Už dlouho jsem přemýšlela nad tím, sepsat můj den ve školním roce 2009/2010 a den v roce 2010/2011. Nyní si už nejsem tak jistá, že si vše pamatuji, ale pokusím se.
V loňském roce Katie chodila do školky, kde byla tři dny v týdnu do 11:50 a dva dny v týdnu do 14:30 (nebo nějak tak). Tudíž jsem hlídala víc hodin (za víc peněz samozřejmě). Ráno jsem nemusela vstávat vůbec, jen ve čtvrtek a pátek ráno jsem měla přivýdělek ve vsi, tam jsem chodila na půl osmou na cca 40 minut dohlídnout na dvě děti (jedno s Downovým syndromem), zatímco jejich matka potřebovala odvézt syna na autobus.
Je to škoda, fakt si toho moc už nepamatuju.
Pondělí:
Dopoledne luxování a vytírání podlah. Škola 12:15-14:15. Katie končila v půl třetí, Adam ve tři, možná v půl čtvrté. Odtamtud se jelo na plavání, které měli oba, první Katie, pak Adam. Většinou jsem s nimi jela já. Jinak jsem s nimi bývala většinou do sedmi, někdy trochu déle.
Úterý:
Dopoledne asi nic? Před dvanáctou vyzvednout Katie a hlídat jí, většinou jsme jen jely domů, kde jsem jí dala oběd a pak jsme si spolu hrály. Katie miluje předvádění čehokoli, pamatuju si, že častokrát jsme hrály Snowwhite (Sněhurku) nebo Sleeping Beauty (Šípkovou Růženku) a já byla většinou ta spící princezna (Katie miluje být naughty witch-zlá čarodějnice!) a jak byla zima, chodívala jsem doma zabalená ve fleecové dece (jak známo angličani moc netopí) – a pak když jsem měla předvádět v té hře, že spím, málem jsem doopravdy usnula. A jednou jsem fakt usnula, probudila mě až Katie řvoucí „wake up, I’ve already kissed you!- Vzbuď se, už jsem tě políbila!“ :D:D
Někdy jsme šly do parku na procházku, ale to ona je dost lenoch, i když jsem jí vzala kolo, nechtěla ani rybník objíždět. Takže když už jsme šly ven, většinou to bylo na hřiště. Ke konci školního roku to bylo super, protože Lýda (kámoška) brala její tříletá dvojčata o která se starala, tak jsme se mohly aspoň spolu trochu pobavit, i když ani to moc nešlo, všechny tři holky byly na hřišti dost nesamostatné.
Adam končil zas později a po škole nic neměl, takže pak jsem je musela zaměstnat doma oba – což nikdy nebylo moc lehké, protože jeho nic krom házení či kopání si nebavilo – a po stopadesáté už to zas nebavilo mě…
Končila jsem v osm, když byly obě děti v posteli.
Středa:
Katie zas končila déle, tak jsem ten čas předtím uklízela kuchyň a koupelny a utírala prach a pak měla školu zas 12:15-14:15. Obě děti pak byly celé odpoledne doma, takže jsem je zas musela nějak zabavovat… Končila jsem opět v 8 večer.
Čtvrtek:
Katie končila před dvanáctou, ve tři čtvrtě na jednu měla Tumble Tots, což byl kroužek, kde děti předškolního věku lezly prolézačkami, tancovaly na hudbu…trvalo to 45 minut, často jsem litovala, že ne aspoň hodinu, většinou jsem nestihla nic moc přečíst z mé anglické knížky… :D
Po Tumble Tots domů, odtamtud pak po pár hodinách pro Adama, zas zpět domů…do osmi.
Pátek:
Pátky jsem nesnášela, vždycky se hrozně vlekly L Katie končila zas před dvanáctou a ten den většinou bylo zataženo a třeba i pršelo, že jsme ani do parku nemohly L Poslední 2 měsíce školního roku jsem udělala pravidlem, že jsme každý pátek šly do bazénu, Katie miluje vodu, takže i když já si sama v klidu moc nezaplavala, na hodinku jsem jí tam vždycky nějak zabavila, naštěstí tam půjčují vodní hračky, tak jsme si házely, dávaly si závody atd.
Potom jsme jely pro Adama a prostě jakmile s námi byl on, už to bylo mnohem těžší. Jeho jen tak něco nebavilo, do parku odmítal chodit…takže zbytek dne až do sedmi jsem docela trpěla, musím přiznat.
