Dnes přesně 3 měsíce v UK :)

    Nooo, tak zase po delší odmlce...už mi říkaly aj ostatní aupairky že nemají co číst, to mě opravdu potěšilo že vím, že to fakt nepíšu pro nic za nic :)

Jinak jsem tu dneska přesně 3 měsíce, jak už nadpis praví...ale přijde mi to dýl, spíš že tu jsem třeba 4, nevím proč :)

    Ve škole je to teď trošku nuda...prostě jsme tam někteří rychlejší a někteří pomalejší...a navíc nás vedení nechce rozdělit na návrh učitelky, tak jsme všici sepsali dopis a podepsali a odnesli...tak jsem zvědavá jestli se něco bude dít či ne, tohle je fakt děs tolik lidí, na to, že za to platíme 15 tisíc!! Jsme si s tou slovenkou Martinou aj říkaly, jestli se nezeptáme, jestli nemůžem jít o level víš...tohle je pro nás prostě opakování... nechápu, co dělaj v levelu níž, to asi jen jedou pomalejc nebo co, protože my jsme opakovali přítomné časy!!! No je to normální? Tohle tam v tomhle levelu snad každý musí umět ne?? Alespoň teoreticky určitě, prakticky v tom určitě každý aspoň občas děláme chyby, ale proto tam jsme, aby jsme si to zlepšili, aby nás ta učitelka opravovala při mluveném projevu... jenže k čemu nám je, že si tam povídáme mezi sebou ve dvojcích, když teda oba z té dvojce mluvíme, dejme tomu, špatně...

    Jinak už jsem se vám určitě zmiňovala, že Shravan hraje na housle, hned první či druhý den se mi předváděl...no hraje...vznešené slovo pro to jeho vrzání, hlavně nechápu kdy se začal učit když mi to ukazoval o prázdninách a přitom umí jen vrzat na struny plus další asi 4 tóny.. No ale každopádně jsem se zřejmě stala jeho učitelkou na domácí procvičování, a to jak na housle, tak i na flétnu. U té si to teda užívám víc, protože i když to dost často přefukuje a hrozně do toho slintá (takže když už to zahraje dobře, tak to neni pořádně slyšet), tak to není tak nepříjemný zvuk, jako když zahraje falešně na housle... no ale zeptala jsem se ho, jestli bych ty housle nemohla zkusit, tak mi to samozřejmě hned a ještě s nadšením dovolil.. já na ně hrála naposled asi ve dvanácti či třinácti? Fakt nevím, ale už je to dost let, ani na ty ségry jsem to pak znova vlastně nezkoušela :-( a to neni jako flétna, tohle se prostě bohužel zapomíná... No a ty jeho housle mi jsou sice teda dost malé, ale i tak...to vám je takový zážitek znova na ně hrát...až se mi zastesklo, šla bych se učit znova :) aj jsem si zahrála pár těch jeho písniček a měla jsem z toho fakt dobrou náladu :) a poslední zážitek co se hudby týče je místní sbor!! Ve škole na jedné z nástěnek jsem objevila papír s pozvánkou do sboru... tak jsem jim napsala e-mail a v úterý se tam šla podívat na zkoušku...no fakt jsem si myslela že tam jen budu sedět a poslouchat, omyl, hned jsem dostala noty a sedla si mezi ostatní alty :D:D a to jsem tam přišla pozdě...google mapy mě poprvé zklamaly, ukazovaly, že to je z křižovatky doleva a ono je to doprava...takže jsem večer v půl sedmé hledala po ulicích lidi abych se zeptala jestli nevědí kde zkouší sbor The Chelmsford Singers... a pak jak jsem tam přišla pozdě a viděla přes okna ten počet lidí uvnitř, tak bych tam asi ani nakonec nevlezla...ale zrovna odtamtud odcházela nějaká paní která se hned ptala co potřebuju, tak jsem jí říkala že jsem přišla na zkoušku, ale že jdu poprvé a ještě k tomu pozdě, tak se trochu bojím jim tam vlézt... a ona šla se mnou, stejně se k těm dveřím šlo takovejma zatáčkama že bych tam snad ani netrefila :-)) No a tam už se mě ujala ta paní co jsem jí psala ten e-mail. A původně jsem ho psala dirigentovi, ten mě pak na konci vítal a že je rád že jsem přišla a takový... je to původem skot a je prý docela známý tady a je takovej vtipnej jak náš dirigent ve sboru Boleslav...akorát tenhle je o trochu mladší, tak má víc síly a nervů s těma sboristkama dřít...takže je NÁS tam přes 40 ženskejch, fakt hustý!! A ty písničky - hlavně to tempo, to se nedá srovnávat s Boleslavem, tam jak je něco rychlejšího tak ty starší paní moc nezvládaj, tady jsou až asi na 3 ženské všichni 30 a víš a je tam hodně ženských až důchodového věku a jak jim to jde pěkně rychle..ale asi to stejně udržujou ty mladší si myslim. Jo a maj před koncertem, takže toho Bacha a Heydna už uměj, ale občas jsem se taky na nějaké pasáže chytla :D já nevim, že ten alt vždycky "odkaká" ty nejhorší noty, máme tam nejrychlejší party všude!!! No tak uvidím co v úterý...ještě jsem zapomněla dodat že to mám asi 30 minut cesty a zkouška končí v půl desáté...tak jsem měla trochu bobky no :(

