Souhrn

Tak dnešek byl docela krušnej… Ráno jsem musela vstávat v 6:30 kvůli občasné ranní výpomoci v jiné rodině z vyhřáté postýlky do studeného pokoje, a to bylo o to horší, že jsem večer nemohla usnout a usla o půlnoci, né-li dýl…. Vrátila jsem se kolem 8:30, rychle si udělala čaj a cereálie s mlékem a běžela nahoru k internetu, měli jsme mít totiž vypnutou elektřinu 8am-5pm, tak jsem chtěla co nejvíc využít toho, že je ještě zapnutá… Mno, nebyla vyplá ještě ani za hodinu a chvíli před desátou mi došlo že mám jít na interview do školy, rozhodla jsem se totiž (konečně), že do té školy tady taky nastoupím. Mno jenže jsem to nějak nezvládla vypočítat a šla jsem ještě vytřít podlahu, což bylo na půl hodiny, a když jsem řekla Julii že jedu teda do té školy, tak mi připomněla, že Katie končí v půl 12 (což jsem věděla) a jestli teda ještě nechci pro ní připravit packed lunch (sandwich a zelenina/ovoce do krabiček), abych pro ní mohla jet rovnou ze školy. Což byl dobrý nápad, protože jsem zapomněla, že po škole má Tumble Tots, takovej kroužek blbnutí (tancování, lezení přes prolejzačky…) a tudíž by asi umřela hlady :D mno ale to znamenalo další minuty navíc, pak čekání ve škole na recepci… a do místnosti language centre jsem se dostala kolem 11am. Tam jsem měla povídání s jednou učitelkou a pak mi dala test třídy Entry 3, kterou jsem studovala v Chelmsfordu, aby teda zjistila, jestli tam zůstanu i na téhle škole. Mno…celkem jsem ho odflákla, hlavně konec (byly to asi 4 stránky a na konci jsem měla psát o sobě), protože na hodinách bylo za pár minut 11:30 a já už měla být ve škole na parkovišti!! Tak přišla ta paní učitelka (mimochodem fakt milá :)) a já jí celá nervní řekla, že prostě musím jet vyzvednout dítě do školy a jestli bych teda mohla přijít zítra nebo kterýkoli jiný den. To přijala bez problémů, i když mě ještě zdržovala otázkami, které dny bych chtěla chodit (jsou to 2 dny po 2 hodinách výuky)…mno myslela jsem, že se tam na místě rozpustím nervozitou…tak jsem odtamtud běžela (!! Ale spíš se o to snažila :D) na recepci vrátit visitorskou kartičku a během pokračovala k autu. Jinak mimochodem jsem si „chytře“ vybrala kurzy od 12:15, nechápu kde budu parkovat, v tuhle chvíli je to parkoviště před školou kterýkoli den dávno plné… Mno a tak jsem teda celkem pospíchala (ale jen povolenou rychlostí) do té školy..a když jsem přiběhla do třídy a začala se horlivě omlouvat že jdu pozdě, tak ta jedna učitelka vůbec nevěděla, že Katie ve čtvrtek končí tak brzo :D ale ta druhá jí to potvrdila, tak mi Katie vydaly :D Katie měla naštěstí dobrou náladu, kdyby byla ubulená, tak by mě to asi položilo, byla jsem nějaká rozladěná z tý školy, že jsem to tam tak divně usekla (a vůbec nevím jestli ty odpovědi v tom testu jsou správně). Tak jsem jí rozbalila sandwich a spol. a vyrazily jsme směr Tumble Tots. Mno a když už jsme byly dvě ulice odtamtud, vlastně jednu, objevila se za mnou houkající sanitka, zrovna ve chvíli, kdy jsem chtěla zatočit doprava (a teď nezapomeňte, že tady se jezdí vlevo). Mno tak jsem jí uhla doleva na chodník, ta mě předjela, to bylo v pohodě..tak já zařadila zpátečku a mezitím jsem dala indikátor doprava a auto jedoucí odnaproti na mě bliklo a řidička mávla že mě pouští…mno jo, jenže mně se tam ta zpátečka nějak zasekla (respektive páka za zpátečce), tak jsem s tím pár vteřin zápasila (indikátor stále blikal a protijedoucí paní stále čekala) a když se mi to konečně podařilo odblokovat a zařadit na Drive a já se rozjela směr pravo – BUM! Za mnou, vlastně VEDLE MĚ jela postarší paní. Takže jsme se střetly (já zůstala sedět s otevřenou pusou a vykulenýma očima a jen jsem zahlídla tu paní