Samozřejmě výše popsané aktivity nebyly každý den opravdu takhle, někdy něco odpadlo, někdy mi Julie řekla, ať sjedeme do knihovny… Taky jsem dětem dávala jídlo, že. Večer jsme je dávaly spát většinou s Julií, vykoupaly je společně a pak každá četla pohádku jednomu a pak se prostřídaly. Dost často jsem ale většinou 2x týdně mívala babysitting.
Většinou jsem bývala večer dost unavená, pravidelně jsem tak od půl šesté zívala…hodně aupairek může hlídat a hlídá stylem, že děckám zapnou televizi a mají postaráno…já jsem tohle dělat nesměla. Moje děcka mají povolenou TV max. 1h denně, ale většinou se jim nedovolovala vůbec, pokud jsme s Julií neusoudily, že jsou fakt dost unavená a jinak bychom doma měly slzavé údolí z rozmrzelosti.
Prázdniny byly unavující, s děckama jsme s Julií byly od rána do večera, někdy společně, někdy jen jedna a druhá buď pracovala (Julie) nebo si užívala pár hodin „ticha“ (v baráku máme dost papírové zdi i strop-podlahu) ve svém pokoji s notebookem (já). Moc jsem toho nenauklízela, nebylo kdy, ale vzhledem k tomu, že jsem hlídala víc než ve šk.roce, dostávala jsem stejné kapesné, někdy i trochu vyšší, podle hodin.
Školní rok 2010/2011 je úplně jiný!
Od září jsem začala dvě odpoledne v týdnu pracovat-hlídat pro Juliinu dobrou kamarádku Sashu, která má dcery staré 3-Charlotte a 4-Olivia (vlastně jí bylo v polovině prosince 5). Tahle paní měla svou nanny, která ale šla učit, takže potřebovala sehnat náhradu…a jelikož profesionální nanny chtějí a potřebují víc peněz, nikdo se jí na dva dny v týdnu nehlásil…tak se mě jednoho dne Julie ptala, jestli by mi nevadilo pracovat i pro Sashu. Byla bych blbá, kdyby mi to vadilo, za prvé je to nová zkušenost (jiná výchova atd.), za druhé tedy změna děcek a za třetí tam mám lepší peníze než jako au-pair v mé rodině – k mému překvapení mě Sasha platí jako opravdovou nanny a ne jako aupair. Takže mám u ní za 8h víc peněz, než u Julie za zbylé tři odpoledne i s cleaningem dohromady.
U mé rodiny mi totiž klesly hodiny, za prvé kvůli té Sashe ,že jsem dva dny jinde, ale za druhé i tím, že Katie už je ve škole a končí ve čtvrt na 4.
Pondělí:
Vstávám po sedmé, vezu Sashi děcka do školy. Poté luxování a vytírání podlah, ve 12:15-14:15 škola. Poté v 15:15 vyzvedávám Charlotte a v 15:20 Olivii a většinou i Katie a jedeme domů k holkám. Tam je nějak zabavuju, často se ale dokáží zabavit samy, jak jsou tři, což velice oceňuji J Mezi půl pátou a pátou jim dělám véču, v šest je jdu vykoupat (střídají se, že jedna z nich jde vždycky do sprchy – do vany se tři najednou nevejdou..). A po půl sedmé jsme už většinou v pokoji připravené ke spánku, čekajíc na Sashu až přijde z práce. Když přijde, já se s Katie balím a jedem domů. Tam v půl osmé přijede Julie s Adamem z plavání a je s nimi už i Edward, kterého vyzvedávají po cestě z plavání na nádraží a já jdu na Zumbu (cvičení), tak to máme dohodlé na každé pondělí, Julie ví, že mám Zumbu ráda.
Úterý:
Jako jediné ráno v týdnu většinou nemusím vstávat, takže si užívám spánek většinou tak do půl 9, pokud mě teda děcka nevzbudí kolem sedmé, kdy samy vstávají do školy – Katie většinou křičí na chodbě a ani ucpávky do uší nepomáhají jí neslyšet L ani školu nemám, takže je to takový můj lazy day, teda jak kdy, někdy se dopoledne vykopu jít do gymu (tělocvična-posilovna) a třeba v prosinci jsem 2x hlídala ve vsi roční Penny (Penelophe) a 3letou Mady (Madelaine) a nevím, jestli mě Lesley bude povolávat do „stráže“ i nadále. Mimochodem ta Mady je snad ještě ukecanější a aktivnější než Katie, což se mi zdálo nemožné. Ale zas má velké plus za to, že někdy si oproti Katie dokáže hrát sama, obzvláště když jsem potřebovala klid na nakrmení a uspání Penny.