    K mému bankovnímu účtu...už mě to pěkně štve!!! Byla jsem v bance ve středu, ujal se mě Luke, sympatický mladý angličan...no tak jsme to spolu všechno vyplnili a odeslali do systému...ale ouha, nefungoval...tak jsme si dohodli schůzku v pátek v deset. Tak jsem přišla, znova jsme to vyplnili a tentokrát se to do systému odeslalo, teda mé nacionále, ale jak dal typ účtu, tak to zas spadlo, a pak znova... Chudák, myslím, že už si ty mé nacionále snad musí pamatovat zpaměti :-/ :D No po asi 4 nezdařeném pokusu se šel poradit a nakonec si okopíroval pas a na papír si napsal mou adresu tu a telefon a že to do toho systému bude zkoušet sám dávat a pak mi zavolá. No v pátek už nezavolal a o víkendu tam nejsou, ale jestli se mi neozve tenhle týden, tak jsem asi v hájíčku... já ten účet potřebuju kvůli registraci u doktora, hlavně aby mi napsal antikoncepci. Má už mi právě tenhle týden končí a další už nemám. A jestli tu budu bez prášků, tak si užiju, to jsem měla bolesti jako ***!!! A ještě k tomu bychj do toho hlídala, takže to by bylo fakt super, že...

    Co se domácnosti týče, tak už jsem si tu tak nějak celkem na všechny ty jejich zásady zvykla, takže žádný další konflikt nebyl... jen jsem si všimla, že mi začali nechávat nádobí na umytí, aj jsem i jednou slyšela HM jak Shravanovi řekla ať dá ten talíř do dřezu že to pak já umeju, což mě dost začíná štvát, za prvé maj myčku, ale za druhé - o mytí nádobí v naší dohodě není ani slovo(!!), stejně jako o praní prádla a vynášení košů a popelnic...no prostě tohle je na zabití... až si budou v budoucnu hledat novou aupair, tak jim řeknu, ať jí laskavě napíšou fakt všechno co tu MUSÍ dělat, protože tohle se mi prostě nezdá fér!!

