Michael vytiskl pár papírů na doplňování gramatiky a doporučil nějakou anglickou učebnici, že prý stojí asi 16 liber a je i s CDčkem, tak uvidíme časem jestli si jí koupím.

Po ranní návštěvě u Joan jsem jela na návštěvu do té rodiny, jak jsem tam byla po odchodu od Indů na 3 dny na výpomoc před příjezdem jejich au-pair (na fotce jsem měla Yasemine s králíkem na klíně). A při té příležitosti jsem poznala Zdenku, slovenku, kterou jsem té rodině našla jako aupair. Protože ta stará, kvůli které já tam nezůstala na trvalo, jim o vánočních prázdninách napsala mail, že už se tam jako aupair nevrátí!! Pak po vánocích si tam prý jen přijela pro věci a ještě ten samý den zas odjela a teď je snad v Londýně a učí španělštinu. Ifet (máma) říkala, že si je jistá (a já teda taky), že vzhledem k tomu, že té holce je něco málo přes 30, tak že vlastně nikdy nechtěla být aupair.. Že se jen chtěla dostat do Anglie a pak odtud si najít jinou práci, což se jí teda pěkně hnusně vyčůraně povedlo :-/ Ale já jí teda v podstatě děkuju, protože jsem ráda, že jsem u téhle rodiny, ač Ifetina rodina je taky skvělá, tady je to lepší, tím jsem si jistá. Ještě mě překvapilo, že mi Zdenka říkala, že Ifet o mně tak krásně mluvila a že si mě fakt chtěla nechat.. Ostatně pak mi to Ifet sama řekla, že když jim to tahle aupair napsala s tím, že u nich končí, tak že si nadávala, že jí tenkrát nenapsala, že jí nakonec nechtěj. A Cam (7letej kluk) prý brečel ten večer, jak jsem od nich odešla… Je to milé to slyšet, i když je to na jednu stranu smutné. No každopádně Zdenka tam přijela jen na cca 3 měsíce, chce totiž jet jako aupair do USA, kde už má i přítele, jenže rodiny v USA se hledají podstatně lépe, když už máte nějaké reference odjinud, protože to musí být přes agenturu a ne že vy si vybíráte rodinu, jako to bývá ve většině případů při odjezdu do UK, ale rodina si musí vybrat vás. No a tato rodinka se v květnu/červnu bude stěhovat, a to někam do Karibiku! Tatínek tam totiž dostal dost dobrou nabídku práce, že ani Ifet nebude muset chodit do práce. Nepamatuji si přesně kam, ale prý se můžu přijet podívat! :-D Tak třeba jednou... :-D

Po této návštěvě jsem teda nabrala Zdenku a jely jsme do centra, kde jsme se měly zanedlouho sejít s Peťou a Marťou, holkama mojema, ach, jak mě to setkání dojalo, hlavně s Peťou, s tou jsem toho prožila trošku víc… Mno, tři hodinky utekly jako voda a my se musely opět rozloučit, já odvezla Zdenku zpátky (bydlej dost na okraji Chelmsfordu, to by šla tak hodinu) a pak jela znova navštívit Joan a tentokrát už i Michaela, viz výš.

                A to je asi tak všechno zatím, zas si třeba sem tam napíšu nějakou poznámku a budu to tu mít otevřené 2-3 týdny na liště, než se dokopu k tomu to opravdu sepsat :-/

Ještě jsem si teď vzpomněla, že mi Julie koupila nějaký výživný lak na nehty, po našem rozhovoru o tom, že jsem si 10 let kousala nehty a teď se je snažím opečovávat. Není to teda nijak důležitá informace, jen mě to od ní potěšilo :-)

                A já už teď půjdu fakt spát, je jedenáct a já mám zítra Katie od jedenácti na celý den. Ještě k tomu má horse riding (kam chodím s ní, Julie má na zvířata alergii) a ono má celý den pršet, tak to jsem na to zvědavá, v jakém stavu přijedem domů… :-D

Btw, ve wordu to tu mám napsáno písmem velikosti 11 a je to na 5 stran A4, lol :D