z proti“jedoucího“ auta jak se chytla za hlavu) a já mám trochu promáčklé přední dveře a světle-barevné odřeniny (jenže na obou dveřích za sebou, protože já z toho šoku popojela ve stejném směru, v kterém se naše auta o sebe třely) a ona barevný levý přední roh auta… Mno co vám budu povídat, jak jsem popojela že zaparkuju u strany, tak mě chytal záchvat, ve chvíli kdy jsem zabrzdila, tak jsem automaticky vypla motor, zařadila na Parking a zatáhla za ruční brzdu a ještě otevřela dveře, protože jsem viděla, že ta paní z toho protijedoucího auta, co mi dávalo přednost, vystupovala. To už jsem ale ten záchvat fakt chytla, myslela jsem, že to je snad infarkt…no minimálně jsem dejchala jak při porodu a křečovitě stála na pedálu brzdy. Docela mi trvalo než jsem to alespoň trochu rozdýchala a když jsem vystoupila z auta, že to teda nějak začnem řešit, tak začala brečet Katie – později mi řekla, že si myslela, že mě ty paní odvedou pryč a taky že byla smutná, že já brečím. V tu chvíli jsem věděla, že jí mám ráda. Já teda vůbec nevěděla co dělat, navíc jsem stále trochu brečela, ještě že tam ta „protijedoucí“ paní zůstala, měla jsem svědka, že jsem blikala, ta paní z toho nabořeného auta o tom totiž nevěděla a asi by mi nevěřila.  Tak jsme si vyměnily jména a čísla a já té nabourané slíbila, že jí večer Julie zavolá, já fakt nevěděla co a jak. A svědkyně mi na sebe taky dala číslo, prý kdyby bylo třeba svědectví, nebo cokoli :) byla fakt milá a podporovala mě :)  Mno a když obě šly ke svým autům, já měla největší chuť se rozeřvat znova, navíc jsem měla hrozný nutkání obejmout Katie, která to ze mě vycítila a taky už už natahovala…štěstí že byla přidělaná v autosedačce a ta se objímá blbě :D Julie mi pak říkala, že i kdybych neblikala, tak ta ženská prostě vedle mě (tudíž v protisměru) neměla co dělat, kord když teda v tom protisměru bylo jiné auto, i když stálo, takže to prostě definitivně není má chyba. Jenže..nějak jsem nepochopila co to říkala o tom systému jejich auto-pojištění, ale že prý asi budou muset náhradu tý ženský (asi) zaplatit z vlastních peněz i přes to, že to je její vina…no vůbec nechápu, na co jim to pojištění teda je?! Ale mluvila o částce přes 400 liber!!!!! Takže to mě zdrtilo, a to jsem byla tak nadšená že mi věří a že se usmívá a uklidňuje mě, že je to v pohodě. Ostatně to mi i před mým odchodem na babysitting (jsem u sousedů teď, vzala jsem si noťas a píšu si tohle do wordu a pak to jen překopíruju na net;)) říkala, ať se tím vůbec nezatěžuju, že to prostě není má vina a je to v pohodě a nevim..prostě byla hrozně milá!! No abych dokončila den, tak pak jsem se cítila tak unaveně doma, navíc jak už jsem jednou brečela, tak stačilo na to pomyslet a chtělo se mi znova..tak jsem si musela udělat kafe :D a po třetí jela pro Adama, to bylo všechno v pohodě, aj mi poděkoval za to, že si pamatuju, že bych měla s sebou vzít jeho ds (já nevim jak se to nazývá v ČR, je to jako Nintendo hra do ruky, dvouobrazovková „digihra“, tady to má každý dítě snad), ačkoli jsem ho zrovna s sebou neměla, protože ráno je odvážela sousedka a tak to zůstalo u ní v autě. Tak mě potěšil. A pak už to uteklo rychle až bylo pět a já šla sem na ten bejbáč (Julie mě v pohodě uvolnila dřív!). A tady mě Claire (máma od těch dvou blonďatých holčiček z mých posledních předvánočních fotek) taky dostala jak je milá, koupila mi pizzu a nějakej jejich plněnej koláč (na ten samozřejmě nemám po té pizze kapacitu) a ještě nějaký sušenky mi tu nechala, řekla, že maj v mrazáku zmrzliny… Fakt tu jsou lidi tak milí! :) To jsem zrovna říkala v úterý Julii, že tu poznávám samé milé lidi (teda myšleno většinou maminy od dětí).