Jo a taky jsem jim tu zřejmě vybila moly!! Se tu objevili začátkem srpna a je to nějak vůbec nebralo, dlé mého si mysleli, že to je normální malá můra....kdežto já tady práskala jednoho za druhym, jednou jsem při této činnosti i udělala flek na zdi, ale takovej malinkej...ale viděla mě u toho Gauri..a tenkrát asi do 3 dnů přišly děti s tim, že dostaly dárek - plácačky na mouchy!!! :D:D Jeden červenou a druhej žlutou...no dodnes nevím jestli to bylo fakt že jen dostaly dárky nebo jestli to bylo kvůli mně a těm malým potvorám :D:D každopádně jsem tu pak lítala s klukama po baráku a ukazovala jim kde nějakej mol lítá či sedí, aby ho mohli s radostí plácnout :D:D

Nooo a co se dětí týče, teď si zas dva týdny užiju...sotva jim začala škola, už maj zas na DVA TÝDNY prázdniny!! Takže počítám, že teď je prostě budu mít od rána do večera oba, což je horší, mnohem horší, než když mám jen Sourishe samotného! A doufám, že bude mít HM tolik rozumu, že mi bude dávat čas na úklid, jinak se jí na to můžu vyprdnout abych tu dělal oboje najednou, to se totiž nedá, protože jakmile se od nich dvou dohromady vzdálíte třeba jen na minutu, tak se hned provokujou a malej řve a tak... :-/ :-! (tohle znamená velice nespokojený smajlík!)

    Jinak tenhle týden a víkend indové slaví svátek Diwali, je to prostě na oslavu bohů co jsem tak pochopila, každopádně je to velkolepé slavení, HM sama řekla, že to je jak Vánoce. Jen nevím, jak slavěj Vánoce indové :D Prostě je to zajímavé... v sobotu večer jsme seděli u bohů a "dávali" jim dary a tak...tenhle proces se jmenuje "Puja" a tu sváteční tabuli či jak to nazvat uvidíte na fotkách, snad je co nejdřív nahraju na web (picasaweb.google.cz/radunkaaa pro ty, kdo zapomněli). Byl to docela zážitek, už jen vidět HF jak čte to jejich indické písmo :-)) ale jako fakt to byl zážitek a aj mi Sucheta udělala na čele tečku jménem "Teeka", ale to není taková ta tečka jak jí můžete na indech vidět, ta je nalepená a té se říká "Bindi", tohle je červená tečka, je to voda s nějakym práškem takže vám to pak zaschne a jde to krásně sedrolit dolů. No a pak jsme šli ven dělat ohňostroj, do toho přijela návštěva - Vasu a jeho rodiče (už jsem o nich psala někdy snad v srpnu, že to byla má první (a zatím i poslední :D) návštěva v cizím "indickém" domě). A ohňostroj vylákal ven i dvě holky (děti) a jejich maminu ze sousedství, tak pak s náma prskaly prskavky :-)) A pak uvnitř jsme upíjeli víno (mimochodem bílý, ale bylo fakt moooc dobrý, ani jsem se nekřenila :D) a oni měli nějaký salát a nějaké těsto s čímsi uvnitř, to jsem samozřejmě taky mohla jíst, ale znáte mě (někteří :D), já se prostě bojím ochutnávat neznámá jídla a kord když to jsou indická a nikdy nevíte jaká (pa)chuť vás překvapí... :-/ :D Pak Gauri pustila indické písně a tak jsme trochu tancovali, to jsem bohužel nenatočila, vůbec mi nedošlo že mám na foťáku i kameru!! :( Tak tam mám alespoň kousek ze Siyova tance se sklenkou whiskey na hlavě...a mluví do toho Sucheta či kdo všechno hindsky, jen jsem na to ještě nekoukala, tak ani nevím, jestli je to slyšet... dám to pak prostě na picasa a uvidíte sami. No a nejvíc mě dostala opravdová večeře o půlnoci :D:D To jsem teda na jednu stranu absolutně jíst nechtěla, ale na druhou stranu ty jejich "puri" (u toho si nejsem jistá jak se to píše, takhle se to čte) jsem odmítnout nemohla, to je taková placka z těsta, ale to má tak skvělou chuť a obzvlášť když to potřete malinko máslem :) No a pak někdy v půl jedné už návštěva odjížděla, jo do toho vlastně přijeli ještě dva dospěláci, nevím vlastně kdo to byl, ani jsme se spolu moc nebavili, jen se pozdravili a popřáli "Happy Diwali".