Odpoledne teda Katie končí v 15:20 a Adam až v 16:10, což je na pykaču, protože tam na něj musíme čekat – teď v zimě je to opravdu lahoda, to furt zapínám/vypínám zapalování v autě, anebo jedem s Katie do krámu pro sušenku. Jinak na podzim (a na jaře to půjde taky) jsme chodily na tu dobu za školu na malé hřišťátko, kde je prolejzačka a klouzačka.
Když děcka přivezu dom, je kolem půl páté a buď já, nebo Julie jim vaříme večeři. Po večeři je hlídám nebo třeba jen Katie, když Julie dělá s Adamem úkoly…ale teď už začíná mít i Katie úkoly, třeba typu vymyslet slova začínající na to a to písmeno, takže jsme dost často zabaveny obě. A hlídám až do bed time (předtím je samozřejmě koupání), které se posunulo na půl 9, Adam odmítá chodit spát dřív – ač ráno sotva vstane!
Středa:
Ráno vezu Sashi děcka do školy, dopoledne mam volno, školu mám mezi 12:15-14:15. Katie tentokrát končí v 15:55, protože má ballet – vznešený název pro to, co tam předvádějí – oni vlastně ani netancují, ale třeba cupitají do hudby a předvádějí, jak uklízejí zahradu a podobně! A Adam končí v 15:45, takže 10 minut čekání není problém J Zbytek dne je totožný s úterním. Někdy mě Julie pustí už třeba v osm, když ví, že chci jít do gymu.
Čtvrtek:
Ráno zas vezu Sashi děcka do školy, poté uklízím prach, koupelny a kuchyň. V 15:15 vyzvedávám Charlotte, v 15:20 Olivii a jedem k nim domů…zbytek totožný jako v pondělí, akorát s námi není Katie, ta má plavání, takže s ní (a Adamem) je Julie. V sedm u Sashi končím a jen co přijedu domů, akorát se s Julií vystřídáme, já jdu hlídat a ona chodí ven na nějaký její kurz.
Pátek:
Ráno chodím na necelou hodinu pomáhat do vsi do té stejné rodiny co loni, jak tam je jedno dítě ze tří s Downovým syndromem. Mívala jsem od 10-12:15 školu, ale přestala jsem tam chodit, akorát jsem pak byla celý pátek byla unavená a hlavně mě většinou bolela dost hlava. Stále nevím proč, i nadále mě totiž bolela a jsem zvědavá, jestli zase bude (toto píšu zrovna po vánoční pauze).
Katie a Adam končí jako v úterý, naštěstí tam většinou nemusím čekat, vždycky se s Julií dohodneme, že jedna sjede vyzvednout jedno dítě, druhá druhé. A pak hlídám do sedmi, kdy se většinou Edward vrací z práce.
Nynější týdenní práce je docela ustálená, občas jsem s nimi (tím myslím mou rodinu – Katie a Adama) celé odpoledne sama, občas Julie odchází třeba v šest… Večerní babysitting mívám často, 2x do týdne určitě.
Od září chodím pravidelně na tu Zumbu a 2-3x týdně do gymu, je těžké se tam vykopat, ale aspoň něco pro sebe dělám, jinak přes týden většinou krom školy ven nechodím.
Teď po návratu po vánocích mi Julie říkala, že si musíme promluvit, že najmula zpět starou uklízečku, protože ta má málo práce a sotva přežívá. Že prý já můžu uklízet i nadále, jen už teda zřejmě nebude třeba tolik – takže počítám, že už z tak malého kapesného 45 + 20 za cleaning něco ubere. Můžu jen říct, že jsem fakt vděčná za práci u Sashi! A taky říkala, že ustálíme kdy kdo vyzvedává děcka a kdy bude mít Julie working hours, protože potřebuje tenhle rok opravdu poctivě pracovat, aby viděla, jestli má cenu v tom jejím businessu pokračovat anebo to má zabalit. A dneska mi s Edwardem říkali, že mi pojišťovna zdvojnásobila platbu za pojištění na 700 liber (cca 21 tisíc Kč!!!)!!! A že teda nevědí…a je fakt, že Julie, jak pracuje z domova, by děcka mohla sama vozit ze školy…ale pevně doufám, že to nakonec zaplatěj a budu řídit – i když je mi těch peněz líto a samotný je mi to blbý že za mě platěj takovej majlant…
Tak jsem zvědavá, co se ještě v novém roce dozvím…