To je taky story to úterý… Měla být též vypnutá elektrika celý den (mimochodem nebyla vypnutá ani v úterý, ani ve čtvrtek, ani na vteřinu!) a jelikož Katie úterky končí v 11:30, s Julií jsme se dohodly, že s ní pojedem do play area, abychom nemrzly doma – vyplá elektrika=vyplé topení. Tak se ještě dohodla s Kate, aby vzala její holku (Katieinu spolužačku) a jela tam s náma. A tahle Kate má ještě sedmiměsíční holčičku. Tak jsem jí tam v jednu chvíli pomáhala jí krmit, když šla na wc, jenže mi tenhle prcek po druhé lžičce začal hrozně brečet a že už víc nechce, tak jsem jí musela ze stoličky vyndat a zkusit s ní hopsat po okolí (trochu to zabralo), načež Kate přiběhla z wc a že se hrozně omlouvá že mě s ní nechala samotnou a tak.. Pak mi ještě několikrát děkovala za pomoc :) No a abych pravdu řekla, já jsem nebyla celkově nijak extra nadšená, že tam jsme. Teda bylo to lepší než se Katie snažit zabavit doma, i v normální den kdy se neočekává výpadek proudu, ale v těchhle hracích místech bývá v zimě zima, je to velká průmyslová budova vytápěná jen topením rozmístěným po sloupech (je to takové to topení co vyselo ve vzduchu v dřívějších koupelnách)… Takže já mrzla, ač jsem na sobě měla zimní bundu…ono přece jen jsme tam byly celkem kolem 3 hodin a zima vám začíná být asi tak do třiceti minut…

*jen pár dalších poznámek.

Dostala jsem pokutu za parkování, vlastně svojí první v životě..nj, „poslechla“ jsem další 4 auta a stoupla si na plnou čáru ač jsem věděla, že by se to nemělo…ale když můžou oni… a šmejd policajt přišel k autu asi minutu přede mnou ale už mi to neodpustil, to není jako v ČR :-/ takže tisícovka v háji…naštěstí se mi to vrátilo tím čtvrtečním babysittingem…kéž bych takových měla víc, je to zlatý důl :D

Ale nemá to na poplatek z té mé „bouračky“… jelikož prý naše pojišťovna tvrdí, že to byla chyba té paní a její pojišťovna zas tvrdí, že to byla má chyba, musejí obě strany zaplatit asi 500 liber!!! A pak si ještě budou vzájemně platit škodu, no chápete to???? Já teda ne a už se o to radši ani nepokouším, už tak si připadám hrozně…