    No a v půl osmé ráno jsem vstávala, neboť jsem měla sraz s Romčou (asi jsem to psala už minule, ale je to kamarádka z Boleslavi co sem taky přijela dělat aupair) v Londýně, že se kouknem teda po památkách. Ale teda hned ráno jsem se vytočila! Na nádru bylo otevřené jen jedno okno na prodej lístků (takhle po ránu a hlavně v neděli) a byla tam nějaká ženská, co tam stála 15 minut a furt se na něco vyptávala!!! A až když bylo slyšet jak nám nad hlavama zastavuje vlak (vlak do Londýna samozřejmě), tak se ohlídla za sebe a viděla tu řadu a povídá "jéé takových lidí, tak to já přijdu odpoledne"...no já myslela že jí zabiju a myslím, že jsem nebyla sama!! Protože já byla v té řadě druhá a ten vlak už jsem stejně nestihla, ač jsem dokonce běžela a to do schodů!!! Takže jsem si v Costa Café koupila Caramel Laté (je to fakt výborný) a sedla si na perón a čekala tam půl hodiny na další vlak...aspoň že ne hodinu...! A fotky z Londýna taky samozřejmě dodám, byly jsme v Madame Tussauds, muzeum voskových figurín, na Trafalgar Square, u Buckinghamského Paláce, Romča chtěla k Big Benu a London Eye (tam já už byla) a zapomněly jsme na Picadily Circus, tak příště.

Byl to fajn den, to jako jó! :) A počkejte až se dočtete to zakončení...

...přišla jsem totiž domů a bylo vidět, že se rodiče a děti někam chystají, tak jsem se ptala Shravana a šli k jiným indům ještě slavit Diwali. Tak jsem toho využila a hned jak odešli jsem seběhla dolů, oloupala a dala vařit brambory, ale co hlavně, šla jsem si usmažit kuřecí řízky na přírodno (bez strouhanky), které jsem si v pátek koupila, poprvé nějaké maso tady (měla jsem teda koncem srpna to kuřecí stehno s Ráďou a Peťou, ale to už je stejně dávno a navíc to dělaly ony..)... Předtím jsem se teda o tom v týdnu bavila s mojí Péťou po icq, chudák musela přetrpět mé otázky na přesný postup, jelikož já jak nemám přesný návod, tak neuvařím/neupeču/neusmažím/neudusím nic :-( :D:D No dost jsem se toho smažení bála, navíc jsem vystřídala dva hořáky, ten jeden šel ztlumit jen málo, takže to poprskalo celý sporák :-/ :D No pak jsem do toho začala umývat/utírat/uklízet nádobí a když se brambory dovařily, udělala jsem si z nich kaši (objevila jsem tu takové to mačkátko na to, což je super že jsem to nemusela dělat tim jejich mixérkem :)). Sice jsem tam dala trochu víc mlíka jak jsem pospíchala aby se náhodou něco nestalo s tím masem, ale nakonec se docela dost vsáklo do těch brambor, takže to byla kejdička jen malinko a to jsem snědla bez problémů, mám tekuté kaše ráda :) No ale měli jste mě vidět, nebo spíš slyšet, když jsem ochutnala první kus masa...jsem si odkrojila takový kousek abych zkusila jestli je to hotový a jak jsem to dala do pusy, tak mi pusa sama od sebe spustila "Ježišmarjá to je žrádlo, panebože, a,..." - a to doslova! (a hned jsem si musela dát další kousek) :D:D Jak se táta vyjádřil - jak málo někomu stačí ke štěstí :D   Jen jsem to teda měla vtipně naservírováno - kaši, jak byla tekutá, jsem musela mít v jedné misce a maso jsem si nakrájela na kousky do druhé misky...a u toho jsem tátovi s Milu vzdychala na skypeu jak je to maso úžasné :D Nooo, takže to jsem se fakt nadlábla, mňam mňam, už se těším na něco dalšího až zas budu mít čas si v klidu něco uvařit a budu mít předkoupeny potraviny teda.. :)

  

Mimochodem, mám už koupené lístky domů, nakonec teda na bus a přijedu 21.12. a odjíždím 2.1., aspoň myslím že to je tak :-))

No a to je tak nějak asi vše, myslím, že už toho bylo dost...alespoň pro mě, píšu to už přes hodinu a půl :-! :D

Tak dobrou a držte mi palce, tyhle dva týdny obzvlášť... jen doufám, že ve čtvrtek budu moct jít normálně do školy!!!

