Neustále mě zaráží nesamostatnost některých těch dětí. A slovo děti je tentokrát fakt na místě. Ačkoli jim je třeba 17 nebo i přes 18, tak jsou totálně paf z fungování kuchyně. Že musím každý víkend trpět kupy nádobí na umytí, to už jsem si jakž takž zvykla, i když je fakt, že po mé poslední cedulce s názvem "Rules of the kitchen" se to dost zlepšilo! Ale to, že i blbou mraženou pizzu si tu dělají poprvé v životě a netuší, jak nastavit troubu, jak dlouho tam tu pizzu nechat a pak jak ji vyndat?! A to vám ještě musím říct, že jsem "přistihla" jednu studentku, které je 20, jak se ptá jiné své kamarádky, jestli by jí neukázala, jak má umýt pánev... :D Nevím, jestli je to tím, že jsou někteří ze zámožnějších rodin nebo prostě jinou mentalitou, ale překvapilo mě to.
Jsem hrozně vděčná Česku za pitnou vodu bez příchuti. Teda asi záleží taky jak kde, já měla to štěstí vyrůstat v Mladé Boleslavi, kde jsem s pitím vody z kohoutku neměla vůbec žádný problém, pak v Liberci jsem si musela zvyknout na malinko jinou chuť, ale je to pohoda. V Praze jsem ji pila taky z kohoutku a taky bez problémů. Za to tady ve Španělsku snad kdekoliv si ji natočíte z kohoutku, je šíííííleně chlorovaná. Až jsem si říkala po třech dnech jestli mi to nemůže uškodit a radši jsem si začala kupovat 5l barely, z kterých si odlévám do menší lahve (a v práci máme naštěstí taky barel). Nahoře v Oviedu to bylo s tou chutí stejné, ale tam jsem si aspoň mohla z kohoutku natočit vodu ledovou - to tady na jihu jaksi není možné... :D
Přišlo září a změnilo se nám tu počasí. To už teda koncem srpna. Dopoledne je nebe většinou zatažené mraky a odpoledne se vyjasní, mraky rozestoupí nebo spíš "odejdou" úplně a najednou z ničeho nic je vedro. Ale je to ten špatný "typ" vedra, kdy je vysoká vlhkost a člověk se potí už jen po první minutě venku.
Nicméně jsem z toho momentálně nemocná, přišla na mě asi paní chřipka - a když jsem si dneska šla do supermarketu pro pomeranče, kde nic, tu nic!!! Ale pokrok od loňska, mezi čaji už jsem našla tymián, ten loni ještě neprodávali! Ale přivedlo mě to na myšlenku, že vždycky, když mám odjíždět ze zahraničí, tak najednou onemocním/nastydnu. Musím zjistit, co se za tím skrývá?!
Autobusy tu jezdí jak normální co známe z ČR, tak i staré známé harmoniky (akorát nejsou tak staré, haha). Akorát nějak nechápu jejich jízdní řády. Na každé zastávce je plakát ne s jízdními řády jako jsme zvyklí mít my, s přesnými časy (které se ale nakonec od toho skutečného stejně úplně liší, haha), ale je tam napsáno "první výjezd", "poslední výjezd" a "jak často se spoj opakuje". Plus případně ještě stejné informace pro víkendy a svátky. Takže když pak chcete jet ze zastávky z bodu B na trase A-C, musíte prostě hádat, kdy ten autobus asi přijede. A pak je také dobré vědět, že je většinou třeba na pana řidiče přijíždějícího k zastávce mávnout, neboť se vám může stát to, že kolem vás jen tak vesele prosviští ;-)Španělé si holí nohy - ano, nemyslím tím celkově národ, ale španěly jako chlapy! Samozřejmě ne všichni si je holí, ale přijde mi, že většina jo. Jooo, je to fakt chuťovka, když na pláži vidíte slušně vypadajícího chlápka, všimnete si, že má oholené nohy, pomyslíte si, že je možná vrcholový cyklista, když v tom zvedne ruce a zpodpaždí mu vyleze medvěd :D haha, pardon, nechala jsem se unést jedním obrazem, který se mi tu nedávno naskytl :D
Jo a všimla jsem si, že poslední dobou neustále používám na konci či začátku věty "haha". Občas dokonce napíšu po španělsku "jaja" (což se čte jako naše haha). Za to se omlouvám, ale prostě takhle tu píšou všichni, tak jsem to tak něj automaticky přijala za své... Tvrdím, že je to pořád lepší než psát neustále s "....." mezi dvěmi větami, ale tak každý prostě máme něco svého a jestli vám to vadí, tak to tu nečtěte :-P