                Díky facebooku jsem tu poznala konečně čechy! Našla jsem si tam skupinu mého města a našla tam z tý haldy českých jmen asi pět a napsala jim, tak odtamtud jsme se už sešly s jednou, mimochodem se jmenuje Lýdie, nějak se mi to jméno začíná líbit :) Pak jsem se seznámila s Janou, to už jsem vám minule psala že s ní půjdu do kina.. mno nakonec jsme byli v tom kině 4, ona, já, Ota a Mariana, slovenka, tu jsem ale moc poznat nestihla ale ani mi nějak extra do oka nepadla, nevím proč. No a taky jsem psala o kámoščině kamarádce, to je Verča. A s tou jsem poznala ještě i Blanku a asi tím nejlepším možným způsobem… Totiž dohodly jsme se, že se sejdem ve městě, akorát že holky tam budou dřív, než tam můžu být já, tak že prý půjdou na kafe a pak někam do ulic, tak až budu u obchoďáku, ať se ozvu. Tak mi pak bylo řečeno, že jsou u nádraží, tak jsem šla k nádru..tam jsme se potkaly a na otázku kde byly jedna odpověděla „vyfotit nádraží“ a druhá „lovit“ – načež já hned otevřela pusu úžasem a vykřikla „geocaching“? Takže za zbytek společného dne jsme ulovily 4 kešky a když už Blanka musela dom, já s Verčou jsme si sedly u kafe a já jí vykecala díru do hlavy :-D Btw, od té doby už jsme se zas viděly a přežila, je to dobrý :-D

Mám tu zvláštní poznámku, a to Paní vystupující z Ferrari. To znamená, že jsem vám chtěla veledůležitě svěřit, že když jsem jela kolem jednoho ferrari, zrovna se z něj snažila vystoupit jedna velice široká paní. Bez urážky kohokoli, ale nechápu, proč si takový člověk něco takového kupuje, sportovní nízké auto…ta paní se musela chytnout za střechu zvenčí a pak se natřikrát rozhoupala aby se vyhupla ven…nechápu.

Dále tu mám poznámku Proč jsou Přátelé židi?? No vážně, nechápu to. Nejsem rasista či tak něco, ale od té doby vím jak lidé s židovským vyznáním trápí au-pairky, tak zrovna židy moc nemusím…proto mě zaskočilo, když jsem zjistila, že minimálně Ros a Joey jsou židé?!

Taky jsem během jejich sledování našla chybu, teda pokud to přeložili v přesném znění (mám je nadabované). V 7.řadě 21.dílu říkají Monika s Chandlerem, že se berou za dva týdny a v 22.díle říkají, že za 4! Chá! :D

                Teď v sobotu jsem byla na výletě v Maidstone s mou drahou Kaťulí..mno původně jsme teda vyjely jen lovit, případně kecat u kafe kdyby nevyšlo počasí… jenže jen co jsme vlezly do obchoďáku vykoukl na nás New Look (černé kalhoty za 10 liber, no nekupte to) a potom ještě Samanta’s (tričko s tučňákem)…ale mohlo to dopadnout hůř, kdyby bylo ošklivo. Naštěstí to byl zrovna tak nádherný slunečný den, že to nikdo nečekal, ani předpověď počasí! :D Jen teda bylo kolem nuly, ale to já měla vyřešeno – měla jsem na sobě dvě mikiny :D Takže jsme ulovily 3 keše, 4. je bohužel ukradená, jenže to jsme zjistily až doma u netu, tam jsme se jí snažily najít přes půl hodiny..a že já málem spadla do potůčku, byla jsem obětavá :-D

                Dneska jsem byla ve škole, takže 22.2. definitivně nastupuju na svou první dvouhodinovku na West Kent College :) Nejdřív jsem nadávala, protože má učitelka bude Slovenka. Říkala jsem, že věřím, že její angličtina je skvělá, taky musí, když má povoleno od takové prestižní školy (co jsem slyšela) učit Entry 3 (tak mě tam teda nechali :)), jenže já chtěla pravýho angličana kvůli přízvuku…?! Psala jsem to ale Janě s Verčou, obě na tu školu chodí, a Jana mi napsala, že se můžu radovat, že to je skvělá učitelka jak co se angličtiny týče, ale i výuky a tak. Tak už se docela těším i na ní . A skvělé je, že prý tam kopírují papíry z jakých se budem učit..nebudu muset zas investovat přes 50 liber nebo kolik jsem to tenkrát investovala v Chelmsfordu za blbý dvě učebnice…

A je čtvrt na dvanáct, tak padám spát, dobrou noc