Jaký nadpis?

    Napíšu vám o tom, na co si zrovna vzpomenu ;)

    Dneska se Sucheta asi zbláznila v dobrém slova smyslu :-)) sice jsem se Sourishem byla těch 11 hodin, ale někdy po půl druhé mi dala půl hodinku na odpočinek a Sourishe si vzala k sobě!! A ani nevíte, jak mi to pomohlo! :) Sice v tu chvíli tu v naší části vypadla elektrika, takže jsem nemohla na net, ale pustila jsem si scénku z Ruské rulety "Dotěrná moucha" (má nejoblíbenější) a pak jsem stihla kousek z prvního dílu Black Books o relaxační knížečce...no tak jsem se dostala do dobré náladičky :-)) Ale teda můžu vám říct, že i když jsem byla od rána uzívaná a v jednu chvíli jsem myslela že fakt usnu, tak nakonec jsem to dopoledne zvládla dobře... Hlavně díky samotnému Sourishovi, fakt mi dneska dělal radost! Viděli jsme v knížce nakresleného tučňáka, jenže neměl zobák tak Sourish říkal že to tučňák být nemůže a hned letěl do mého pokoje se ujistit že tučňák zobák má - já nejen že mám povlečení s tučňákama, ale na zeď (pod hodiny, novou díru do zdi tu udělat nesmím!) jsem si koupila kalendář na rok 2010 s tučňákama :) a kdybyste ho viděli jak tu pod tím kalendářem stál a koukal nahoru :-)) a pak se mě jen zeptal, jestli mám ve svém počítači stále Pingua, už dřív jsme na něj u mě v noťasu koukali. No jenže já si to spletla a řekla mu že nemám, že ho mám jen na DVD které se dá přehrát jen v PC (v tom jejich přehrávači nejde výběr kapitol) a že já nemám CD-rom (to jsem mu teda řekla jinak, tohle by samozřejmě nepochopil :-))..a slyšela nás Sucheta tak na mě zavolala, že si to můžem pustit na jejich notebooku. Tak jsme to šli pustit, ale když jsem hledala to DVD, tak mi došlo, že to vlastně Pingua mám opravdu ve svém počítači a to na tom DVD je Krteček. Tak jsem ho překecala na koukání Krtečka, nedalo mi to ani moc práce, páč jelikož on má tučňáky rád stejně jako já, tak Krtečka si zamiloval, že prý je funny :-)) a říká mu fakt "Krtek" a ne "mole" (krtek anglicky) ;-) Takže mu asi k vánocům koupím víc DVD s krtečkem :-)) a při dopoledním hraní jsem si vzpomněla na mamku, jak říkala na toho malého plyšového Krtečka co jsem mu vezla, že je roztomilý, jsme se o něj dneska hádali čí kamarád to bude :-D on tu má od bývalé aupair ještě velkého, asi 30cm velkého Krtečka, tak mi furt nutil toho, ale ten ode mě je takovej roztomilejší :-) A pak mě Sourish dostal když jsme toho Krtečka dokoukali...najednou z ničeho nic řekl "Ahoj" - v tom jednom díle to Krteček říkal kamarádům a on to zopakoval a já mu řekla co to znamená. Ale že si to takhle bude pamatovat..a navíc je to fakt roztomilé, když tříleté indicko-anglické děcko řekne "ahoj" a ještě se u toho tak krásně usmívá :-)) No ale pak po tom restu Sucheta vymyslela pěknou kravinu - od rána pršelo a zrovna přestalo. Tak nás hned vyslala že můžeme jít na hřiště. Jako já jsem ráno říkala že bych s ním chtěla jít, ale to jsem netušila že bude pršet fakt tak dlouho..a bylo mi jasné že přestalo jen na chvíli...už jak jsme vylezli z baráku tak zas začalo pršet, ale tak jemně, že to ani nebylo cítit. No a samozřejmě, po cestě to začínalo čím dál tim víc... no došli jsme teda na hřiště, měli s sebou starý ručník takže Sourish si hrál s vodou a ručníkem a když už začínalo víc, tak jsme se vraceli...to zase přestávalo, tak jsem pak zatočila do jiné ulice, z kopečka dolů, Sourish mi to dokonce dovolil že jestli chci, tak se tam můžem podívat :-D A co jsem čuměla, celou tuhle procházku zpět z hřiště domů šel po svejch - jinak buď musí mít kolo nebo se vézt v golfce!! Jenže ta byla samozřejmě prochc*ná... no ale tak jsme si udělali vycházku z toho kopečka a do nějakých neznámých ulic, vylezli jsme nakonec na nějaké hlavnější silnici či co (bylo tam i pár krámů) a šli zas zpět... a to už začínalo pršel ale opravdu nepříjemně, měla jsem na sobě fleecovou mikinu ale už jsem to studeno cítila a za chvíli mě i kapky ve vlasech šimraly...a když jsme přišli před dveře, Sucheta nám sama otevřela a prý "Prší?" (původně řekla ať jdem tak na hodinu a půl třeba a my se vrátili za necelou hodinu), tak jsem se jen tak blbě usmála a ona když to viděla, tak se začala omlouvat, že to nebyl dobrý nápad..no to jsme si se Sourishem po cestě taky říkali :D Já si pak udělala do půllitrového hrnku čaj a bylo mi dobře :-) a pak jsme vlastně jen blbli, je to fakt krásné když se směje a nekňourá...stejně si myslím, že si moc dobře uvědomuje, že nám to kňourání vadí a nejvíc po ránu, a proto to dělá...chytrej je na to dost!

Takže toť dnešek...ještě mě napadlo vám sdělit, že se mnou stále jezdí v autě.. teda možná mě nechá jet se Shravanem ráno sama, minulý týden jsem s ním taky jela sama. Ono je to ale asi na jednu stranu lepší že jezdí taky, obzvlášť teda odpoledne když je ve škole i Sourish..protože on jinak hned začne fňukat kde je mami... Akorát mě štve, že já jakožto řidič musím poslouchat její radio, buď je to nějaký povídání na které se stejně v té busy dopravě nemůžu soustředit, anebo to jsou indické písničky. Aspoň že klukům většinou pustí něco jiného, dětského...už mi z těch indickejch hrabe :D

    V sobotu jsem byla s dvouma češkama v Londýně, Káťu jsem poznala přes lide.cz forum au-pair, ona má dvě děti 2 a 4 roky a ti dva jsou přesně jak jeden můj 3letej Sourish, a to nekecám! :-D a Romča je z Mladé Boleslavi, už jsme se znaly, i když ne zrovna moc osobně ale spíš přes mou bývalou spolužačku z VOŠ.. Romče jsem tu pomáhala najít rodinu, když se rozhodla odjet :) No dala jsem fotky na picasaweb, tak se můžete kouknout :) No a v neděli jsem po tom Londýně byla tak kaput, že jsem se na nic nezmohla. Odpoledne jsem teda chtěla, ale zas jsem chytla po delší době nějakou křeč do břicha.. asi z té sobotní stravy... :-/

    Ve čtvrtek jsem byla podruhé ve škole, stále nás bylo hodně a vlastně ještě víc, přibyli ti noví a bylo nás tam 22 či 23. Ale učitelka Diane je z toho fakt nešťastná a chce nás rozpůlit, tak doufám, že to principal (asi ředitel školy?) povolí!!! Protože s tím jsem teda hodně nespokojená..jeden kurz mi zrušej že nás je "jen" 7 a v druhym nás je 23...to se nedá v tom něco pořádného naučit..to je pak vlastně fakt samostudium, krom těch rozhovorů mezi sebou se spolužákama...a na tom mi zas vadí to, že vlastně všichni děláme chyby, takže z těchhle rozhovorů se toho asi moc nenaučíme... no uvidim, třeba nám tenhle čtvrtek už řekne, že můžem být na dvě půlky a nějak se to vyřeší... Jinak minule jsem vám myslim psala o osobě z Filipín, co se mi podepsala jménem Kring. Byla jsem si jistá že to je tak patnáctiletý kluk...OMYL!! JE JÍ 18! Správné jméno je Katherine... no fakt to moc nechápu, hlavně fakt nejsou vidět žádná prsa a hlas má taky spíš mužský a oblečení taky, ale zas mobil má do růžova...tak si tak říkám, jestli to není ten případ, jak se člověk narodí ve špatném těle. Znám už jednu slečnu z Hradiště co se cítí být klukem. No ale tuhle záhadu asi nerozřeším, na to se asi nezeptám :-D ale mimochodem, na jednu práci (otázky o nás) jsem s ní byla ve trojci ještě s tou aktivní rusandou... a Katherine se chtěla ptát mě, to mě trošku nepotěšilo, já se totiž chtěla ptát jí a takhle jsem se musela ptát rusandy Svetlany, které je mimochodem 36 a vypadá tak na 40 a víc.. a naopak naší učitelce je nějak 42 a vypadá na těch 36 :D no ale Katherine je jistě zajímavá osoba, už jen tím odkud je.. Napsala jsem si například název jejich jazyka na Filipínách - Cagaybarilii :D  No a jako další zajímavou osobu, ale trošku jinak zajímavou, začínám považovat toho portugalce Pedra :-)) jsem se s ním už teda oficiálně seznámila a zjistila, že pracuje v Lidlu, což tu mám na začátku své (snad nejdelší) ulice (na světě), takže jestli někdy půjdu s malym do parku k muzeu, tak se tam asi zastavíme..ostatně sám mi to řekl že se můžu stavit :-))

    Jinak Siya teda začal chodit do práce - a to tak, že v neděli večer odjede a vrátí se v pátek večer!! On to má sem totiž kolem 160 km, takže by se mu to moc nevyplatilo..a hlavně by sem dojel každý večer tak v devět a ráno by vstával v kdo ví kolik... Tak je mi to i tak trochu líto že zrovna s ním se tolik nevidím...za to Sucheta bude bez práce minimálně do ledna a říkala že je možné, že už zůstane nezaměstnaná.. a taky říkala něco v tom smyslu, že kdyby jí v těch nemocnicích kde stále doufá v pracovní místo řekli, že jí teda už asi nepřijmou nikdy, tak že by mě nepotřebovala, že je silná ženská a zvládla by to.. jako to ani nepochybuju že by to nezvládla, kord když je to jejich mamka, ale myslím, že jí to i takhle vyhovuje že má prostě přes den svůj klid a může si dělat své..

    Konečně mi bylo řečeno, že si můžu booknout letenky, bohužel jen ale na 14 dní, mohla jsem mít volno 3 týdny, ale Siya by prý nedostal volno v práci (haha) a ona neví jestli náhodou nebude teda pracovat, takže se prostě musím vrátit před 4.1., kdy klukům začíná škola. Nj, jenže to jsou pochopitelně nejdražší letenky, před vánocema a po silvestru.. Tak jsem i přemýšlela nad autobusem, ale to bych zas přišla o dva dny v ČR (jedna cesta je kolem 20ti hodin). Takže furt zkoumam ceny letenek u různých společností a taky ty časy a místa odletu musím kloubit dohromady s autobusama co jsem schopná najít, aby mi tam vůbec něco jelo... No uvidím jak to vyřeším, naštěstí mám skvělou rodinu (tu českou), která mi pomáhá ve všech směrech, děkuju moc!

    JAK JÁ SE NA VÁS UŽ TĚŠÍM!!!! A když si představím, že přijedu vlastně za stejný čas jako tu teď jsem od začátku mého pobytu...no je to v nedohlednu, ale pomalu ale jistě se to blíží každým dnem :-)) budu stříhat metr :-))